Přenosná elektrocentrála
Re: přenosná elektrocentrála
Fakt nevím, jestli by 1kW na fázi stačil na rozběh ledničky. Možná nějaké malinké barové do 100W příkonu.
Re: přenosná elektrocentrála
Náhodně jsem na heurece vybral kombinovanou ledničku v třídě A+ a ta uvádí parametry Klasifikace: ****
Třída energeticé učinnosti: A+
Spotřeba energie: 0.62 kW/24h
Kapacita mrazeni: 5 kg/24h
Napětí: 220-240
Frekvence: 50 Hz
Maximální proud: 0.7 A
To je nějakejch 160W příkonu v maximálním odběru, to si myslím že 1KW dá
Třída energeticé učinnosti: A+
Spotřeba energie: 0.62 kW/24h
Kapacita mrazeni: 5 kg/24h
Napětí: 220-240
Frekvence: 50 Hz
Maximální proud: 0.7 A
To je nějakejch 160W příkonu v maximálním odběru, to si myslím že 1KW dá
Re: přenosná elektrocentrála
Jenže je potřeba počítat s tím, že každý motor má rozběhové proudy cca 5x až 7x vyšší než jmenovitý příkon. Takže 1kw centrála jí může rozběhnout, ale i nemusí. Záleží jak se popere s krátkodobým přetížením.
Re: přenosná elektrocentrála
Ale právě to by měl být ten maximální proud 0,7A pokud se podíváš na celkovou spotřebu za den, tak je jasné, že na tento proud neběží pravidelně, ale pouze v maximu, při rozběhu.
Re: přenosná elektrocentrála
U motorových spotřebičů se uvádí maximální jemenovitý proud.
Motor lednice totiž neběží nostop. Takže nelze spočítat spotřebu za den z max. výkonu. Je třeba znát i dobu kdy pracoval motor.
Motor lednice totiž neběží nostop. Takže nelze spočítat spotřebu za den z max. výkonu. Je třeba znát i dobu kdy pracoval motor.
Re: přenosná elektrocentrála
Uváděl jsem potřebný výkon 3 kW, protože běžná zásuvka je jištěná na jmenovitý proud 16 A, tedy cca 3,7 kW. Pokud je v centrále měnič, tak ten si proud pohlídá a omezí dodávané napětí. Pokud tam není, tak ten generátor to taky krátkodobě (na ten rozběh) snese, maximálně trochu poklesne napětí. Centrála, co rozběhne motor od míchačky, nebude mít s ledničkou sebemenší problém. Při udávaném jmenovitém proudu 0,7 A bude rozběhový proud řádově 4 A, což se vejde i do 1 kw.
Měl by někdo nějaký tip na konkrétní kus nebo značku s výhodným poměrem cena/výkon?
Měl by někdo nějaký tip na konkrétní kus nebo značku s výhodným poměrem cena/výkon?
Re: přenosná elektrocentrála
Vojenská dvoutaktní EC 1KW (r.v. 1969) nemá problém s 200l Calexkou ani s kombinovanou Whirlpoolkou. Proudový náraz neomezuje sama EC, ta má bohatou reservu, ale její M 6,3A jistič (Krompach).dracekvo píše:Jenže je potřeba počítat s tím, že každý motor má rozběhové proudy cca 5x až 7x vyšší než jmenovitý příkon. Takže 1kw centrála jí (ledničku) může rozběhnout, ale i nemusí. Záleží jak se popere s krátkodobým přetížením.
Re: přenosná elektrocentrála
Jo jo, to je stará vojenská. Ta má rezervy všude. Je to poznat už jen podle váhy Já jsem spíš měl na mysli ty nejlevnější centrály z číny co se prodávají třeba na aukru za 2-3 tisíce.
Re: přenosná elektrocentrála
I s těmi by to mohlo jet, jen by se musel před spotřebič dodat nějaký rozběhový kondenzátor https://www.gme.cz/rozbehove-kondenzatory
vše je řešitelné a kombinovanou ledničku s jejím malým příkonem to musí dát.
vše je řešitelné a kombinovanou ledničku s jejím malým příkonem to musí dát.
Re: přenosná elektrocentrála
Za mě:
Naftová MOSA TS 300 sxc
380V 10 kVA
220V 5 kVA
110V 2x2,5 kVA
svářecí proud 300A @ 60%, 250A @ 100%
všechno fachčí, dál neřeším
jen s tou přenosností je to horší, má cca 400 kilo
ale má kolečka, závěs na kouli, a nahoře voko na hák, takže to jde
Přenosná centrála, pro příště!!! Fab
A tohle je co, krokodýl?
Když byla požadavka 3kW+ (při jedné fázi), tak to asi nebude vážit dvacet kilo, né?
Naftová MOSA TS 300 sxc
380V 10 kVA
220V 5 kVA
110V 2x2,5 kVA
svářecí proud 300A @ 60%, 250A @ 100%
všechno fachčí, dál neřeším
jen s tou přenosností je to horší, má cca 400 kilo
ale má kolečka, závěs na kouli, a nahoře voko na hák, takže to jde
Přenosná centrála, pro příště!!! Fab
A tohle je co, krokodýl?
Když byla požadavka 3kW+ (při jedné fázi), tak to asi nebude vážit dvacet kilo, né?
Re: přenosná elektrocentrála
Za přenosnou bych pro svoje účely považoval cca do 50 kg bez koleček a do cca 100 kg s kolečky.
Dá se mezi těmito vybrat nějaká, která vyčnívá, nebo je to v podstatě úplně jedno? http://elektrocentraly.heureka.cz/f:12675:9618/
Nebo by bylo lepší něco takového: http://stroje.bazos.cz/inzerat/36807305 ... -3-kVA.php ? Je to za dobré peníze, nebo předražené?
Dá se mezi těmito vybrat nějaká, která vyčnívá, nebo je to v podstatě úplně jedno? http://elektrocentraly.heureka.cz/f:12675:9618/
Nebo by bylo lepší něco takového: http://stroje.bazos.cz/inzerat/36807305 ... -3-kVA.php ? Je to za dobré peníze, nebo předražené?
Re: přenosná elektrocentrála
to Seldred
Na výstup centrály(tak samo i DC/AC měniče) nelze dát žádný kondenzátor který by zajistil pokrytí záběrové proudové špičky.Tzv. rozběhové kondenzátory mají úplně jinou f-ci. Zajištují vytvoření zdánlivého točivého pole pro rozběh jednofázových motorů a nebo třífázových provozovaných na jednofázový zdroj.U některých konstrukcí jednofázových motorů se zajišťuje rozběh jinak než s použitím kondu. Pouze u měniče DC/AC by se dal použít elektrolytický kond, ale na vstupu paralelně na aku. Ale protože většina aku jsou velice tvrdé zdroje, tak to postrádá smysl. Pouze při "měkkém"zdroji. A to tento kond pokrývá náběhovou odběrovou špičku, aby nedošlo k poklesu napětí aku a měnič to nevyhodnotil jako slabý aku a nevypnul. Na druhé straně, pokud dojde k přetížení na výstupu(AC), tak měnič stejně vypadne. U centrály se to dá trochu obdrbat, ale jiným způsobem. Při požadavku připnutí motoru(lednice, čerpadlo pro vodárnu a pod.) prvně zvýšit odběr připojenou umělou zátěží a následně tuto odpojit a připojit motor. Tím se vlastně donutí centrála přejít na vyšší výkon a po přepnutí to shltne záběr motoru. Při přímém připojení motoru dojde k poměrně velkému napěťovému poklesu a než to regulátor vyrovná, tak čerpadlo či kompresor začne jít do tlaku a už se nestačí rozběhnout.
Takto jsem řešil ručně zapínání velkého mražáku při 36-ti hodinovém výpadku. Napřímo mražák nenaběhnul, tímto "čarováním" jsem ho namrazil, odpojil a za pár hodin opakoval. A to přímo v rozvaděču pomocí dvou pojistek. Jako zátěž bylo osvětlení v dílně.
Pro bezobslužný provoz se to dá zajistit nejjednodušeji přes PLC, jednoduchou logikou či pár relátkama. A nebo použít nějaký jednoduchý mikročip či otevřený projekt Arduino.
Na výstup centrály(tak samo i DC/AC měniče) nelze dát žádný kondenzátor který by zajistil pokrytí záběrové proudové špičky.Tzv. rozběhové kondenzátory mají úplně jinou f-ci. Zajištují vytvoření zdánlivého točivého pole pro rozběh jednofázových motorů a nebo třífázových provozovaných na jednofázový zdroj.U některých konstrukcí jednofázových motorů se zajišťuje rozběh jinak než s použitím kondu. Pouze u měniče DC/AC by se dal použít elektrolytický kond, ale na vstupu paralelně na aku. Ale protože většina aku jsou velice tvrdé zdroje, tak to postrádá smysl. Pouze při "měkkém"zdroji. A to tento kond pokrývá náběhovou odběrovou špičku, aby nedošlo k poklesu napětí aku a měnič to nevyhodnotil jako slabý aku a nevypnul. Na druhé straně, pokud dojde k přetížení na výstupu(AC), tak měnič stejně vypadne. U centrály se to dá trochu obdrbat, ale jiným způsobem. Při požadavku připnutí motoru(lednice, čerpadlo pro vodárnu a pod.) prvně zvýšit odběr připojenou umělou zátěží a následně tuto odpojit a připojit motor. Tím se vlastně donutí centrála přejít na vyšší výkon a po přepnutí to shltne záběr motoru. Při přímém připojení motoru dojde k poměrně velkému napěťovému poklesu a než to regulátor vyrovná, tak čerpadlo či kompresor začne jít do tlaku a už se nestačí rozběhnout.
Takto jsem řešil ručně zapínání velkého mražáku při 36-ti hodinovém výpadku. Napřímo mražák nenaběhnul, tímto "čarováním" jsem ho namrazil, odpojil a za pár hodin opakoval. A to přímo v rozvaděču pomocí dvou pojistek. Jako zátěž bylo osvětlení v dílně.
Pro bezobslužný provoz se to dá zajistit nejjednodušeji přes PLC, jednoduchou logikou či pár relátkama. A nebo použít nějaký jednoduchý mikročip či otevřený projekt Arduino.
Re: přenosná elektrocentrála
Benzínový generátor je dobrý. Pro případ krize se drží zásoby benzínu na 90dní. Spousta času řešit to. Bez lednice se hned všechno zkazí. Mám vyplou lednici, takže vím, že je to sakra problém. Vysílačka mi bez proudu mi nebude vysílat vůbec. Na krystalku bez baterie se dnes, po státní likvidaci DV a SV vysílání nelze spoléhat.Foxy píše:Hmmm...
Mám vojenskou dvoutaktní kilowattku. Když jsem stavěl zděnou patrovou chatu, honila jednofázovou elektrickou míchačku, anobrž v místě nebyla elektřina ze sítě. Teď jí mám zaparkovanou ve sklepě, jednou za půl roku jí protočím aby nezatuhla... Za posledních 20 let jsem jí musel použít jako zálohu při výpadku sítě dvakrát, čtyřikrát jsem jí použil při experimentech s historickými radiostanicemi. Jednou jsem vyzkoušel, zda by utáhla malou elektrickou obloukovou svářečku. Jestli za těch 20 let naběhala 20 motohodin, tak je to fakt moc.
Myslím, že je skoro jedno, jakou mám elektrocentrálu. Pokud civilisace funguje, zůstává jen hračkou pro velké i malé kluky a zvědavé holky. Pokud by to dospělo tak daleko, že by elektřina ze sítě vůbec nebyla, nejspíš bych se musel přeškolit na život bez elektřiny. Elektrocentrála s pár kanystry čím dál vzácnějšího paliva by asi zůstala zálohou pro skutečně mimořádné případy. Luxus elektřiny by mi spíš poskytovala improvisovaná vrtule (třeba tu z motorového rogalla, co stále ještě zdobí stěnu v dílně) na ose alternátoru z auťáku/autobusu a alkalické osvětlovací baterie ze šrotovaných železničních vagonů; případně jednou nějaký ten vyřazený solární panel (to až se začnou likvidovat solárky). Pro případ potřeby 220/50 jako měnič krásně běhá upravená vyřazená UPSka z elektrošrotu. EMP neřeším, stále jej považuji za pouhé scifi.
K čemu vlastně elektřina? Topení jí nepotřebujou, veškerá má ústřední topení už byla konstruována jako samotížná a se záložním kotlem tuhopalivovým. Vařit se dá bez elektřiny naprosto samozřejmě.
Lednička - celé generace se bez ní obešly. Dokud je dost skleniček s těsnícími víčky, je možno cokoliv zavařit a zasterilisovat. Luxus pak zajistí absorbční chladnička provozovaná na petrolej, či jakékoliv jiné palivo schopné dodat stálý a rovnoměrný tepelný výkon srovnatelný s petrolejkou.
Elektrocentrála má být přenosná... tu kilowatku zatím furt ještě unesu; a poté, co jí zaklapnu na malý dvoukolý vozík, je krásně převozná - nic víc mi netřeba.
Re: přenosná elektrocentrála
Se nevyplatí něco vyrábět. Generátor běžně koupíš v OBI už od 1990 Kč na 230V. Ta honda má dokonce generátor zabudovaný přímo do motoru. Stavět jedině kdyby nebyla k sehnání, ale tak to není.
Jiná věc je odhlučnění. Tam už lze nápaditost velice dobře uplatnit. I ta nejtižší honda dělá při zatížení obtěžující hluk a v noci je to nepoužitelný.
Jiná věc je odhlučnění. Tam už lze nápaditost velice dobře uplatnit. I ta nejtižší honda dělá při zatížení obtěžující hluk a v noci je to nepoužitelný.
felix5 píše:nejsem si jistej jestly by se zrovna u tohohle nevyplatilo jít cestou homemade, jak z hlediska ceny tak kvality . spojit benzínovej motor s alternátorem z auta a na to prdnout střídač . nechci rozpoutat diskuzi zda ano /ne . jen to berte jako podnět k zamyšlení.
Re: přenosná elektrocentrála
Startovací koeficient (správněji řečeno "zapínací proudový náraz") některých spotřebičů a návod jak podle toho správně zvolit přenosnou elektrocentrálu se dá najít v některých prospektech.
Tohle je konkrétně list z prospektu o elektrocentrálách Promax, ale i u jiných to bude velmi podobné:
Tohle je konkrétně list z prospektu o elektrocentrálách Promax, ale i u jiných to bude velmi podobné:
stará armádní nebo nová čínská?
Takže proud na rozběh spotřebiče je běžně dvojnásobný až trojnásobný? Já myslel že je to podstatně víc.
Docela by mě zajímalo, proč jsou staré dvoutaktní elektrocentrály z armádních výprodejů tak předražené? Nová čína čtyřtakt se dá sehnat za polovičku a váží polovičku. Počítám, že je výrazně efektivnější než 2T, nebo má ta stará armádní nějaké extra výhody (kromě robustnosti a jednoduchosti)? A mají všechny generátory výstupní sinusovku, nebo se ty levnější dělají jen s modifikovanou hranatou?
Docela by mě zajímalo, proč jsou staré dvoutaktní elektrocentrály z armádních výprodejů tak předražené? Nová čína čtyřtakt se dá sehnat za polovičku a váží polovičku. Počítám, že je výrazně efektivnější než 2T, nebo má ta stará armádní nějaké extra výhody (kromě robustnosti a jednoduchosti)? A mají všechny generátory výstupní sinusovku, nebo se ty levnější dělají jen s modifikovanou hranatou?
- Prepper Tom
- Příspěvky: 9
- Registrován: 06.08.2014 22:50
- Pohlaví: muž
Re: přenosná elektrocentrála
Zajímalo by mne, zda někdo řešil provoz 3-fázové centrály v okamžiku, kdy jednotlivé fáze nejsou rovnoměrně zatíženy?
Re: přenosná elektrocentrála
2 PIPboy:
1. Otázka ceny vojenských elektrocentrál ve srovnání s čínskými může být také věc jejich životnosti. Nicméně se spotřebou paliva je to zase naopak.
2. Modifikovaná sinusovka se může vyskytovat pouze u tzv. invertorových elektrocentrál (alternátor s usměrňovačem následovaný polovodičovým střídačem). Běžný točivý generátor (ať už s buzeným rotorem nebo pracující na bázi pomocného kondenzátoru) dává na výstupu průběh alespoň přibližně podobný sinusovce nikoliv "trapézu". Pro běžné spotřebiče je to konec konců celkem jedno. Většina dnešní elektroniky začíná diodami usměrňovače, za kterými následuje spínaný zdroj. Takto jsou řešeny počítače, televizory, nabíječky i třeba úsporné zářivky či některé LED-žárovky. Vstupnímu usměrňovači je jedno, zda do něj jde sinusovka, trapéz nebo dokonce stejnosměrný proud. Jediné co by ho mohlo ohrozit, je nečekaně zvýšené napětí. Nebo proud s jehlovitým průběhem, kde by se za usměrňovačem ve sběracím kondenzátoru postupně ze špiček nashromáždilo nebezpečně vysoké napětí. Pokud přístroj začíná klasickým vinutým železovým transformátorem, také v 90% případů zvládne jak sinusovku tak modifikovanou sinusovku tak i trapéz. S nesinusovým proudem je prostě jen hlučnější (ostře bručí), ale jinak jsem si nevšiml ničeho zvláštního (nezahřívá se, výkon prakticky stejný). Ba dokonce i většina asynchronních elektromotorů běží na modifikovaný sinus dobře (čerpadlo topení, ventilátor, odsávání digestoře, starý kotoučový magnetofon či gramofon). Takže osobně bych se bál spíš toho, že levná elektrocentrála při přechodových stavech (vypnutí silného spotřebiče) neuhlídá napětí a tím může některý ze spotřebičů snadno zničit. Přepětí neohrožuje jen spínané zdroje, ale i klasické transformátory, kde může způsobit magnetické přesycení jádra, ztrátu transformační schopnosti a výrazné zvýšení teploty. Takže bych si spíš hlídal, aby měla elektrocentrála spolehlivou automatickou regulaci napětí (AVR) nejen "natvrdo" buzený generátor.
3. Kdo by chtěl, prodává se i samostatný generátor (s regulátorem napětí), který můžete pohánět nějakou vlastní "točivou" energií (třeba turbínou). http://www.namir.cz/evo-system-gen2800- ... 11923.html Má to ale háček - musíte udržet poměrně přesně 3000 ot./min. i při proměnném zatížení generátoru. Takže zdroj točivé energie musí být vybavený automatickým regulátorem otáček (wattův roztěžník).
1. Otázka ceny vojenských elektrocentrál ve srovnání s čínskými může být také věc jejich životnosti. Nicméně se spotřebou paliva je to zase naopak.
2. Modifikovaná sinusovka se může vyskytovat pouze u tzv. invertorových elektrocentrál (alternátor s usměrňovačem následovaný polovodičovým střídačem). Běžný točivý generátor (ať už s buzeným rotorem nebo pracující na bázi pomocného kondenzátoru) dává na výstupu průběh alespoň přibližně podobný sinusovce nikoliv "trapézu". Pro běžné spotřebiče je to konec konců celkem jedno. Většina dnešní elektroniky začíná diodami usměrňovače, za kterými následuje spínaný zdroj. Takto jsou řešeny počítače, televizory, nabíječky i třeba úsporné zářivky či některé LED-žárovky. Vstupnímu usměrňovači je jedno, zda do něj jde sinusovka, trapéz nebo dokonce stejnosměrný proud. Jediné co by ho mohlo ohrozit, je nečekaně zvýšené napětí. Nebo proud s jehlovitým průběhem, kde by se za usměrňovačem ve sběracím kondenzátoru postupně ze špiček nashromáždilo nebezpečně vysoké napětí. Pokud přístroj začíná klasickým vinutým železovým transformátorem, také v 90% případů zvládne jak sinusovku tak modifikovanou sinusovku tak i trapéz. S nesinusovým proudem je prostě jen hlučnější (ostře bručí), ale jinak jsem si nevšiml ničeho zvláštního (nezahřívá se, výkon prakticky stejný). Ba dokonce i většina asynchronních elektromotorů běží na modifikovaný sinus dobře (čerpadlo topení, ventilátor, odsávání digestoře, starý kotoučový magnetofon či gramofon). Takže osobně bych se bál spíš toho, že levná elektrocentrála při přechodových stavech (vypnutí silného spotřebiče) neuhlídá napětí a tím může některý ze spotřebičů snadno zničit. Přepětí neohrožuje jen spínané zdroje, ale i klasické transformátory, kde může způsobit magnetické přesycení jádra, ztrátu transformační schopnosti a výrazné zvýšení teploty. Takže bych si spíš hlídal, aby měla elektrocentrála spolehlivou automatickou regulaci napětí (AVR) nejen "natvrdo" buzený generátor.
3. Kdo by chtěl, prodává se i samostatný generátor (s regulátorem napětí), který můžete pohánět nějakou vlastní "točivou" energií (třeba turbínou). http://www.namir.cz/evo-system-gen2800- ... 11923.html Má to ale háček - musíte udržet poměrně přesně 3000 ot./min. i při proměnném zatížení generátoru. Takže zdroj točivé energie musí být vybavený automatickým regulátorem otáček (wattův roztěžník).
Re: přenosná elektrocentrála
1. No právě, v PA době mě uchlastaná vojenská 2T centrála z dob Varšavského paktu, kdy byla ruská ropa za pakatel, může vyjít pěkně draho. Na druhou stranu ty dnešní hliníkové válce s vrstvičkou chromu nejsou nic moc, ale zase to má většinou AVR. Nejlepší by bylo koupit oboje
2. To mě docela překvapuje, že trapézem jdou pohánět i běžné motory. Jinde jsem četl, že je to použitelné víceméně jen na odporové spotřebiče - asi marketingové kecy.
Napadlo mě, že až by odešla ta vrstva chromu tak bych si nechal udělat dovnitř ocelové vložky, nebo prostě napojil ten funkční zbytek (alternátor?) na nějaký jiný motor.
Měl bych ještě jednu otázku. Proč nejde předělat 2T motor na dřevoplyn? Je to jen kvůli mazání, nebo je to dáno konstrukcí dvoutaktu?
2. To mě docela překvapuje, že trapézem jdou pohánět i běžné motory. Jinde jsem četl, že je to použitelné víceméně jen na odporové spotřebiče - asi marketingové kecy.
Napadlo mě, že až by odešla ta vrstva chromu tak bych si nechal udělat dovnitř ocelové vložky, nebo prostě napojil ten funkční zbytek (alternátor?) na nějaký jiný motor.
Měl bych ještě jednu otázku. Proč nejde předělat 2T motor na dřevoplyn? Je to jen kvůli mazání, nebo je to dáno konstrukcí dvoutaktu?
Re: přenosná elektrocentrála
Jde to na dřevoplyn, ale musí se doplnit vstřikovací tryska, která stříká benzínem zředěný olej (nelze použít líh) - nebo použít speciální trysku na olej (s tím nejsou dobré zkušenosti - při dlouhodobém provozu za určitých režimů palivo/otáčky se zadírá jeden válec). A musí se ten plyn čistit přes filtr (může být i vodní).
Existují 2T lodní motory, které mají i katalyzátor, řízené vstřikování a výplach válce vzduchem od zbytků spalin. Je menší a lehčí než 4T, účinnost zhruba stejná, spotřeba oleje je řízená dle otáček a plynu.
Existují 2T lodní motory, které mají i katalyzátor, řízené vstřikování a výplach válce vzduchem od zbytků spalin. Je menší a lehčí než 4T, účinnost zhruba stejná, spotřeba oleje je řízená dle otáček a plynu.