Pěstování divokých rostlin
Pěstování divokých rostlin
Ahoj,
snažím se udělat seznam rostlin, které jsou k jídlu. Přežijí samostatně bez úzdžby ve volné přírode a ideláně se ještě budou rozrůstat, ale našel jsem jen pár
Kolem určitého místečka by nebylo od věci nějaké tyto rostlinky vysázet.
Našel jsem:
1. Topinambur (také známe jako židovské brambory)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dnice_topinambur
2. Česnek medvědí (divoký čenek)
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesne ... %9Bd%C3%AD
3. Křen
Víte o něčem dalším.
snažím se udělat seznam rostlin, které jsou k jídlu. Přežijí samostatně bez úzdžby ve volné přírode a ideláně se ještě budou rozrůstat, ale našel jsem jen pár
Kolem určitého místečka by nebylo od věci nějaké tyto rostlinky vysázet.
Našel jsem:
1. Topinambur (také známe jako židovské brambory)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dnice_topinambur
2. Česnek medvědí (divoký čenek)
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesne ... %9Bd%C3%AD
3. Křen
Víte o něčem dalším.
- Terminated Account
- Příspěvky: 3761
- Registrován: 19.08.2011 9:42
Re: Pěstování divokých rostlin
A tohle téma nestačilo? http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=11&t=1746 a toto http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f=11&t=1312
Re: Pěstování divokých rostlin
No pokud je užitečnejch kytek typu zasaď & zapomeň víc, tak si to i samostatný vlákno zaslouží, ne? Lenoši jako já to určitě ocení.
Re: Pěstování divokých rostlin
Tyhle vlákna jsem samozřejmě prošel. Ale je tam jen hrozně moc rostlin, které ani bezpečně nepoznám, o jejich energetické hodnotě trošku pochybuju a jsou sezónní. Řada z nich u nás také neroste, nebo velice málo.
Měl jsem na mysli takové ty, kterých člověk vykope pár a na zasycení to stačí. Také aby s nich bylo možné i cosi získat v období vegetačního klidu. Což jsou asi jen ty druhy, z kterých v zimě zůstane v zemi hlíza.
Ale pokud máte pocit že to všechno je už obsaženo v jiných tématech, tak to klidně hoďte do koše. Zlobit se nebudu
Měl jsem na mysli takové ty, kterých člověk vykope pár a na zasycení to stačí. Také aby s nich bylo možné i cosi získat v období vegetačního klidu. Což jsou asi jen ty druhy, z kterých v zimě zůstane v zemi hlíza.
Ale pokud máte pocit že to všechno je už obsaženo v jiných tématech, tak to klidně hoďte do koše. Zlobit se nebudu
Re: Pěstování divokých rostlin
Vím, jsou jich stovky.dracekvo píše:Ahoj,
snažím se udělat seznam rostlin, které jsou k jídlu....Víte o něčem dalším.
Pokud je budeš chtít využívat tak se je budeš muset naučit. Jednak proto abys je poznal (a některé uměl připravit tak aby ses neotrávil), jednat proto abys věděl kde je máš hledat a taky kdy je máš hledat. Protože sezónní je všechno - ani ten topinambur ti na jaře nedá příliš velký výnos.
V pěstování volně rostoucích rostlin nevidím příliš význam (s výjimkou případu že je něco léčivého na moje problémy a roste to opravdu daleko), proč se chtít starat o něco co roste jinde samo? Lepší je přeci jen přijít a sklidit to (ovšem tak aby tam dostatek zůstal, abych to sběrem nevyhubila).
Do tohoto vlákna jsem dávala jen běžné rostliny. To druhé vlákno je komentované, jsou tam uváděné na pravou míru právě ty omyly o výskytu u nás. K základnímu studiu jedlých rostlin se ten seznam opravdu příliš nehodí.dracekvo píše:Řada z nich u nás také neroste, nebo velice málo
Co míníš tímto prohlášením, trošku tomu nerozumím? Myslíš si snad že mezi volně rostoucími rostlinami najdeš nějaké extra kalorické bomby jako v MacDonaldu nebo v cukrárně? Nať a listy má obecně podobnou kalorickou hodnotu jako zelenina, tedy nízkou, hlízy mívají díky obsahu škrobu kalorickou hodnotu vyšší (podobně jako brambory, většinou asi nižší) nejlepší je to se suchými plody, zejména olejnatými jako například pěstované oříšky, len, slunečnice.dracekvo píše:o jejich energetické hodnotě trošku pochybuju
Re: Pěstování divokých rostlin
Přes 80% rostlinné konzumace zaujímají tzv. strategické plodiny: Rýže, Pšenice, Kukuřice a Brambory. Všechno kdysi dávno v minulosti byly divoké rostliny, které se podařilo staletími šlechtění dostat na úroveň výživnosti, univerzálnosti, nároků na pěstování a rezistence na jaké dneska jsou. Řekl bych, že nic moc jiného než některou ze strategických plodin nemá ve velkém cenu na políčkách pěstovat. Třeba pole z topinamburu si moc nedovedu představit. Potřeboval by si zase ta staletí šlechtění aby si je dostal na nějakou konkurenceschopnou úroveň. Co si ale myslím, že cenu má (a to nejen v době rozpadu) je některou z divokých rostlin v malém množství pěstovat (samozřejmě pokud pro to jsou vhodné podmínky) na zahrádce v případě že je nechodíš pravidelně sbírat do divočiny. Proč? Důležitá je ve stravování také různorodost stravy. Když se budeš furt cpát kukuřicí, pšenicí, rýží a masem, budeš vypadat za chvíli tak jak vypadají dneska Američani. Obézní, věčně hladový, slabý pupkáč (výrok je pouze spekulace, ale myslím si že to tak bude). Strašně se mi líbí Vietnamská a Japonská kuchyně. Třeba Japonci jsou známý tím, že ti sežerou úplně všechno co je vyloženě nezabije a co roste. Ti snad lížou i plíseň co roste na dřevě. A jak jsou vitální? Vietnamci jsou zase známí tim, že z tamního lokálního plevelu dovedou kouzlit zázraky. Asijská kuchyně je hodně oblíbená po světě, akorát má jednu nevýhodu. Není přizpůsobená pro naše lokální zdroje. Takže zahrádka nebo políčko z co nejrůznorodějšího jedlého plevelu a podobná kreativita v kuchyni jaká panuje v Asijských národech. To je moje rada.
Re: Pěstování divokých rostlin
U divokých rostlin přeci jen hrozí riziko otravy viz příběh Christophera McCandlesse
Odkaz jsem dával tady (http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f= ... 598#p69598).
I rostlina, která je všeobecně považována za jedlou ( v jeho případě semena divokých brambor - kopyšníku alpinského ),
může být při déle trvající pravidelné konzumaci smrtelná.
Ono je něco jiného dát si o víkendu na zkoušku salát a nebo živit se tím trvale.
Odkaz jsem dával tady (http://rozpad.cz/forum/viewtopic.php?f= ... 598#p69598).
I rostlina, která je všeobecně považována za jedlou ( v jeho případě semena divokých brambor - kopyšníku alpinského ),
může být při déle trvající pravidelné konzumaci smrtelná.
Ono je něco jiného dát si o víkendu na zkoušku salát a nebo živit se tím trvale.
Re: Pěstování divokých rostlin
Proto by jednak bylo dobré ty rostliny znát a jednak je dobré je také vařit (tím se neurotoxiny denaturují). Ono to není jen o toxicitě rostliny samotné. Už jsem tady někde posílal fotky toho co se mi jinak jedlého orobince podařilo vyvařit (orobinec je bioremediátor, tzn. natáhne do sebe toxiny z prostředí ve kterém a je a tím je od nich čistí, proto orobince z obydlených oblastí není moc rozumné konzumovat). Vařit v každém případě před konzumací.
Re: Pěstování divokých rostlin
Grunt píše:Proto by jednak bylo dobré ty rostliny znát a jednak je dobré je také vařit (tím se neurotoxiny denaturují)
Pozor na to! Neplatí to vždy! Větší část rostlinných i houbových jedů je dostatečně termostabilní na to, aby ji ani delší var nezneškodnil. Obvykle právě ty nejhorší a nejzákeřnější odolávají (příkladem budiž třeba námel/pečení chleba z napadené mouky).
Také ono "natahování toxinů do orobince" se mi jeví diskutabilní. Sám pojem "toxiny" je tu zhola nicneříkající. Jedů je příliš široké spektrum co do původu, chemického/strukturálního složení i účinků, aby se daly shrnout pod souhrnný název "toxiny".
Samozřejmě základem všeho je rostliny bezpečně znát. Pak je šance na vznik otrav přeci jen snížena. Zkoušet to cestou "neznám, ochutnám, uvidím" je fytovariantou ruské rulety.
Kromě orobince se ve stejných místech často vyskytuje i chrastice rákosovitá (phalaris arundinacea), která může díky obsahu dimethyltryptaminu připravit nečekané a v nouzových situacích i kritické situace.
Re: Pěstování divokých rostlin
2: Grunt
Přečti si toho Christophera
Přečti si toho Christophera
.......přečetl jinou knihu: o koncentračním táboře druhé světové války na Ukrajině - Vapniarca, kde byli židovští vězni krmeni chlebem s moukou vyrobenou z hrachoru setého (lathyrus satius) u nějž bylo přes 2000 let známé, že vede k oslabení a následnému ochrnutí dolních končetin, zejména u mladých lidí. Tento efekt je dokonce pojmenován po rostlině a je nazýván "neurolathyrism" či "lathyrism" (jedná se o anglické názvy, české ekvivalenty se nepodařilo nalézt - pozn. redakce). Jak se ukázalo, hrachor setý obsahuje neurotoxin zvaný beta-N-oxalyl-L-alfa-beta-diaminopropanová kyselina; ve zkratce ODAP.