Rozpad.cz

Vyřazenou maringotku a máš včelín. Ale jsi odkázán na dostupnost terénu pro traktor.

Když jsem asi před deseti lety začínal včelařit byla maringotka jednou z možností, nad kterou jsem uvažoval. Též jsem zvažoval i stavbu včelína. Následovala cesta na stavební úřad a výsledek byl tento: maringotka musí mít technickou a SPZku. Pokud bude na špalkách = výrobek plnící funkci stavby = černá stavba = pokuta a odstranění.
Včelín- na louce (trvalý travní porost) se nesmí nic stavět = zamítnuto.
Na dotaz jak je to se staršími maringotkami předelanými na vcelín mi řekli, že je nechají dožít, ale nové tolerovat nebudou.

Nakonec jsem zvolil nástavkové včelaření. Úly mám po čtyřech na lavicích udělaných ze dvou šalovaček přes které leží dva trámky. Funguje to spolehlivě, problémy s tím nejsou.
Okolo včelnice jsem udělal plot z lesáckého pletiva na dřevěných kůlech. Jelikož jsou dle veterinárního zákona včely hospodářské zvíře mi to prošlo.

Proboha, co je stavebnímu úřadu do technické prohlídky a existence maringotky? Asi stejně, jako do řidičáku při jízdě terrou po soukromém pozemku. Jediné, co maringotky nesmí, je stát na lesní či polní cestě, tedy komunikaci.

drigon píše: ↑18.01.2022 10:42 ...výsledek byl tento: maringotka musí mít technickou a SPZku...

Lhali ti. Technickou a SPZku musí mít vozidlo pouze pro provoz na pozemní komunikaci (dle zákona o provozu na pozemních komunikacích). Takže na přepravu maringotky na místo (to by předpokládám probíhalo po pozemní komunikaci) toto mít musí. Stejně tak jako při přesunu někam jinam, pokud by tento opět probíhal po veřejné komunikaci. Ale v okamžiku, jak už ji máš zaparkovanou na svém vlastním pozemku, tak nic z toho (techničák, značky) mít nemusí a můžeš si tam s ní šoupat jak chceš. Stejně tak na svém pozemku, který není veřejnou komunikací, můžeš jezdit bez řidičáku, autem bez papírů, jak už napsal výše i Germanik1.

Na přepravu maringotky stačí STK tažneho vozidla a doprovod za kolonou. Kupř...

Česna by měly mít venku. Nebo tak aspoň umístěny aby jim byl umožněn volný výlet a i návrat. Nechat je "bloudit" po půdě a hledat nějaký světlík si myslím, že není vůbec dobrý nápad.

K tomu umístění úlů na půdě. Vyletí ve výšce, tu si udrží a nebudou obtěžovat blízké okolí. Co si budeme nalhávat, v období silné snůšky dostat se do jejich letového koridoru není nic příjemného. Zvlášť před změnou počasí. A to i pro včelaře. Musel jsem vysadit "včelolam" z lísek aby nelétaly nízko přes dvorek.

Zimu na půdě v pohodě zvládnou, letní horka nevím.

Co si vůbec neumím představit je manipulace s rámky plnými včel na uzavřené půdě. To musí být úplný Masakr. Ale já měl jen Budečáky. V nástavcích by to možná bylo lépe zvládnutelné. Možná. Ale přece jen, jak se zbavit včel z rámků před vytáčením? Nosit celé nástavky ven a tam je vytřepávat? To se mi vůbec nelíbí...!!!

Na odstranění včel z nástavků před medováním používám včelí výkluzy. Jde to plastový výlisek se zužujícími se chodbičkami připevněný na dřevěný rám. Vkládá se pod nástavek který chceme vytáčet den předem navečer. U vytáčeného nástavku je třeba zavřít očka, aby si ráno včely med nevynosily jinam.
Během noci včely výkluzem přelezou do dolních nástavků za matkou a nahoře jich zůstane naprosté minimum. Nástavky k vytočení je poté možné odebírat i později, protože tam včely novou sladinu nepřinesou.

Co se týká půdy budeš si muset vyřešit hlavně ochranu proti horku. Přílišné horko podporuje rojení.
Co se týká včel zalétlých/vylétlých z nástavků na půdu to lze vyřešit přesazeným sklem ve vikýři. Dělá se to tak, že se horní sklo přesadí přes spodní tak, aby mezi nimi vznikla cca 2cm mezera. Funguje to tak, že včela vystoupá po skle nahoru a pak náhle po skle "sjede" dolů(*). Ve chvíli, kdy toto udělá mezerou mezi skly vypadne ven.

(*)potvrzeno vlastním pozorováním. Jako kluk jsem to takto udělané viděl u včelaře ke kterému jsme chodili pro med. Okno ve včelínu měl s takto rozděleným sklem. Když mezeru nepotřeboval ji ucpal pruhem molitanu. Délka přesazení skel byla odhadem cca 10 centimetrů.

Mezi domy je taky v létě problém s napájením. Včela neví, že posekaný trávník právě zavlažený není pro ni, ale pro bosé děti. Je to docela mazec, kolik žihadel se dá našlápnout. Myslím tak v okruhu 300 m zmáknou všechny sousedy s udržovaným trávníkem. A to si piš, že ty haranti tam pobíhat budou.

Ta okna s rozdělenými a posuvnými skly měl i děda. I když ve včelíně měl velké dvoukřídlé dveře.
Ale i tak včely hodně šly po těch sklech a těmi mezerami vylétaly ven snad víc než těmi dokořán otevřenými dveřmi.
*
A tomu co psal drigon, o přelézaní těch včel, bezmezně věřím.
*
Já musel medníky v Budečácích, teda rámky z nich násilně setřepávat. Někdy pomoci vkluzu uvnitř včelína do plodiska nebo zvenku do česna. Záviselo to na počasí, času a zuřivosti včelstev.
*
Ještě bych si dovolil varovat před včelařením v úlech typu Budečáků a podobných. Je to skutečně slepá ulička a překonaný systém. Ať kvůli pracnosti, neefektivnosti, nízkým výnosům a taky i kvůli nutnosti neustalého léčení, odběru vzorků apod.
*
Děda kdysi taky zkoušel něco jako zjednodušené a vlastně vyvinutého něco jako dnešní nástavky. Ale neměl je rád a časem je zrušil.
Přičítám to jisté konzervativnosti starých včelařů, ale hlavně tomu, že tehdy bylo úplně jiné počasí, skladba včelí pastvy v okolí, nemuselo se léčit a odebírat vzorky měli a tak.

*
Tímto bych mimo Historického okénka chtěl všechny odradit od takových zastaralých způsobů včelaření!

Jak vás tak čtu, tak budu asi muset víc nastudovat teorii, bo se v těch pojmech těžce ztrácím.
Jako většina laiků nejsem schopen promyslet veškeré souvislosti a ano, částečně si to představuju jako Hurvínek válku. Jsem smířený s tím, že se třeba doberu toho, že to nemá smysl ani zkoušet. Nemám v plánu to stejně dělat hned, takže se budu ještě nějakou dobu pohybovat v teoretické rovině. "Must have" seznam mám dost rozsáhlý, času málo a nové plány přibývají rychleji, než je stačím realizovat.

Napadá mě tu půdu rozdělit třeba na dvě sekce.
První by byla u jednoho z těch štítů, kde by byly úly + v tom zděném štítu nově udělané spešl okno (okna) s česnama pro přístup (třeba klasickej plasťák bez výplně-tu bych vyrobil ze dřeva právě jako česno)...Nebo široké nízké okno, permanentně otevřené a úly hned za ním s česny směrem ven. Okno dostatečně velké na to, aby včelky neváhaly, kterým směrem vzlétnout. Nechat v sekci jen prostor nutný na manipulaci a přechod do vedlejší sekce, oddělené třeba plexisklem...

...Druhá sekce, oddělená dvířky by byla právě třeba pod tím vikýřem, kudy by po vytřepání mohly včely volně vylétat ze sekce ven. Nebo, jak píše drigon, použít nějaké ty výkluzy.

Co se týče velikosti "farmy" - nemám zájem to prodávat. Jeden hobby včelař mi říkal, že pro osobní potřebu mi bohatě budou stačit 2-3 úly, takže z hlediska prostoru vidím tu půdu více než dostatečnou.

Fakt jen teoretizuju. Jak jsem si ve vláknech o kvérech jistej, tak tady si přijdu jak úplný debil a mimomísař
V podstatě bych si moc přál slyšet něco jako "Jo Rayi, vyřeš si jenom to horko a dostatečně přímý přístup k úlu a jdi do toho

Jenže i pro minimální počet včelstev budeš mít potřebu základního vybavení.
Medomet, ochranný oblek, dýmák, budeš muset obnovovat včelí dílo, takže drátkovat rámky, nakupovat mezistěny, léčit je odebírat od nich vzorky měli, na zimu je zakrmovat.
Bez toho to nejde. (Jedině v chovu tak nějak nadivoko).

A troufám si tvrdit, že pokud "jdu do včel", že už není většího rozdílu jestli vytáčím med z dvaceti, čtyřiceti nebo sto plástů. Na vše musím být vybaven a jak už s nějakou takovou práci začnu tak její rozsah už je celkem nepodstatný.
Stejně se musím na vše připravit, udělat si na to čas. Třeba připravit ten medomet apod., pak ho zase umýt a vůbec i vše tak okolo toho.

Pokud se nejedná o nějaké větší včelářství, myslím si, že samotné přípravy a následné zaberou daleko více práce než ta samotná včelářská.
*
Někde jsem četl, nějakou studii, ale to berte s velkou rezervou protože blíž jsem to nezkoumal a nemám na to názor.
Teda mám, ale nelíbí se mi.
Něco o nějakých slunečních horkých úlech. Že včelky to nějak přežijí a to horko hodně zlikviduje roztoče varoázy.

Sestra so synovcom zacali aso 5 rokov dozadu vcelarit.
Po prvom roku im po zime zahynuli vsetky. Priviezol som im byvaleho kokegu z prace ktory tiez vcelari, vysvetlil im rychko co sa asi stalo a na co si musia davat pozor. Takze kupili nove roje, ule, a zacali vo velkom studovat vsetky knihy ktore ziskali, preliezli internet krizom krazom...
A tak postupne nakupili vsetku vybavu...
Minimalne jedno poobedie tyzdenne sa venuju len vcelam.

Netusim ci sa uz dostali ekonomicky do plusu... Ale niekolko flias medu som od nich uz dostal

Rafael píše: ↑18.01.2022 22:44
Někde jsem četl, nějakou studii, ale to berte s velkou rezervou protože blíž jsem to nezkoumal a nemám na to názor.
Teda mám, ale nelíbí se mi.
Něco o nějakých slunečních horkých úlech. Že včelky to nějak přežijí a to horko hodně zlikviduje roztoče varoázy.

Není to studie. Normálně se vyrábí a funguje to. Akorát ta cena není lidová. Včelkám to neubližuje, funguje to stejně jako když si včely postaví divoké dílo někde v podkroví, které se prohřívá. Roztoče ta vyšší teplota spolehlivě zlikviduje. https://www.termosolarniul.cz/
A tady je zajímavý článek jak zabránit vypuknutí moru včelího plodu: https://www.osel.cz/4397-proc-volne-zij ... plodu.html

Nevím, netuším. Jen ten první odkaz mi přijde tak nějak hodně reklamní. Až moc.

Oslovi tak nějak věřím víc.

Ale i tak si myslím, že je dobré si informace než se jim bude věřit si je všemožně všude možně ověřit.

Zkušenost stará a i novější z nynějšího mainstreimu. Papír, sdělovadla, internet snesou všelijaké bláboly, nesmysly a dezinformace.
*
Ale to myslím tak všeobecně. Ne proto, že bych chtěl napadat výše uvedené odkazy. Hlavně ten první. Nemám na to argumenty.
*
To si musí každý přebrat, vyzkoušet sám, nebo se poučit ve svém okolí.

Tak reklamní určitě ano, vždyť to je eshop. Ale je spousta odborných článků na to téma. Vím, že výzkum byl realizován s pomocí olomoucké Palackého university. Chtěl jsem do toho jít, ale už nevčelařím. Problémy se sousedy. Dokud jsem jim dával med zadarmo, bylo to v pohodě. Jak jsem s tí přestal začaly včely vadit. Tož asi tak.

Včelí výkluz vypadá takto. A dává se to pod horní medníkový nástavec, který chci vytáčet výkluzem dolů. V podstatě to funguje jako jednocestný ventil, který včely pustí jen jedním směrem. Ušetří to spoustu práce se sklepáváním/ometáním včel z rámků. A nutno říci, že práce s výkluzy je podstatně rychlejší a příjemnější než bez nich (a to i pro včely).

Ad termosolární úl.

Je pravdou, že vyšší teplota roztoče hubí. Ale je potřeba si uvědomit, že se v případě termosolárního úlu se jedná jen o podpůrné opatření, 100% likvidace roztoče jen pomocí termosolárního úlu není možná, důvody jsou ryze technické.

Pro 100% likvidaci roztočů by bylo třeba zajistit vyšší teplotu v úle kontinuálně po celou dobu zavíčkování trubčího plodu, tedy 13 dní. Ošetření musí proběhnout v době, kdy panuje teplé letní počasí, kdy nepřijdou žádné deště, bouřky, chladno a podobně. Zároveň přes noc vždycky úly chladnou, vždycky za veder je vidět, jak včely na česnech po večerech foukají do úlu chladnější večerní vzduch z venku.

Edit:
Jestli si chcete udělat obrázek o termosolárním úlu, koukněte do vlákna na fóru níže, diskuze celkem výživná.
https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Term ... A1rn%C3%AD

Fota mých včelích výkluzů. Mřížka vpravo je mateří mřížka. To aby včely nelezly do medníku.

Fotky na tabletu vidím blbě.

Ale o to nejde, asi se ti podařil překlep s tou mateří mřížkou aby včely nemohly do medníku.
Nebo jsem to pochopil špatně a jinak?

Asi tam mělo být ... aby královna nelezla do medníku