Rozdělání ohně

[alibaba]

Jeste jsem si musel vzpomenout na Mraka jak ja rozdelavan ohen pri nasich lukostreleckych 3D co jsou v lese ne tady neni zde ta zima Ceska ,ale muze tu padat dest a led a to utvori na stromech krunyr ledu silny asi 2cm vypada to horsi, nez to je a polame to plno stromu a tak mi mame zelezny sud a ja do toho nahazim pripravene polena a nejake vetve co najdu na zemi a zlamu je a pak asi 1 litr petrolky naleju na tak pockam asi minutu nez se ta zasakne do dreva pak odstoupim asi 3kroky a vhodim do toho zapalenou sirku a okamzite to chytne plamenem . Ted si predstavte ze jedete na motorovych sanich a jste jen par km od mesta Nome na Aljasce a ted se vykoupete ve vode a tak vite ze mate jen 5 minut na to se svleknout a zapalit ohen a tak mate sebou ty zapalovace na jedno pouziti on se muze pouzit na 50 zapaleni a asi 3 stoji 1$ a tak mate 2 palicky zapalovacu a jasne alespon litr petrolky a tak musite nozem rozriznout balicek a na polite mokre vetve zapalit ohen a jak vam tyhle ukoly trvaji vice, nez 5 minut umirate na hyporthermii.....

[gravedigger]

promiň, ale s litrem petroleje nebo benzínu není rozdělání ohně žádny problém

[PaF]

Jo, tak to zkus. Na predem nepripravenem miste, bez nastipaneho dreva, v mrazu -10, vetru a na metru snehu. Muzes se jenom vysvlect do trenek, ani nemusis do vody. A dej si 5 minut na plapolajici ohen, nebo lepe dva, abys mohl zalezt mezi ne. Mozna ti to prijde snadne, ale to jsou jen dojmy...

[alibaba]

Nikdy benzin vypary jsou vybusne a to je zaklad air fulled bombs napred se rozstrika kolem kapalina a pak se par uncema vybusniny zazehne a vytvori to ohnivou kouli asi 300m v prumeru....

[Josef]

Jo, v létě a při bezvětří to bouchá a rozhodně to nedoporučuji zkoušet. Ale při -30°C se to odpařuje mnohem mnohem méně a tu sirku do toho nalitého benzínu musíš doslova strčit nebo alespoň dát po větru do hořlavých par, které ti vítr z nalité kapaliny okamžitě strhává a snaží odvanout. S petrolejem nebo naftou (tj. hořlaviny II. třídy) je za velkého mrazu zážeh mnohem obtížnější, než to na první pohled vypadá. Musela by to být nasáklá hadra nebo papír - prostě něco tenkého, co ti sirka rychle prohřeje. Samotná hladina (např. nafta nalitá v konzervě) chytnout od sirky v takovém mrazu většinou nechce. Jen se ti sirka namočí, rozhoří, popálí prsty, ale celá plechovka neblafne.
Základ úspěšného rozdělání ohně benzínem bez upálených vousů a vlasů spočívá v tom, že hořlavou kapalinu naleješ pouze do jediného malého místa, nepoléváš to jak zahradník všechno (právě proto, aby se nevytvořila velká výparná plocha). Půl decky cvrkeš třeba do zmačkaného chomáče trávy nebo poleješ podpalovacího dřevěného ježka, otevřenou šišku nebo cokoliv jiného nasakavého, třeba i hrudky zmrzlé hlíny (nemusí to být hořlavé, ale hlavně to musí být pórézní). Pak to zapálíš. To, do čeho jsi to nalil, funguje jako zásobárna paliva a knot současně. Nezhasne to, i když to obskládáš vlhkým dřevem a má to přitom dostatečnou teplotu plamene i tepelný výkon, aby si to další vlhké palivo v nejbližším okolí už samo vysušilo a rozhořelo se to pak celé. Když to někdo poleje sice celé, ale jen pocmrndá povrchně, může očekávat, že mu to jednak to nejspíš bouchne a zadruhé udělá je krátkodobě velkou vatru. Všechno jen letmo shoří po povrchu, ale může se klidně stát, že silnější kousky dřeva chytit nestačí, jen se očadí a mezitím benzín dohoří.
Opravdu doporučuji rozdělávání ohně za mrazu a větru vyzkoušet někde doma nebo blízko civilizace, alespoň pro rámcovou představu, co se od toho dá očekávat. Ono to s tou hořlavostí technických kapalin od tepla počítače skutečně vypadá úplně jinak, než je to pak v praxi.

[alibaba]

V severni Karoline nikdy neni moc zima a od roku 1990 v zime nikdy rybnik nezamrzl natolik, abych po nem mohl prejit a ja jsem nic nezkousel tady a pouze tady nevim jak je to na severu ,ale tady roztapime petrolkou a je to vse pripravene od leta nekdo motorovou pilou nareze hran kterou pak topim v sudu v tom ledovem kralostvi jak to nekdy vypada a musi to byt tak litr petrojeje aby ty polena chytly plamenem......paliva je dost nebot stromy tady rostou asi 4x rychleji nez v Cesku a 40 lety dub nikdo neobejme to by musel merit asi 2,5 metru ......

[vrb]

Ad: Výbuch benzínových par. Vyhnout se tomu dá snadno, V ohništi zapálíte něco aby to hořelo plamenem, třebas kus březové kůry, v nouzi kousek oblečení namočený do benzínu. Benzín se přilévá až do hořícího ohně z otevřené plechovky, nebo podobné otevřené nádoby. Tak nemůžou vzniknout výbušné výpary, protože okamžitě začnou hořet od malého plamínku v ohništi.

Zkoušel jsem i postup polít ohniště benzínem za husté mlhy a bezvětří, nechat uležet a zapálit. Ohnivá koule, dost hlasité štěknutí a hořet to moc nezačalo.

[Josef]

Je mi to jasné. Co už jednou hoří, nemůže bouchnout.
Akorát by jsi měl pro "natvrdlíky" (tedy ne místní "rozpadlíky", ale náhodné návštěvníky) důrazněji upozornit, že tou plechovkou se myslí malá konzervička od paštiky. Nikoliv ta plechovka, co se v ní prodává technický benzín, byť by byla odšroubováním uzávěru "otevřená". A už vůbec ne plechový kanystr. Prostě nádobka musí být malá, mělká a mít zcela otevřenou hladinu ne úzké hrdlo !!! A jakákoliv jiná nádoba s hořlavinou, ze které to naléváte, musí být v tu chvíli dobře uzavřená a několik metrů vzdálená. Pokud tohle někdo ze čtenářů nepochopí, koledujete si o plastiku obličeje, v tom horším případě o oddělení končetin od těla.

[vrb]

Máš pravdu. Prostě konzerva od protlaku nebo od olejovek se zcela odstřiženým horním víčkem, nebo sklenička od paštiky.

BTW, kdo si tohle neuvědomí samo sebou, tak v PA se jeho životnost počítá na dny nebo hodiny. Protože se přizabije buď tímhle nějakou jinou zcela triviální chybou. Potkal jsem už několik kluků, kteří měli problém s rozděláním ohně v grilu.

Zážitek z dovolené:
Tři měsíce v Chorvatsku nepršelo, bylo to zrovna když na Brači shořelo 4000ha křovin. Ožralí Italové se v noci rozhodli že budou grilovat. Seděli jsme večer kolem stolku a popíjeli pivo. Najednou ohnivá koule, řev a zesilující červená záře. Člověk by nevěřil jak rychle je celý kemp schopen pobrat cokoliv po ruce, nabrat vodu z moře a potmě doběhnout s putýnkama vody přes kameny až k hořícímu stanu. Celý stan lehnul popelem. Naštěstí se situace zvládla, takže neshořel celý ostrov kde jsme byli. Když vyhodnotím rychlost šíření požáru v proschlých smolnatých křovinách a počet Propannových lahví v obytňákách (1xlednice 10kg + 1x vařič 10kg), nezbylo by než naskákat do moře, schovat se za šutry a nechat auto a všecho ostatní na pospas ohni a výbuchům.

Příčina: Gril mu nechytnul ani po opakovaném pokusu, takže na nahřáté dřevěné uhlí lil benzín přímo z kanystru. Vše v napůl uzavřeném stanu. Popáleniny druhého stupně a odvoz do nemocnice. Neštěstí se může stát každému ale tohle je fakt blbost značného rozsahu.

[Josef]

Rozdělání ohně za extrémního mrazu.
Vzhledem k současným teplotám -18°C je ideální čas na experimentování.
Zkoušel jsem hromádku dřívek, benzín i líh. Schválně co bude lepší. Benzín z toho vyšel jednoznačně vítězně. Obě kapaliny byly hořlavinou 1. třídy a nasáklé do kousku ubrousku blafly docela dobře. Zde problém nebyl. Ale s lihem, ač hořel, bylo rozehřátí naštípaného dřeva, byť by třísek, "na dlouhé lokte". Dřevo kouřilo a rozhořívalo se několik minut značně neochotně. Snažil jsem se nějak fyzikálně zdůvodnit, proč tomu tak je a jediné co mě napadlo bylo, že záleží na poměru uhlíku a vodíku v molekule zápalné kapaliny. (Komu je to předem jasné, ať se prosím chvíli nesměje, pokud jsem znovu objevil Ameriku.) Benzín, který obsahuje hodně uhlíku (svítivý čadivý plamen) produkuje ve svých splodinách hoření z větší části plynný oxid uhličitý a pouze trochu vodní páry. Líh má uhlíku mnohem méně (bezbarvý nečadivý plamen), většinu molekuly tvoří vodík, který se spaluje na vodní páru a ta v začátku zážehu na promrzlém dřevě zkondenzuje, navlhčí ho a dřevo pak potřebuje další díl paliva na to, aby nejprve vyschlo a pak teprve může vzplanout. Z toho jsem si pro sebe udělal závěr, že za velkého mrazu je zapotřebí pro zážeh a rozhoření používat primární palivo s vysokým obsahem uhlíku, které ve spalinách netvoří zbytečně moc vodních par nebo dokonce karbonizují. Této podmínce naštěstí vyhovuje spousta látek - benzín, petrolej, nafta, parafín, pryskyřice, řepkový olej, sádlo, guma aj.

[JimmyJazz]

Vcera pri cteni diskuse o zapalovacich mne napadlo, ze perfektni nouzovy prostredek na rozdelani ohne je plechovka paliva do zippo zapalovace. Je to nejaka smes syntetickych uhlovodiku a chyta to opravdu extremne ochotne za absence vybusneho potencialu obyc benzinu.

[Grunt]

Rozdělání ohně za extrémního mrazu.
Vzhledem k současným teplotám -18°C je ideální čas na experimentování.
Zkoušel jsem hromádku dřívek, benzín i líh. Schválně co bude lepší. Benzín z toho vyšel jednoznačně vítězně. Obě kapaliny byly hořlavinou 1. třídy a nasáklé do kousku ubrousku blafly docela dobře. Zde problém nebyl. Ale s lihem, ač hořel, bylo rozehřátí naštípaného dřeva, byť by třísek, "na dlouhé lokte". Dřevo kouřilo a rozhořívalo se několik minut značně neochotně. Snažil jsem se nějak fyzikálně zdůvodnit, proč tomu tak je a jediné co mě napadlo bylo, že záleží na poměru uhlíku a vodíku v molekule zápalné kapaliny. (Komu je to předem jasné, ať se prosím chvíli nesměje, pokud jsem znovu objevil Ameriku.) Benzín, který obsahuje hodně uhlíku (svítivý čadivý plamen) produkuje ve svých splodinách hoření z větší části plynný oxid uhličitý a pouze trochu vodní páry. Líh má uhlíku mnohem méně (bezbarvý nečadivý plamen), většinu molekuly tvoří vodík, který se spaluje na vodní páru a ta v začátku zážehu na promrzlém dřevě zkondenzuje, navlhčí ho a dřevo pak potřebuje další díl paliva na to, aby nejprve vyschlo a pak teprve může vzplanout. Z toho jsem si pro sebe udělal závěr, že za velkého mrazu je zapotřebí pro zážeh a rozhoření používat primární palivo s vysokým obsahem uhlíku, které ve spalinách netvoří zbytečně moc vodních par nebo dokonce karbonizují. Této podmínce naštěstí vyhovuje spousta látek - benzín, petrolej, nafta, parafín, pryskyřice, řepkový olej, sádlo, guma aj.

Já se teď vrátil ze zahrádky (spíš takové políčko, ze všech stran pěkně otevřeno) z dalšího testování hořícího špalíku (svíce, viz jiné vlákno — tentokráte tvrdé dřevo), kde jsem přežil od 9:45 do teď (tedy tak do jedné). Šílená není ani tak ta teplota (resp. teplotní gradient), ale vynucené proudění v kombinaci s tím gradientem. To je určitě extrémní. Na oknech se dělá námraza, já si šel jen nasekat na dvorek pár třísek a mohl jsem být rád že jsem se nevracel s omrzlinami (prsty jsem ale musel nechat roztopit). K čemu se chci ale dostat. Zapálení benzínem jsem vyloučil úplně. To chytlo, jak do toho valil nápor větru, tak se rozvalilo a za chvilku bylo po cirkuse. Špalík jen trošku opálený. Nacpal jsem spalovací komoru dřevěným uhlím, na jemno nasekanými třískami a měl jsem celé docela problém to zapálit i plynovým hořákem. Jinak ale úžasné testování. To už si asi nikdy nezopakuju.

[Josef]

V rámci různých "experimentů" jsem nedávno zkoušel křesat klasicky - ocílkou o pazourek a jiskry chytat do bavlněného doutnáku. Ukázalo se, že proti hubce nebo práchnu jsou to "nebe a dudy". Doutnák se ukázal být mnohem lepší. Prakticky co jiskra - to použitelný oheň. Žádné omlácené klouby na rukou při desítkách planých pokusů.

Pokud to chcete zkusit také, doporučuji následující postup:
Sehnat doutnák* a sehnat 4...5 cm dlouhou měděnou trubičku s otvorem 8mm (nebo svinout pásek konzervového plechu), zaoblit trubičce vnitřní hrany. Trubičku navléct na doutnák. Zapálit konec doutnáku sirkou (jen úplně poprvé), nechat rozžhavit a zuhelnatět. Pak vtáhnout žhavý konec do trubičky, ucpat ji prstem a počkat až se doutnák udusí. (Pozor, dokáže doutnat zákeřně dlouho.) Při vlastním křesání držet kámen nehybně v levé ruce, křísnout ocílkou o jeho hranu (bez doutnáku). Podívat se, zda jiskry z vybrané hrany kamene létají nad jeho horní plochu nebo naopak pod kámen. Vysunout (vytlačit otáčivým pohybem) zuhelnatěný konec doutnáku cca 3cm z trubičky (neudrobit ho!). Přitlačit doutnák prsty, kterými držíte kámen, k nad nebo pod hranu kamenu (podle toho kam létají jiskry) a pak ostře křísnout. Doutnák musí na kameni ležet tak, aby jeho konec ocílka při křísnutí co nejtěsněji míjela, ale netloukla do něj, jinak odrolí snadno vznětlivý konec. Jiskry vletí do rozčepýřeného konce a zažehnou zuhelnatěná vlákénka. Rozfoukat doutnák a od něj pak zapálit chomáč suché trávy, jehličí, šupinky březové kůry aj. Doutnák nechat opět rozhořet a pak zase zadusit v trubičce, aby byl připravený na další použití.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
*) Doutnák jsem koupil na http://www.general-store.cz/produkt.php?id=766, ale asi ho budou mít i jinde.

[alibaba]

Josef to delas spatne....Pres pazourek prijde zuhelnatelna latka bavlnena .......ta se ziska tak ze do krabicky dame odstrezky latky a dame ji do ohne a tam ji nechame asi 20 minut zdoutnat pak tu latku dame pres pazourek 1x 2x krisneme ocilkou a ty jiskry zapali latku ,ze doutna a ten dame do ohnoveho hnizda a rozfoukame ......tohle umela kazda hospodynka pred vynalezen sirek a to bylo v napoleonickych dobach ......Ta plechova krabicka ma male dirky v sobe a je tam latek nekolik .......co se tam vejde......

[Nuwara]

Josef to delas spatne....Pres pazourek prijde zuhelnatelna latka bavlnena .......ta se ziska tak ze do krabicky dame odstrezky latky a dame ji do ohne a tam ji nechame asi 20 minut zdoutnat pak tu latku dame pres pazourek 1x 2x krisneme ocilkou a ty jiskry zapali latku ,ze doutna a ten dame do ohnoveho hnizda a rozfoukame ......tohle umela kazda hospodynka pred vynalezen sirek a to bylo v napoleonickych dobach ......Ta plechova krabicka ma male dirky v sobe a je tam latek nekolik .......co se tam vejde......

Mam vyzkousene oba postupy a jen dodám, že oba děláte to samé, neboť doutnák je dneska prakticky vždy bavlněná šňůra. Materiál máte oba stejný, jen jeho formou se lišíte. Jednou je to látka v kuse, jednou je to provaz, obojí je zuhelnatělé ("shořelé" bez přístupu vzduchu).
Jinak tu prácheň, jak se zuhelnatělé látce říkalo, vyrobíš i rychleji. Zapal jí v plechovce a tu přiklop, aby tam nešel vzduch. máš to za chviličku

[Josef]

2 Alibaba:
Nemusíš mě učit dělat práchno, s tím problém nemám. Rozfoukávat ho taky umím (alespoň si to myslím).
Ten hlavní rozdíl, proč se mi doutnák osvědčil více než práchno je ten, že práchno je příliš tenké, drobivé a křehké. Když na něm doutná žhavá skvrna a manipuluješ s ním, drobí se (úspěšnost zachování ohně a jeho přenesení do "hnízda" cca 1 : 3). To se dělá s doutnákem mnohem lépe. S ním se dá zacházet surověji a žhavý konec se nikdy neudrobí natolik, aby zhasl. Naopak práchno ano, protože je zuhelnatělé a křehké celé, narozdíl od doutníku i v místě, za které je držíš nebo přenášíš. Doutník je křehký a drobivý jen u svého doutnajícího konce, kde doutnáním zuhelnaťuje sám sebe, jinde ne. Proto právě o této "technologii" píšu. V domě, bytě nebo i ve stanu se s práchnem dá ještě vcelku dobře pracovat, ale v zimě za větru v lese nebo na otevřené pláni, když máš zkřehlé ruce, se s práchnem (alespoň podle mých zkušeností z letošní zimy) dělá hodně mizerně a doutnák mi přijde v takové situaci mnohem lepší a "odolnější" volba. I kvůli skladování. Zuhelnatělý konec doutnáku vtažený do trubičky se nepoškodí, i když to budu nosit volně v kapse. (Ale nesmí samozřejmě zvlhnout.)

[Fjord]

Našla jsem ted´další z možných šikovných zapalovačů-neznáte někdo? Ten kamínek asi bude něco jinýho, než je v těch běžných benzínových zapalovačích.
http://www.youtube.com/watch?v=-qgUZyWQSho
tady cca od 7.45minuty: http://www.youtube.com/watch?v=4WlVCPQUYpo&NR=1

[Josef]

Koukal jsem na to, ale moc mě to nenadchlo. Nehledal bych v tom nic převratného. Je to chemicky zcela obyčejný kamínek jako v normálních zapalovačích a zcela stejná slitina jako je firesteel tyčinka (tj.slitina cer+hořčík). Jen je to kamínek narozdíl od obyčejného zapalovače trochu silnější, aby byly jiskry mohutnější. Kdysi se 3 mm silné a 2 cm dlouhé kamínky používaly do velkého mechanického "škrtátka", kterým dělníci zapalovali autogen nebo je používaly hospodyňky k plynovému sporáku. Stejné kamínky používaly na různé světelné efekty staré plechové hračky - dětské pistolky, plechová autíčka aj. Ono, když je ta rozčepýřená balna dobře suchá, chytne od kdejaké jiskry. Matně vzpomínám, že není problém u úplně vyschlého benzínového zapalovače takto nechtěně upálit jeho knot.
Je to podle mne jen další výrobek, který by se dal marketingově shrnout do věty:
"Nekoupíte-li si naši krabičku, pak se nikdy nemůžete stát pořádným zálesákem. To prostě musíte v batohu mít!" Myslím, že můžete být dobrým zálesákem i bez téhle krabičky - protože to není nic jiného, než jen draze prodavaný firesteel a bavlněný doutnák pro rozdělání nemnoha ohňů. Šikovnému člověku přece nic nebrání si do své vlastní krabičky (nejlépe těsné nerozbitné šroubovací "skleničky" z měkkého PE) dát jak tenkou 6mm silnou křesací tyčinku "Skaut" (nebo rozpůlenou tyčinku co se vyrábí i s velkou hořčíkovou kostkou), dále kousek pilky na železo nebo pilníku a přidat k tomu na kousky nastříhanou bavlněnou šňůru (nebo vycpat prázdný prostor vatou) a bude více muziky za stejné peníze.
Křesací kolečko moc jako přínos nevidím, spíš na opak. Přijde mi to "moc jemné mechaniky do drsné přírody". Pružinka a křesací tyčinka je skrytá v tělese, takže když se tam dostane vlhkost, nevysuší se teplem plamínku od okolního kovu jako u benzínového zapalovače, ale kamínek nebo jeho pružinka tam může potajmu korodovat a pak survivalistu nemile zaskočit svou nefunkčností.

[Fjord]

Tak zase nic ..někdy totiž mám pocit že jsem objevila ameriku, ale zatím je to jen amerika v čechách ..ale neva..nevzdávám se..jednou se mi to povede a objevím něco, co tu ještě nikdo nikdy neviděl
Díky za opět rozsáhlý výklad-ráda tě čtu

[Josef]

Kombinace firesteelu a doutnáku - zcela názorné, zvládne to určitě každý:
http://bushcraft.cz/nutne-k-preziti/ohe ... oto-navod/
(Na videu si prohlédněte, jakým způsobem drží při křesání pilku spolu s doutnákem v jedné ruce.)