Rozpad.cz

Někde sem tu psal o hydroponickém pěstování brambor, že si člověk může udělat zahrádku i v paneláku.
Dneska sem našel hezkej článek, jak to ještě vylepšit.
Snad ta adresa bude fungovat
http://www.lidovky.cz/v-new-yorku-si-li ... a-chut_glu

Prostě to zkombinují s rybama, přijde mi to fakt chytrý, ideální pro překonání třeba válečného stavu.

To není vůbec marný, hydroponicky pěstovat brambory, u toho ryby, ve sklepě žampiony a zbytek si prostě obstarat někde venku. Dokud bude čím topit, nemá to chybu.

Tady sem našel ten svůj post:

Warlord píše:No já někde četl něco o pěstování brambor v pytli, kde autor popisoval, jak se postupně do pytle přisypává hlína a nakonci zůstane prakticky jen pytel brambor, ze kterého se jen vysype trochu hlíny a zbytek jsou brambory.
Tak jen že tohle tak nefunguje a divil bych se, kdyby mu tamto tak fungovalo.

Ad přežití:
Stojí za uvážení i pěstování brambor hydroponicky: http://www.instructables.com/id/Hydropo ... -potatoes/
1 rostlina = 2Kg brambor / za 60 až 120 dní / 3waty = velmi "chudé" jídlo na čtyři dny pro dva (neumřete)
20 kbelíků * 3 pokoje *2kg / 100 dní = ~1Kg brambor na den
Hlavně přes zimu by to mohlo dělat ten malý rozdíl mezi žít a chcípnout hlady
Hnojivo si vyrobíte, ale největší nevýhoda je potřeba 20kýblů*3pokoje*3W= tj. příkon asi 200W 24/7 na probublávání, což při válečném stavu nepůjde zajistit. Za válečného stavu funguje elektřina obvykle tak 6 hodin denně, ale třeba zase nebude takový problém sehnat UV lampu a bramborám přisvítit.
Navíc brambory pochází z And a tak některým odrůdám prý nevadí dočasné snížení teploty.
Hlavní je, aby kořeny nebyly ve vodě, když se voda neprobublává, to by se ale asi dalo zajistit, třeba jí dočasně odpustit.

Asi bych to "kdyby se něco semlelo" zkombinoval s pěstováním nějakých hub (šitake, hlíva, žampióny) ve špalcích "nastojato" nejspíš ve sklepě. http://www.planetahub.cz/index.php?opti ... Itemid=153

Také se zajímám o hydroponii a pěstování pod umělým světlem. Sic myslím, že pro případ klasické války je to nepužitelné ( nepůjde proud ), ale v případě třeba nukleární zimy, kdy by lidé žili pod zemí, by se to asi dalo využít ( počítám, že technologie by byla zachována ).. Také je perspektivní využití hydroponie pro lety do kosmu.. Osobně doporučuji seriál o hydroponickém pěstování konopí. Pěstitelé konopí dle mého názor hydroponii dovedli k dokonalosti


Co se týče těch hub, tak ty mě také baví. Zrovna pěstuji hlívy a jde mi to . Dají se pěstovat i na slámě, hoblinách, nebo malých kouskách dřeva.. Nemusí to být nutně špalek. Zkouším i šitake a jidášovo ucho.. Kdyby byl průser, tak se asi ke špalkům se dřevem jen tak nedostaneme. Proto si myslím, že je dobré zkoušet nové substráty ( pěstovat lze i na šrotu, nebo obilí,.. ).

Vzhledem k tomu, kolik energie žádá pěstování rostlin při umělém osvětlení za použití hydroponie ( např. pro případ té malé doby ledové, letu do kosmu, atd ) považuji houby za lepší zdroj nutričních látek. Houby nepotřebují zas tak tolik světla a péče o ně je také jednoduší.. Navíc na jednom substrátu o velikosti běžné rostliny brambory vyroste určitě více hub, než brambor.. ( dle mého odhadu - změřené to nemám )

Jsem váhala, do kterého vlákna to dát, částečně to patří sem, částečně do Náročnost rostlin na prostor, ale sem mi to zapadá tematicky líp.
Docela mě to nadchlo, jak dokáže být příroda životaschopná a přemýšlím, jestli by to šlo i s nějakou jinou rostlinou, než tradeskancií. Je to spíš taková perlička, ale mě se to moc líbí. (jen doufám, že to není nějaká kachna)

Popisek k obrázku:
Tento miniaturní ekosystém majitel naposledy zalil v roce 1972 a potom 10 galonový demižon zapečetil. Rostlinka v nádobě sa nazývá tradeskancie a jediná výměna s okolím je příjem světla. Světlo dodává prostřednictvím fotosyntézy rostlinkám energii. Rostlinky se samy rozmnožují pomocí semínek. Staré rostliny hynou, rozkladají se a vytvářejí tak oxid uhličitý. To dodáva novým rostlinkám živiny. Odpařená voda kondenzuje na láhvi a stéká zpět ke kořenům.
Tento systém je seběstačný více než 40 roků.

(zdroj: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/ ... water.html )

To vypadá zajímavě, mohlo by to být řešení mého problému, kdy mi ženské nadávají, že mi v kanclu chcípají květiny, které mi tam samy daly.

Ono by se ti taky nic nestalo kdyby jsi je občas zalil...

Sázím na to, že je to kachna. Uzavřená flaška s vlhkou hlínou uvnitř a vystavená na světle nebude mít po čtyřiceti letech zevnitř takhle čisté sklo. Bude zarostlá plísněmi a řasami, na skle budou nalepená staré uchlé listy té rostliny. Tohle je čerstvě vypěstované.

od Karlos » 31.07.2013 20:14
Mno jsem přesvědčen, že tvůj návod nefunguje.
Zalitím nadávající ženy vodou docílíš nikoli ticha, ale naopak přidá na množství citoslovcí a přívlastků. Současně se zvedne i četnost slov a jejich hlasitost. A to neposuzuji obsah a informační hodnotu.
Je to ověřeno v praxi.
Osobně navrhuji nadávající ženy nezalívat.

Koniáš

No, chcelo by to upraviť názov "Hydroponie a Akvaponie".

Už chvílku sledujem vývoj tejto dvojice. Chalani skúšajú túto techológiu aj na Trachtóroch : http://www.nasetraktory.eu/forum/viewto ... 91&t=53743

Aj tu sa jeden Rozpadlík snaží rozbehnúť Akva a Hydropóniu. http://www.akvaponia.eu/akvaponia/o-akv ... /index.htm

Tak ešte dačo poštudujem, a snáď sa do niečo takého aj pustím.

O akvaponii už tu bylo vlákno. Dával jsem tam i foto jak to mám zařízené.

http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f= ... 790#p87790

Starší foto. Momentálně okurky lezou už přes okraje dolů.

Hydroponie má svůj druhý level, tzv. aeroponii. První poslední o tom vědí konopníci, ti tyhle technologie dotáhli na vrchol. Na internetu jsou až ohromující výsledky reálně provedených studí a prvních komerčních farem. U nás se prodávají aeroponické sety za pár korun - nebudu dělat reklamu, stačí googlit. S touhle technologií je člověk uživitelný i s výpěstkem obnovovací sadby na 100 m2 s velkou rezervou. Extrémní je též nárůst biomasy pro další energetické zpracování. Doporučuju všem k dalšímu zkoumání:

Prekracuju vynosy naklady na zariadenie ??? AK nie, je to podla mna pre rozpadlika a poknikovsku dobu prilisny vydaj voci zisku.

Náklady na zařízení jsou stejné jako u hydroponie. Není tam žádná magie, jen čerpadlo a trysky. Nárůst biomasy je naopak signifikantně vyšší. U brambor lze dosáhnout dvojí sklizně ve skleníku s přírodním osvětlením, další v zimě indoor s umělým, pokud by bylo třeba. U obilí, kde růst balu trvá časově srovnatelně jako vývoj zrna, by to mohly být i 4 sklizně ročně. Při patrovém uspořádání konstrukce A (kvůli využití slunce a plochy) do rozumné výšky řekněme 3 metrů jsi na plochu u brambor ročně ca 20 větším výnosem. (tři a tři patra v podobě A => 2x plocha, 3 sklizně, výnos z metru2 plochy cca 12-15 kg)
To s hydroponií nejde, tam neušetříš plochu a růst není tak výrazně rychlejší.

Ziviny dodavane rastlinam musia byt niekde priemyselne vyrabane, alebo staci hrubo povedane nariedit hnojovicu ?

tak A i B je správně. Ale chce to konduktoměr. Pro praxi údajně stačí pěstovat v nádrži prasovité ryby, jako třeba kapr nebo amur a tu vodu pak pouštět rostlinám.
Pro maximální výnos ale musíš řídit obsah NPK podle jednotlivých iontů. Viz konopníci, jak jsem psal, mají to zmáknuté. Jde to v poho samodomo, je to úplně základní anála. Kilem chemikálií z laborky vystačíš asi tak pět životů. Můžeš pak doslova řídit, kdy mají rostliny produkovat biomasu, aka "růst", kdy mají růst zastavit a začít kvést a kdy plodit.
řekněme, že pěstuješ erteple. zasadíš brambor. V první fázi roste biomasa - stonek a listy. Tehdy kvítko potřebuje fosfor a dusík. takže měříš vodivost a salinitu, jakmile poklesne, což znamená, že erteple fosfor a dusík sežraly, vyměníš vodu za "čerstvou" od ryb. Pak máš masy dost a chceš kvést. To chce masivní dávku draslíku, tak tam našupeš draslík a kveteš. Nebo tak nějak. Stačí sjet weby konopníků, maj to tam podrobně popsaný. Draslík a fosfor získáš z popela organických věcí, třeba slámy nebo dřeva, dusík a část fosforu vyráběj ty ryby, případně se dá domočit.
Dá se koupit návod krok po kroku v knihkupectví, je to psaný pro vyhulený hlavy, takže nic složitýho.
Technika je dohledatelná. Pro nás je hlavní (všechna tato tvrzení jsou podložená linky viz výše):
A) nehrozí nemoci a škůdci
B) obrovské výnosy několikrát do roka a z toho plyne
i. daleko větší potravinová bezpečnost
ii. daleko menší nároky na skladování jídla
iii. dostupnost čerstvé zeleniny a ovoce přes zimu
iv. bezproblému trvale udržitelná zásoba nouzové sadby pro extrémní případy (útok, útěk, vyhoření, sopka a podobně)
C) fyzická bezpečnost -
i. velká skupina může pěstovat obživu na relativně malé ploše a nenápadně
ii. minimální náchylnost k počasí
iii. v případě ohrožení lze snadno přesunout do lépe chráněných míst
iV. od prvopočátku lze vybudovat na nejlépe chráněném místě bez ohledu na tamní půdu
D) malá časová náročnost
i. oproti sázení, pletí, orání, vláčení, hnojení, hlídání a sklízení z pole bez mechanizace se o systém pro uživení xxx lidí postarají 2 až 3 lidi
ii. ušetření lidé se mohou věnovat práci, které by se jinak mohlo věnovat pouze mizivé procento, neb by všichni makali na poli (to je jeden z největších benefitů)
E) škálovatelnost systému - oproti polní práci lze pěstovat nespočetné množství druhů rostlin: zeleniny, ovoce, luštěnin, dokonce i rýži. V PA skladba jídelníčku na dnešní úrovni nejluxusnějších restaurací

NEVÝHODY
A) systém musí být zálohovaný, a to aspoň 3x nezávisle. To je ale pouze počáteční konstrukční obtíž. Je tomu tak proto, že i relativně krátký výpadek rosení kořenů rostliny odkrágluje
B) malé rozměry jsou současně nevýhoda pro snadné zacílení útoku, systém by proto měl být zdvojený
C) aby komunita nevzbuzovala pozornost, něco na poli pěstovat musí. Např. řepu nebo kukuřici pro zvířata. Takže té polní práci se nevyhnem.

A este jedna nevyhoda (predovsetkym pre mna ako zatial solokapra) Musis pri tom viac menej sediet a neustale sledovat co sa deje. Pre mna ako samozamestnavatela, ktory je furt niekde v prdeli je vhodnejsie pestovanie ertepli v sudoch (pneumatikach, kosoch, mreziach, bednickach atd atd ). Raz za tyzden dosypat zeminu pod stonku a mam na tyzden zasa pokoj

Vhodnost celeho systemu by som videl v dnesnej dobe v automatizacii, predovsetkym kontroly "zalievky" a naprogramovania rastu a vsetkeho okolo toho. A aj tak by som musel byt viac menej vzdy po ruke koli necakanym porucham a vypadkom. Navyse to zerie elektrinu

to je jasný. Té elektriky není moc, pro výživu deseti lidí NASA uvádí 100 W. Tohle je spíš na zamyšlení pro PA, pro komunitu, protože celé je to o čerpadle, trubkách na vodu a pár tryskách. To čerpadlo uživí kdejaký zdroj, fotovoltaika, malý vítr nebo malá voda, v noci baterie, do zálohy taky + malý generátor. Když si dobře promyslíš konstrukci, může to být jednoduché a robustní.

Verim, ale stale by bolo lepsie, aby to bolo bezudrzbove a blbovzdorne. Tak ci onak je uspech tejto metody zavisly na udrzbe a kontrole, co v konecnom dosledku vyzaduje drzat rit na jednom mieste pocas celeho vegetacneho obdobia. Urcite by sa zasa dalo vymysliet v zavislosti na miestnych podmienkach, ako to prevadzkovat bez elektriny na zaklade newtonovskych zakonov mechaniky a bez zbytocnej rucnej driny

Saláty vypěstované jen v roztoku už brzy zamíří z Břeclavi do obchodů
http://ekonomika.idnes.cz/fosfa-salaty- ... 2_test_pas

Nevím, nezkoušel jsem, nemám na to názor - nevím co si o tom myslet.
Jen jsem na to na netu narazil.
Pěstování česneku za okny v PET láhvích.
https://svetkreativity.cz/pestovani-ces ... -cely-rok/