Střelivo do samonabíjecích pušek

[jerry.mysak]

viktor
viz např zde
https://books.google.cz/books?id=TZwvDw ... 16&f=false

Obecně nejrychlejší cesta ke svému náboji je dojít si na střelnici a poptat se střelců jaký laborace používají, případně se s nimi domluvit na odkupu pár nábojů a ty vyzkoušet.

Určitě je to levnější než koupit pikslu prachu a pak zjistit že ti to nelítá.

já bych seřadil vliv jednotlivých komponent na přesnost asi takto:

Střelec
střelec
střelec
mířidla
hlaveň
střela
prach
zápalka
nábojnice

[jerry.mysak]

a tady ještě jeden popis událostí

U většiny závad byl ale na počátku problém s municí. Stoner zkonstruoval AR-15 pro náboje plněné střelným prachem označovaným jako IMR 4475 (Improved Military Round) firmy DuPond, který vyhoříval velmi čistě a puška s ním byla velmi spolehlivá. S rostoucím počtem zbraní ale narůstala i spotřeba munice a DuPond nestíhal vyrábět tento prach. Jako náhradu zvolila výzbrojní služba pohonnou směs WC846 firmy Olin Mathieson. Tento střelný prach byl ve formě kuliček, odtud pocházelo označení "Ball Powder". Tento prach mnohem více znečisťoval zbraň. Problém znečistění zbraně byl umocněn několika vlivy. Vojáci se ani moc nesnažili zbraň čistit, protože byla prezentována jako samočistící. I kdyby jí vyčistit chtěli, neměli čím. Protože prvních 85 000 pušek mělo být jednorázovým nákupem, armáda se neobtěžovala objednáním a nákupem čístících souprav ani neexistoval operační manuál. K vyčištění museli použít vojáci improvizované prostředky. Nepochromovaná nábojová komora se obtížně čistila a komora s důlkovou korozí obzvlášť. Puška M16 nemá píst, který přenáší zpětný tlak plynů, ale plyny přímo působí na nosič závorníku a tedy pronikají do mechanismu zbraně. I ta nejlepší zbraň, pokud bude dlouhodobě neudržována, začne vykazovat závady.


prostě nitroceluloza jako polysacharid obsahuje fůru uhlíku, kterej ne vždy shoří na co2. Něco prostě skondenzuje v podobě sazí.