Komunitná stratégia

[plenty wolfs]

Ďakujem za priania šťastia, budeme ho všetci potrebovať. Aj ty aj ja.
V čechách by som sa poobzeral v okresoch Klatovy, Prachatice, v České Kanadě... Na morave bíle karpaty a valašsko...

[Kolapsnik jr.]

Jedný způsob je přežití velkého kolapsu a začít hospodařit až v okamžiku, kdy se situace uklidní a stavy budou "zregulovány" na přijatelnou úroveň.

Jinak receno az 7-15-20let po datu kolapsu se dostanes do jakehosi prvotniho stavu zvysene sobestacnosti.
To nezni moc optimisticky, to je spis navod na planovanou sebevrazdu.

Plan naseho .sk pritele z Karpat v tomto vlakne je asi realnejsi, sudlat si neco napul potajmu v prubehu pozvolneho kolapsu (dnes) daleko od civilizace, po zlomu - resetu na stabilnejsi uroven se pak nejak uz popasovat s novym panstvem (dane, desatky), ale take treba delat rychtare ci s glejtem organizacne usmernovat kolonizaci "divociny" k obrazu svemu, alespon castecne. Problem je, ze tato varianta je temer nerealizovatelna ve "vikendovem" rezimu, pokud to ma byt lokace opravdu daleko od civilizace - infrastruktury. Takze podpora rodiny - partnera nutna, takovy dramaticky zivotni strih si dnes lajsne jen malokdo a proto take bude nakonec asi jen velmi malo latifundistu a velka masa namezdni sily, ktera az prilis dlouho cekala na spasu ve mestech..

[Moor8]

Jak jsi přišel na ta čísla? 20 let? to je celá generace. Hlad by takhle dlouho netrval. Naše země je schopna nás uživit. Jen prostě nepoěstujeme dostatek potravin, protože máme výdělečnější možnosti. Ale v případě postupného úbytku potravy by se její cena zvyšovala a tím by se to více rentovalo a víc by se pěstovalo. Aby se jednalo opravdu o kolaps, tak by to muselo být náhlé, jako například když v 19. století Irsko postihla nějaká nemoc brambor, což způsobolo hladomor, několik milionů mrtvých a exodus do USA. Takže pokud by měl nastat hladomor, bude to náhlé a rychlé a ti, co přežijí pak budou mít potravy dostatek, už je kvůli obnově zvěře v lesích a mnohem méně hladových krků.

[urbanwarrior]

Ona by k hladomoru přispěla i zhoršená, ztížená distribuce potravin. Co umí lidé udělat s cenou potravin bylo vidět i o povodních, když byly k vidění excesy s předraženým chlebem, vodou, případně prodej potravin z humanitární pomoci. Nedělám si valné iluze, že při rozpadu by lidé byli jiní nebo že by se solidárně dělili o zdroje. To ani náhodou. Délka krize 20let mi nepřipadá nereálná, spíš naopak. My starší a pokročilí už vidíme, že dvacet let je docela krátký časový úsek (teda na některé věci ).

[Moor8]

Jistě, k přerušení distribuce potravin by mohlo dojít například kvůli solární erupci. Ta "upeče" naši technologii a zastaví distribucu potravy. Bude trvat 2 roky, než se obnoví dodávky a to by znamenalo dva roky hladu. Většina populace by zemřela půl roku po události.

Jak sám říkáte, tak jakmile bude nějaká krize, tak začnou excesy s předraženými poitravinavi a už se vyplatí je produkovat. V horizontu několika let se zvládne zvýšit produkci.

[plenty wolfs]

trochu k téme čo tu rozoberáme sa píše na:

http://sadlivia.blogspot.sk/

Ako, kde a akú pôdu kúpiť, časť I. .... a ostatné dobré čítanie

[achopsalista]

plenty wolfs: toto ma nesmierne zaujalo /týmto smerom som o výrobe potrebnej energii nikdy neuvažoval/:
cit.: Závislosť na nafte a benzíne sa dá v poľnohospodárstve vyriešiť- generácie pred nami využívali ťažnú silu zvierat a dokázali existovať! Tieto prírodné „stroje“ neprodukujú odpad (hnoj nie je odpad), sú ľahko obnoviteľné, nepotrebujú nákladný špecializovaný servis a pri správnej starostlivosti vydržia dlho. Náradie za ťažné zvieratá sa vyrába v blízkom zahraničí v škále schopnej pokryť potreby agrotechniky. Sú napr. v ponuke bez- orbové sejačky či balíkovače slamy -sena.
čo z tohoto máš alebo možeš mať na konskú /volovitú/ silu? myslím reálne nie teoreticky
cit.: Niektoré stroje a zariadenia „relatívne“ potrebné:
-lis na štiepku a piliny traktor 4x4 50-70kW 2 x
-štiepkovač (za traktor) pluhy(dlátové), kyprič- brány,
-stroj na porez dreva v dĺžke PP alebo RP sejačka mak- kukurica
- hobľovačka(fréza, hrúbkovačka) kosačka- obracač- balíkovač
-miešačka, zváračka, sústruh vlečka 3-5t, navijak
viazač na obilniny
stacionárna mláťačka vymeniteľné
- mlyn

inak na veternú energiu zabudni. mal som známeho čo mal plány na velkopodnikanie a celé to zlyhalo na štúdiách o veternosti na slovensku /čo ho tiež mimo iné stálo nejaké prachy/...
niesom elektrikár a netuším zložitost tohoto veldiela /aby prúd nekolísal atď./ale taký somár /nízko nákladové zviera/by mohol ťahať nejaký ten generátor a keby boli dvaja tak by im aj nemuselo byť smutno
pw: krava síce netuším kde má bachor ale kozlatá už som ťahal /pri komplikáciách prvôstok/ a pri druhom pôrode boli sestra a lekár tak neschopní že som mal chuť odrodiť aj ženu a následne ju aj zašiť...

[plenty wolfs]

achopsalista: jednoduchá úvaha je, že traktor ti ďalší traktor neporodí. Samozrejme traktor mám aj ja na dvore ale keby došlo na nejaký ten rozpad tak nafta a náhradné diely nebudú donekonečna. Nájdu sa vychytralci čo budú teoretizovať o bioplyne, repkovom oleji alebo etanole ako náhradnom palive ale výroba týchto komodít je technologicky, energeticky a strojovo náročná (nehovorím o časovej obtiažnosti). Kto na to má klobúk dolu. Ťažná sila zvierat sa používala tisícročia a nevidím dôvod aby sa v tom nepokračovalo. Stroje na obrábanie pôdy ťažnými zvieratami sú zohnateľné, osobne som ešte nič nekupoval ale viem kde a čo zohnať. Chce to len čas a peniaze. V tejto časovej rovine pôdu neobhospodarujem tak neinvestujem do strojov ktoré by mi stáli v stodole bez úžitku. Pre potreby rodiny mám odložené nejaké náradie pre záprah ťahaný kravami alebo volmi. Kosiť a mlátiť viem aj ručne. Techniku čo som popísal bola mienená pre komunitu.
Mimo traktora z vlečkou som si za posledné obdobie zaobstaral sústruh na kov, hobľovačku, cirkulár, pásovú pílu, miešačku na 5 fúrikov objemu, zváračku, vŕtačku z PADky....

Vybavenie klasického mlyna z valcovacou stolicou a krúpovačkou je neďaleko, dokonca je tu aj kamenný mlyn s vybavením.

veterná energia: výroba elektriny je povedzme komplikovaná ale použitie veterných čerpadiel je myslím možné
http://www.veternecerpadla.sk/ http://p.floris.sweb.cz/

[achopsalista]

myslím že to dynamo na zvierací pohon by nebol zlý nápad. svietiš a ešte aj dobíjaš baterie...
to chce nejakého koumáka čo to v detailoch dotiahne dokonca... také niečo by komunita docenila...
a somár čo by to ťahal sa vždy nejaký nájde

[Kapo]

Tak ja zvlákam všeliaké potrebné haraburdie, až má žena z toho migrénu. V podstate mám už skoro všetko...

Inak je to už skoro zabudnuté zariadenie-Gepel , alebo aj konský motor sa mu vravelo.
Kôň -vôl....chodil do kruhu a roztáčal prevodovku. Na tú sa potom dali pripájať všetky možné stroje. Potom ho nahradil motor "stabilák".
http://spmnitra.sk/program-na-objednavk ... ace-gepla/

Dnes vyrobiť malý a kompaktný gepel by nebol problém. V podstate sa dá vyrobiť z vhodnej prevodovky z auta..

[achopsalista]

hej ten Gepel mi je známy, dobrá vec... ale mal som namysli dynamo. to by sa na to poľahky dala napojiť ešte aj napr.. vrtačka, čerpadlo, svetlo atď...
tak len zvlákaj, zvlákaj... odkiaľ že to si?

[plenty wolfs]

Gápeľ, gepeľ, žentour, göpel .... sa mi zatiaľ nepodarilo zohnať. Boli nejaké v okolí ale beznádejne skončili v kovošrote. Masívne liatinové ozubené a hladké kolesá, bronzové púzdra kovaných hriadeľov, namiesto klinových remeňov ploché kožené transmisie.... jednoducho mašina čo niečo vydrží.

7693873878246b.jpg

70438_image1.jpg

[Kapo]

Ako som písal, ak to niekto nechce ako historický kúsok, tak je to zbytočné zháňať. Išlo len o velkú prevodovku. Základ u geplu bolo jeho osadenie, kedy vývodový náhon išiel najčastejšie v zemi, aby mohli zvieratá krúžiť a roztáčať ho.
V podstate ak prehodím dáky traktor bez motora na bok, a budem mu točiť s kolesom, tak mám hotový gepel.

To achopsalista: Veď na takýto "motor" môžeš napojiť aj dynamo. Aj keď v PA dobe bude najlepšie začať rozmýšlať inak, a inak veci robiť.
Lebo napríklad zvieratá /nielen ťažné/ zmyznú velmi rýchlo v lačných žalúdkoch. A nebude to mať aj tak kto pohánať...

Ale to sme trochu OT. Ku komunitnej stratégii ...

[kregan]

Hledal sem téma, kam to hodit a sem se to asi hodí nejvíc.
Chci se podělit o jednu celkem intenzivní zkušenost, kdy se vytvoří komunita naprosto náhodně, z lidí různých národností, různé fyzické zdatnosti, psychiky i odolnosti, kde jsou silní, ranění a mrtví.
S několika kamarády jezdíme celkem často do Asie a tohle se nám stalo v indickejch Himalájích:
Celekem pomalym tempem sme stoupali nahoru do hor, takže nás předběhlo několik výprav a samotinká mladá odvážná Britka.
Z druhý strany sedla byla několik kilometrů dlouhá soutěska s téměř kolmejma stěnama, kterou se muselo projít na druhou stranu masivu. Jinudy cesta nevedla. protože začalo pršet, rozhodli sme se přes noc zůstat nad soutěskou. Druhej den sme potkali domorodce, kterej tvrdil, že je soutěska po deštích neprůchodná. Při představě náročný cesty zpátky sme se rozhodli zkusit i tak soutěskou projít. Byla plná bahna, někdy až nad kolena, stezka byla buď zasypaná nebo stržená kalnou vodou, které ještě pořád kličkovala bahnem. Projít ten několikakilometrovej úsek nám trvalo celej den a bylo to dost vyčerpávající (každej sme měli na zádech kolem 20ti kilo). Že končí veškerá sranda nám došlo, když sme v bahně objevili tělo člověka z výpravy, která nás den před tim míjela.
Nakonec se nám podařilo dostat na horskou plošinu, kde bylo přibližně padesát lidí různejch národností a chvíli po nás soutěskou dorazila ještě skupinka kluků z Izraele. Za nima už se valila další vlna bahna, vody a kamení stejně jako z druhý strany plošiny. Třetí stranu tvořila kolmá skála a tak sme zjistili, že sme aspoň prozatim úplně odřízlí od světa.

Na plošině byla skupina bohatejch Britů. kteří měli najatýho indickýcho horskýho vůdce, několik kuchařů a nepálský nosiče. Na tuhle situaci nebyli vůbec připravený a tak byly permanentně vyděšení.
Dál tam byla pomlácená a sedřená skupina různejch národností, kteří nocovali v soutěsce, když se přihnala první bahnotoková vlna. Někteří se stihli zachránit, jiní šťastnou shodou okolností přežili a čtyři z nich byli nezvěstní (po našem objevu už jenom tři). Tihle na tom byli psychicky dost špatně. Ta samotná Britka se prej celou noc držela stromu a zaplavovalo jí bahno a narážely do ní kameny až z toho zešílela.
Izraelci si donesli půl kila hašiše, tak byli skoro pořád v rauši.
Když bylo na plošině něco potřeba udělat, tak se většinou obraceli na nás. Jako třeba nastavit hadicí pramen pitný vody, kterej zalilo tekutý bahno, nebo zakopat tělo holky, co po pár dnech připlavalo (na což naštěstí nedošlo).
Jídla bylo dost, na několik dní sme měli vlastní zásoby, britská skupina měla stádo oslů naloženejch potravinama a na plošině byl nedávno zásobenej teatent (stany z padáků podél horskejch stezek, kde dostanete čaj a jednoduchý instantní jídlo).

Našim obrovskym štěstim byl ten horskej vůdce najatej Brity. Vždycky věděl co a jak. Znal hory, odhadoval míru nebezpečí, dával rady, doporučení, stavěl hlídky a dokázal uklidnit lidi nebo situaci. Prostě frajer na správnym místě.
První noc sem spal nepromokavě oblečenej, v botech a po kapsách sem měl doklady, peníze, nůž, píšťalku a několik čokoládovejch tyčinek. Po několika poplaších při zvedání hladiny bahna horskej vůdce oznámil, že už bezprostřední nebezpečí nehrozí a tak se režim na plošině trochu uvolnil.
Uspořádala se improvizovaná mše za mrtvý, britky se začali bát infekce a tak pořád pořádaly přednášky o osobní hygieně, který byly tak blbý a nudný, že sme se jich odmítli účastnit.
Místo toho sem si zavedli ranní rozcvičky a sem tam se zúčastnili dýchánku s Izraelcema. co taky jinýho dělat.

Taky sme na vlastní oči viděli, jak je nebezpečný mít šílence ve skupině. Ta maldá Britka dostávala každou chvíli záchvaty paniky a dokázala tim rozhodit ostatní. Jednou po setmění dostala právě takovej záchvat a ostatní si mysleli, že se zas řítí vlna bahna a utíkali na pahorek, my sme zas mysleli, že se někomu něco děje a běželi z pahorku na pomoc. V tom nejužšim a nejtmavějšim místě sme se srazili. Nastal neskutečnej zmatek a horskej vůdce měl plný ruce práce, aby to uklidnil.

Na plošině nebyl mobilní signál, ale náš kamarád spolu s horskym vůdcem probrodili bahnem k jedný horský osadě, kde měli satelitní telefon (druhej den tam brodili znova donést jim ňáký jídlo). Po pěti dnech chvíli po svítání začal nad plošinou kroužit malej vrtulník. Nepálci postavili ze světlejch kamenů písmeno H na místě, kde bylo bezpečný přistát. To se ukázalo jako nešťastný řešení, protože přiletěla letka "MASH" vrtulníků, který potřebovali hladkou plochu k dosednutí a ty kameny jim v tom bránili. Nakonec vysadili jednoho navigátora a ten je naváděl ručně.
Vždycky dosed jeden vrtulník, dva lidi vyběhli, naskočili dovnitř, vrtulník odstartoval a na prázdný místo hned dosed další.
Takhle nás dostali všechny pryč a pak řekli, že Indy a Nepálce neberou, protože za ně žádný mezinárodní body nedostanou. Britové je ale přesvědčili a tak nakonec vzali všechny. Když dosedal poslední vrtulník s horskym vůdcem, tak všichni přišli na letištní plochu a tleskali.

Bylo by to na delší povídání, ale nechci tady tapetovat. Kdyby někoho zajímala ňáká podrobnost, rád odpovim.

Sorry za obecnou češtinu, ale je mi tak ňák blízká.

[Terminated Account]

Drsná zkušenost Můžeš prosím upřesnit kde a kdy to bylo?

[kregan]

Srpen 2010 Marka Valley v severní Indii.
Lehce nepřesnej článek třeba tady
http://tn.nova.cz/zpravy/zahranici/povo ... ectvo.html

[Reno]

Zajímavý příběh, pro standardního Evropana to mohl být docela silný zážitek. Ony dlouhodobější deště, někdy i pouhá silnější průtrž, bývají ve vyšších horách (v soutěskách a úzkých údolích okolo vodních toků) docela masakr, kdy jde vyloženě o život. Hodně naivních, civilizací zhýčkaných "sportovních" hobby turistů, si taková rizika často vůbec nepřipouští a pak se nestačí divit. Z malého potůčku, ve kterém je vody sotva po kolena, se dokáže v řádu desítek minut stát dravá horská řeka, která smete vše, co se jí postaví do cesty. Jako příklad, o jaký pro tuzemského turistu neuvěřitelný XXX násobek se někdy dokáže zvednou průtok, postuji tuto FOTOGRAFII z evropských Alp. Dnem toho koryta standardně protéká na této fotografii téměř neviditelný horský potok... Červená šipka ukazuje na pasoucí se dospělý skot, aby jste si mohli udělat alespoň příbližnou představu co se týče rozměrů velkou vodou vymletého koryta.

[kregan]

Já mám hydrologický vzdělání, ale něco takovýho sem vůbec nečekal. Vim, že hladina může stoupat rychle, ale tady se jednou za čas prohnala údolim mohutná vlna. Himaláje sou bez vegetace, tak tam neni žádná retence a jde to rychle, jako v trychtýři.
Dva roky na to sme uvízli ve velmi podobný soutěsce v Gruzii u hranice s Ruskem. Jen tam rostlo hodně vegetace. Voda stoupala i klesala zvolna.

[tygrsdrakem]

plenty wolfs: Jakmile tvoje strategie zahrnuje "dát dohromady lidi" začínáš dělat politiku. To není nic špatného, ale je třeba ty lidi získat, přesvědčit, koordinovat, je třeba jim taky naslouchat, protože každý bude chtít něco trošku jiného. Takže se budeš muset řídit názorem většiny.

Osobně bych považoval za užitečnější vytvořit nějakou relevantní společenskou sílu, která dokáže přesvědčit většinu populace, že nelze trvale žít na dluh.

Za základní problém komunitních strategií zde publikovaných považuji to, že se snaží budovat cosi společného, ovšem to společné si představuje každý trochu jinak. Pokud dokážeš motivovat zástupy aby tě následovaly, běž do politiky a prosaď potřebné změny legitimní cestou - nebude pak třeba kupovat půdu, každý se zařídí vhodným způsobem na svém...

[kregan]

Komunita v Bukurešti, která to svoje PA žije už teď
http://xman.idnes.cz/mladi-bezdomovci-v ... n-styl_fro