Gervais píše:IQ je definováno, právě jako to logické a matematické myšlení, tak můžeš vysvětlit proč to neukáže rozdíli v IQ? Co jsi napsal je blbost.
To si nemyslim. IQ= inteligencni kvocient. INTELIGENCNI, nikoli logicky nebo matematicky. Inteligence ma mnoho slozek. To, ze nejznamnejsi texty jsou logicko-matematicke, vyplyva pouze z toho, ze v teto oblasti se inteligence meri nejsnazeni (spravne/spatne) a je tedy v teto oblasti nejlepe srovnatelna. Ale vedle toho mame treba prostorovou inteligenci, hudebni, socialni, jazykovou... Uziti "IQ" pro pouze matematicko-logickou slozku je nespravna logicka zkratka, ktera se bohuzel vzila.
Gervais píše:A jak tedy vysvětlíš testy, které dělají američané při vstupu do armády a víceméně ukazují to samé? Tedy, že aškenátští židé jsou lepší jak číňané, ti zase lepší jak běloši a ti zase lepšíjak černoši a to číselně +- stejně jak na té mapě a prochází tím samím školstvím?
To neni pravda, zrovna v USA je uroven skol (statni vs. soukrome) velmi rozdilna. Dal to snad nemusim rozvadet...
Gervais píše:A toto už je perla, můžeš vysvětlit proč nemůže být 65 nebo 80? Už jenom s principu definice IQ to možné je, stjně jako je možné (a i pravděpodobné), že IQ studentů karlovky či masárny bude asi průměrně 115? A IQ děcech na učňáku bude 90... Si jaksi logicky pleteš, že asi na marfyz nebude někdo s IQ 80, ale průměr matfyzu bude moci být 115, ale to bych řekl, že je spíše kombinace neshcopnosti pochoipit co je IQ a co je statistika, než co je možné-nemožné v kombinaci s politickou korektností a strachem naplnou chubu napsat, že černá je černá a ne šedá...
To nikterak nepopira, spis potvrzuje, co jsem psala. Bude-li prumerne IQ studentu matfyzu napr. 120 a studentu na ucnaku 80, tak prumerne IQ v CR bude 100. IQ se totiz - jak jsem taky psala - vzdycky stanovuje pomerove k prumeru (obvykle v tom kterem statu) a prumer je vzdyckcy 100. Takze ano, muzeme hodnotit jednotlive skupiny obyvatelsta nektereho statu ve vztahu K RPUMERU DANEHO STATU, ale prumer statu bude prave jen prumer, cili 100.
Druha vec je, a to jsem mela na mysli, ze srovnavame-li jednotlive staty (jakkoli takove srovnani je kvuli ruznym faktorum uz znacne problematicke), pak podle ruznych zivotnich podminek se muzou lisit ruzne slozky inteligence. Takze budeme-li rovnavat matematicko-logickou slozku, ktera muze byt "podprumerna", nic to nerika o tech slozkach ostatnich. Dam-li krovakovi 6 obrazku, si nebude vedet, co s tim, protoze s podobnym druhem problemu se nikdy nesetkal. Neni zvykly resit problemy takoveho typu. Dam-li pred Tebe 6 klacku, budes premyslet, jestli je mas seradit podle tloustky, delky, hrubosti kury a co ja vim, co jeste. Ale krovak vezme 2 z nich a udela ohen. Krovak by treba taky prisel na to, co s temi obrazky delat, ale uz prijit na to, CO je podstatou problemu, vyzaduje cas. A jsou-li testy na cas, logicky pak toho zvladnes mene, nez kdyz jsi takove ulohy zvykly resit.
On vubec pojem inteligence je produktem zapadniho paradigmatu mysleni a metody jejiho mereni tuplem. Jenze inteligence neni schopnost resit testy, ale schopnost uspesne/spravne resit problemy. A setkavas-li se s problemy urciteho druhu, bude to mit vliv i na rozvoj inteligence urciteho druhu. Takze v te Africe umi veci, o kterych my nemame paru (proste proto, ze je nepotrebujeme) a i to logicke mysleni je tam asi rozvinuto na jinych principech nez hledani ctverecku a trojuhelniku (treba na cteni stop, hledani vody nebo predvidani masakru), ale porad je to logicke mysleni. Holt zrovna nepasuje s metodami, ktere postulovala zapadni kultura. A v tom je cele to omezeni vypovidaci hodnoty nejakeho velmi zjednoduseneho obrazku.
- Co si myslíme, není názor, ale mínění.
- Abychom mohli mít názor, musíme mít argumenty.
- Argument je důkaz, doklad.
- Diskuze je výměna argumentů.
- Cílem výměny je rozebrat věc z více úhlů pohledu, ne vyhrát.