Rozpad.cz

Chtěl bych upozornit, že ne všechna hnojiva jsou skvělá a "eňo ňuňo". Přeci jen příroda není hloupá

Velkým obloukem bych se vyhl RONDUP, který sem teď viděl v Kauflandu za 199,-

Proč? Proto:
http://orgo-net.blogspot.com/2012/04/he ... santo.html

tyhle hnojiva je hroznej sajrajt jedinou vyhodu to ma ze se z toho daji vyrobyt celkem kvalitni dymovnice

Roundup není hnojivo, je to totální herbicid.

Jedním z nejllepších hnojiv je kopřiva. Dá se dát jen tak, např. pod brambory. Ale nejúčinnější je, naložit ji do sudu s vodou a počkat, až to zkvasí. Výborně hnojí, dá se ředit např. pro pokojové rostliny, působí i proti všeijakým škůdcům. Skvělá jako zálivka na rajčata a jinou zeleninu.

díky, to s kopřivou mě zaujalo ...

takže jestli to chápu, nasekám kopřivu, nacpu do sudu, zaliju vodou a dám někam na slunko, aby to trošku zkváslo, a pak tím zaleju záhon ... ?

Nebo je na to nějaký osvědčený postup?

Kopřivy dát do bečky, tak do tři čtvrtin, zalít vodu a nechat kvasit, nejlíp na slunku. Kvasí to tak deset dní nebo dva týdny, někdy víc,podle toho kde to je umístěné. Vykvašené to je až to přestane pěnit, pak je lepší to uzavřít. Někdo to pak před aplikací ještě ředí vodou. Mladé kopřivy před květem jsou lepší, obsahují víc dusíku. Dají se použít i jiné rostliny, třeba vojtěška.

díkes
zkusím ....

Tohle mi pripomina jednu indianskou fintu co se pouziva dodnes.... Po odlivu more v nasem pripade Atlantikou ,vzdy na plazi zustane plno ryb a ty se seberou a zabili a proste se zakopaji p mladym rostlinam drive to bylo ke kukurici .....

Já používám zkvašené kuřince (slepičince) a nemohu si je vynachválit. A to není "postapo" období.

Zajímavá věc... Přeloženo z novinářštiny: Hnojit klasickým způsobem + dřevěný uhlí = kvalitní zemina Fakt objev, ale jsem v pokušení to na záhonu vyzkoušet co to udělá...
http://www.denik.cz/ekonomika/biouhel-z ... 40701.html

Absolutně nejlepší hnojivo, co se nám za posledních pár let osvědčilo, je ovčí hnůj. Každoročně na jaře přisypeme na záhon novou vrstvu a letos jsme z plácku 6 x 4 m sklidili 75 dýní hokaidó. Ovce jsou naprosto zázračný zvířata, co se do užitečnosti týče Jo a to žijeme v nadmořské výšce skoro 800 m, kde nic kromě vřesu a kleče neroste

Bez chemie pěstovat brambory nelze, tvrdí ústav po pokusech na poli
https://jihlava.idnes.cz/brambory-pesti ... -zpravy_mv

Pánové, v souvislosti se zvyšujícími cenami hnojiv mám velice jednoduchou otázku: Co si myslíte o BIO hnojení?

Jak to probíhá? Vezmete (usušené) zbytky z úrody předešlé sezóny, naházíte na hromadu, zapálíte v jedu obrovskou lišu, popel co zbude zase zaryjete zpět do zeminy. Praktikuje se to tak naprosto všude kde si nemůžou dovolit obrovská množství průmyslových hnojiv.

Grunt píše: ↑18.03.2022 11:51 ... v jedu obrovskou lišu ...

Poprosím o výklad

Kapo: Bude stačit názorná ukázka?

loni jsem dělal přítelkyni vyvýšený záhon. Asi 0,5m vysoký, 20 m dlouhý a 1,2 m široký. Celej rok jsem do něj házel posečenou trávu. Vzdycky to trochu ohnilo a sedlo. Na podzim byla v záhonku vrstva 0,25 m shnilý trávy konzistence hnoje. Mezi to jsem sypal slepičince (zdroj dusíku a fosforu) a psí hovna sesbíraný ze zahrady (zdroj vápníku, vzhledem k tomu kolik sežerou kostí). Přes zimu jsem zasejpal popelem ze dřeva co jsem vybral z kotle (zdroj draslíku). Minulej tejden jsem to cely zasypal vrstvou zeminy.

Tak jsem zvědavej jak se rostlinkám bude dařit.

S těmi psímy hovny bych byl opatrný, myslím že i tady už se psalo že hovna masožravé zvěře dávat max. ke stromům ale ne k zelenině.

Grunte: dělání Líše a tím hnojit je hnojení popelem. To ti spousta látek uteče do vzduchu. Něco jiného je hnojení zuhelnatělou dřevní hmotu, tam dodáváme uhlík. Takže místo dělání vatry je lépši provést suchou destilaci - karbonizaci.

A další možnost je kompostování, zelené hnojení - zařadit do osevního postupu část plochy kterou necháš odpočinout, buď po sklizní nějakou dobu, nebo celý rok (zelený úhor) nejlépe s porostem rostlin vázající dusík (bobovité - vikev, jetel, hrách, vojtěška atd.) Nejlépe ve směsi.

Extremí ekobiojedinci, někdy kompostují i své vlastní exkrementy - tam je důležitá technologická kázeň tak aby se kompost pořádně zahřál ( 70 stupňů Celsia) a důsledné zapravení do země.

Martysedlak píše: ↑19.03.2022 14:22 Grunte: dělání Líše a tím hnojit je hnojení popelem. To ti spousta látek uteče do vzduchu. Něco jiného je hnojení zuhelnatělou dřevní hmotu, tam dodáváme uhlík. Takže místo dělání vatry je lépši provést suchou destilaci - karbonizaci.

No já předpokládám, že jde o fosfor a draslík v popelu obsažený, ne o uhlík. Je nějaký teplota do která by se měl popel propálit a nebo naopak čím víc uhlíku, tím lépe? Mele se to před aplikací (najemno)? Co pH? Popel je zásaditý, má se to něčím neutralizovat?

Martysedlak píše: ↑19.03.2022 14:22 Extremí ekobiojedinci, někdy kompostují i své vlastní exkrementy - tam je důležitá technologická kázeň tak aby se kompost pořádně zahřál ( 70 stupňů Celsia) a důsledné zapravení do země.

To už se tu řešilo v jiném vlákně.

Jde hlavně o uhlík:

Spálením přijdeš o C,O,H,N nás zajímá C a N v dřevěném uhlí přijdeš o cca 1/2 N, v popelu je N nula.
Se fakto jakékoliv organické hnojení je hlavně o dodání uhlíku a dusíku. Mnoho prvků přechází do půdy z mateřské horniny, tyto prvky zpřístupní vápnění a hlubokokořenící rostliny (vojtěška).


Viz:
https://www.priroda.cz/clanky.php?detail=2702

Výňatek:
jakým způsobem biouhlí ovlivňuje půdní kvalitu a úrodnost? Především je to změna fyzikálních vlastností. Díky svojí porézní struktuře zvyšuje provzdušnění půdy a její retenční schopnost a celkovou zpracovatelnost. Taktéž na povrchu biouhlí dochází k chemickému vázání minerálních látek, které jsou rozpuštěny v půdním roztoku. Povrch biouhlu nese negativní náboj a tudíž je schopen vázat kladně nabité ionty, zejména vápník ve formě Ca2+, hořčík Mg2+, draslík K+ a mnohé další. Tyto látky jsou významnými živinami pro rostliny a jejich zadržení na povrchu ve formě komplexů může zabránit jejich ztrátám při vyplavování z půdního profilu.

K hrubosti mletí: za mě čím jemnější tím lepší.

Na YouTube je spousta videí na téma výroba dřevěného uhli v plechovém sudu.