Záložní zdroje

Vše o tomto tématu - teorie, praxe, konkrétní projekty i produkty. Osvětlení, topidla, vařiče a související.

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod Josef » 22.11.2014 19:59

Vypadá to, že v souvislosti s reálnou hrozbou EMP budeme muset mnohé věci, pokud jde o cokoli elektrického, od základu přehodnotit...
Uživatelský avatar
Josef
Rozpadlík
 
Příspěvky: 1692
Registrován: 10.03.2011 7:20

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod bacil » 24.11.2014 3:35

Myslíš, že je to až tak reálný?
bacil
 
Příspěvky: 1241
Registrován: 29.10.2013 15:56

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod Josef » 24.11.2014 19:08

No nějaké "škodolibosti" od našeho sluníčka bych se zase tak moc neobával. To by mohlo ohrozit elektrocentrálu jen kdyby byla trvale napojená k nějakému hodně dlouhému kabelu, který vede od nikud nikam. Nebo třeba rozsáhlejší FVE na střeše spojenou s další citlivou elektronikou. Ale řídící jednotka FVE bývá určitým způsobem vždy chráněná před statickou elektřinou (od bouřky), což do jisté míry zvládne i přepětí způsobené extrémní sluneční bouří.
Nicméně s pozvolna přiostřující se mezinárodní situací by se (v budoucnu) mohlo stát, že někdo zkusí použít nějaký druh impulzní zbraně. Netvrdím, že nám zrovna odpálí nad hlavami jaderku, jen prostě namíří nějaké elektronické udělátko a my budeme náhodou v pozadí za cílem... Může to být bez varování, jako první úder. A při té příležitosti to může odnést i nějaká ta elektronika, kterou si schraňujeme do obtížných dob "na potom" a zapoměli jsme ji zabezpečit. A záložní zdroj (ať už jakýkoli), to je základ pro všechny ostatní elektronické věci, které máme, protože síť bude to první co se odporoučí.
Nedělám si bohužel velké iluze o tom, že by třeba u elektrocentrál střední a nižší třídy*) byla elektronika napěťové regulace nějak zajištěná. Čast je sotva jen pod plastovým krytem. Bylo by asi dost nepříjemné, zjistit až v okamžiku akutní potřeby, že u motoru elektrocentrály zlobí zapalování a z generátoru vychází velmi kolísající, zcela neregulované napětí nebo proud není vůbec. Tím "přehodnotit" ve svém předchozím přízpěvku jsem měl namysli, např. popřemýšlet, zda se záměrně nevyhnout třeba poměrně složitých invertorovým elektrocentrálám a dát přednost sice zdaleka ne ideálním, ale přeci jen podstatně méně zranitelným elektrocentrálám, které regulaci zcela postrádají a spoléhají pouze kondenzátor. Obdobně s uskladněním. Prostě zda nemít věci jen připravené, ale raději ještě nezapojené do obvodů. Např. měnič DC_12V/AC_230V uložený až do okamžiku nasazení do provozu v kovové krabici, nepřipojený k akumulátorům a pod. a s vyzkratovanými svorkami. A také zauvažovat, zda by člověk neměl mít v záloze ještě něco, co by vydrželo opravdu silný zásah. Něco zcela bez polovodičů (FVE panely to rozhodně nebudou), co by dokázalo alespoň nabít olověný autoakumulátor (ten by měl vydržet i bez chránění) a z něho rosvítit autožárovku nebo třeba napájet nouzový elektronkový přijímač (2x el.12Ž1L s 12V= na žhavení i na anodách). Alespoň do doby, než se to poničené podaří opravit. Třeba dvoutaktní jednoválcový 50ccm spalovací motor s magnetoelektrickým zapalováním (moped nebo Pionýr), spojený s klasickým kartáčkovým 12V dynamem z osobního auta (nikoli alternátor s diodami), u kterého řídí dobíjení klasické mechanické relátko a žárovková kontrolka. Ale berte to jen jako námět na úvahu. Prostě co by bylo, kdyby nám "něco" nebo "někdo", vyřadil z provozu naše záložní zdroje, na které spoléháme.

*) S tím souvisí rozhodování, zda vůbec pořizovat drahou a dlouhoživotostní elektrocentrálu, když po odříznutí od zásobování ropnými produkty nebude mít běžný uživatel, na využití celé její životnosti, dostatečnou zásobu pohonných hmot.
Uživatelský avatar
Josef
Rozpadlík
 
Příspěvky: 1692
Registrován: 10.03.2011 7:20

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod PIPboy » 25.11.2014 11:19

Ochrany před EMP se tu někde už komplexně řešilo.
Pokud vím, tak opravdu ničivé EMP dokáže vyvolat jen jaderný výbuch a to v úctyhodné vzdálenosti od epicentra, ale zároveň v dosahu tlakové vlny. To by člověk sice mohl přežít i ve zdraví, ale už ne jeho okna, sedlová střecha a případné solární panely na ní, možná i narušená statika.
Pochybuji, že existuje takhle silná, čistě EMP zbraň s kruhovým dosahem desítek km (nicméně úplně vyloučit to nelze). A útočit malou EMP zbraní s nízkým dosahem na chalupu v Dolních koťěhůlkách s velkou pravděpodobností útočit nebudou :-D
Za nejvýraznější problém považuji ochranu polovodičových solárních panelů. Bez těch bude člověk závislý na jiných palivech a s předpokládaným raketovým nárůstem cen benzínu to bude ještě horší (a s tím se svezou i ceny ostatních paliv a topiv, zvlášť při odstavení dodávky plynu)
Nevím, jestli by tu částečně pomohla drátěná síť (proti komárům), ale nejjistější bude mít uskladněné náhradní panely a elektroniku někde ve sklepě v kovové skříni (viz vlákno kde se ochrana rozebírala).
Opravdu silné EMP pole usmaží i klasické vodiče (izolaci), takže nevím, jestli si člověk schraňováním archaické elektrotechniky výrazně pomůže.
Každopádně, dokud nezjistíme přesnější údaje o síle a účincích silného EMP s velmi proměnlivou frekvencí (jaderné zbraně), tak to bude spíše jen takové teoretizování. Bude dost obtížné ochránit elektroniku, která má být zároveň v provozu a připojená k nechráněným drátům. Tak co s tím?
Uživatelský avatar
PIPboy
 
Příspěvky: 169
Registrován: 14.09.2014 16:25

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod Kocour » 17.09.2015 19:33

Vážení,
pokusím se po nějaké době otevřít tohle téma, protože je asi tak nejbližší tomu, co momentálně řeším.

Když si uděláme přehled záložních zdrojů elektřiny pro domácí / bytové použití, kde se nepředpokládá instalace ničeho zvenku budovy, tak asi nejjednodušší jsou pořád Pb baterie s vhodným systémem nabíjení po dobu, kdy funguje rozvodná síť (předpoklad - nejedná se o trvalé ukončení provozu elektrorozvodné sítě, ale spíš o technické blackouty, nepokoje, stávky a pod.). Zpravidla mívám k dispozici více kusů vyřazených baterií 12V/7Ah z UPSek či nějakou tu přebytečnou autobaterii (mimochodem, bezúdržbové Pb baterie se dají docela pěkně oživit, popsáno je to zde: http://www.ok1cjb.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=66:1-670&catid=18:napajeni&Itemid=7).

Poslední dobou mě ale dovádí k šílenství jejich obrovská závislost na pravidelné údržbě. Většina baterií mi vydržela pouze několik málo let a pak jsem je musel vyřadit kvůli zanedbanému stavu. Prostě se nepřinutím k tomu, abych jednou za několik málo týdnů baterie dobil případně procvičil, takže některý z článků nevratně poklesne pod cca 1.6V a je konec. Typické nabíjení Pb baterií je velmi jednoduché: zdroj konstantního napětí s omezením max. proudu. Existuje velká nabídka malých levných nabíječek. Další varianta je pěkně popsána v Josefově příručce "Nouzová komunikace" - baterie paralelně připojená ke zdroji radiostanice, takže se během provozu dobíjí a při výpadku je připravená k použití.

Jenomže baterie trvale připojené na napětí cca. 2.3V na článek taky trpí. Jednak vykazují velký úbytek vody (čili i při doplňování popsaném v odkazu se tak ztrácí potřebná bezúdržbovost) a jednak dochází ke křehnutí či korozi elektrod. Snažil jsem se nastudovat technickou dokumentaci výrobců a pravda je zřejmě taková, že trvalé nabíjení konstantním napětím (tzv. float voltage) funguje, ale musí se velmi přesně (na 0.05V) dodržovat a závisí na konkrétním typu baterií a na okolní teplotě.

Určitě by se daly někde objevit inteligentní nabíječky, které by po nastavení parametrů konkrétního typu dokázaly float voltage udržovat včetně korekcí na teplotu. Jenže aby se takhle dala dobíjet náhodně sebraná směsice baterií, musel by být pro každý jednotlivý kus či alespoň typ baterie k dispozici samostatný poměrně nákladný přístroj. Laciné nabíječky se dají nakoupit ve velkém počtu, ale s jejich pomocí baterie poměrně rychle odejdou.

Tak se chci zeptat: podařilo se tohle někomu vyřešit natolik uspokojivě, že bez jakékoli obsluhy udržel životnost záložních Pb baterií po dobu mnoha let? Podotýkám, že v UPS nám typicky baterie vydrží 5 let a pak se repasují, ale jednak jsou na počátku v ideální kondici a jednak je velká UPS poměrně drahé zařízení.

Alternativa (a nikoli podřadnější) k float voltage je nabíjení vyšším napětím s hlídáním konečného nabití a nebo alespoň po omezenou dobu. Napadlo mě, že by se mohlo množství levných nabíječek vzor Lidl připojit do rozvaděče, který by byl periodicky aktivován spínacími hodinami. Samozřejmě by se musela vyřešit otázka připojení akumulátorů k vypnuté nabíječce, aby přes ni nedocházelo k vybíjení. Poměr mezi dobou bez napájení a s napájením by se musel nějak optimalizovat, stejně tak četnost cyklů (zda např. 1x denně dobíjet trochu nebo 1x měsíčně pořádně atd.). Co udělá s vybitou Pb baterií, pokud ji první den nabijeme ne na plnou kapacitu, další den o trochu dobijeme až po několika dnech dosáhneme plně nabitého stavu?

Otázek je celá řada, účelem záložního řešení by mělo být, aby o něm člověk za normální situace prakticky nemusel vědět, ale aby v okamžiku potřeby spolehlivě sloužilo.
Kocour
VIP
 
Příspěvky: 788
Registrován: 30.03.2012 21:29

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod dracekvo » 17.09.2015 19:43

Pb baterie jsou nejhorší alternativou.
Pokud chci mít baterie jen tak kdyby něco. Tak nejlepší jsou bazarové louhové Ni-Cd od feraku. Jsou mezi námy kousky, které slouží už 30 let. Další výhoda je, že to jsou baterie složené z článků. Tj. pokud odejde jeden článek, tak ho stačí nahradit a nemusí jak jak v případě olova vyhazovat celá baterie.
Kdo potřebuje pravidelně cyklovat, tak používá LiFePO4.
Když už olovo, tak ze samostatných článků. Občas se nechají sehnat staniční baterie, nebo baterie z různých vozíků.

Pokud bych potřeboval uržovat baterie, tak bych volil solární regulátor. Ten má v sobě zabudován režim absorbtion a float. Nejlepší na udržování je 40Wp solární panel. Je malý, tak snad by se dal někam schovat. Pokud solární panel nevyhovuje tak bych tomu regulátoru připojil na vstup místo panelu nějaký měkký 18V zdroj a spínal ho spínacíma hodinama.
Nabíječka která umí inteligentně nabíjež Pb je furt dražší než obyč 10A PWM reg.
Navíc budeš mít předpřipravenu možnost, že v případě dlouhodobějšího výpadku si seženeš někde jeden panel a budeš si moci v klidu nabíjet ze sluníčka, protože už na to budeš mít vybavení.

Jinak s bezúdržbovejma bateriema VRLA (elektrolit nasáknutý ve vatě) sem nikdy nic kloudného nevymyslel. Občas nějakým kouskům povede navrátit tochu života doplněním destilované vody, ale nikdy to moc nestálo za tu námahu, protože baterie už byla načatá a zakrátko stejně odešla pokud se začala používat.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
 
Příspěvky: 2084
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod Hohepa » 17.09.2015 23:05

Pb baterie jsou nejhorší alternativou , ale nejlevnější , bohužel .
Za cca 1000,- Kč mám 44 Ah v podobě 12V autobaterie.
Jako nabíječka mi stačí,
jednoduchý regulovaný zdroj napětí 14,4 V
s možností přepnout na 13,2 V
14,4V je zplynovací napětí baterie , pokud ho nepřekročím , nemusím odšpuntovávat aku,
tak je i stavěný alternátor v autech.
13,2 V je hodnota plně nabité autobaterie a spotřeba "nabíječky" v tomto režimu je menší než vypnutá TV .
V tomhle ideálním stavu ta autobaterie vydrží řádově desetiletí .

až přide knik , pude kukat otom žadna . To je jaasny
Jestli potřebujete uplatnit svou schopnost přežít, pravděpodobně jste předtím něco zvorali.
Uživatelský avatar
Hohepa
VIP
 
Příspěvky: 2490
Registrován: 22.07.2013 21:16
Bydliště: Praha

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod dracekvo » 18.09.2015 7:14

Samozřejmě, záleží k čemu to potřebuješ. Pokud jednou za rok k tomu, aby sis posvítil 12V žárovkou, když náhodou za 1 hodinu vypnou proud tak na to je dokonce zbytečné držet 44Ah auto baterii. Na to mi stačí zásoba tužkovek do baterky. Spolehlivější a levnější řešení.

Pokud na oběhové čerpadlo k UPS na to stačí starší autobaterie. Prostě systém, do auta koupím novou a tu starší ještě funkční dám k záložnímu zdroji a smířím se s tím, že jí budu muset pravidělně dělat zátěžový test, abych zjistil stav a až odejde, tak tento koloběh zopakuji.

Ještě sem neviděl olovo které by vydrželo desetiletí. Ona ta baterka začíná stárnout hned tím, že se do ní naleje kyselina. Je to vidět na UPS. Ač nejsou téměř používané, pravidelně odchází během 2-3 let. Vidím to u nás ve firmě.
Baterie v autě se taky téměř necykluje jen start a pak během jízdy dobíjení. Taky vydrží tak 3-5 let.
To samé staniční olověné baterie, které jsou jen dobíjeny taky časem samy odchází chemickou degradací.
Většinou se to pozná až v případě kdy baterii zatížím a ona se vybije během 5 minut.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
 
Příspěvky: 2084
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod surikata » 24.06.2019 20:15

20190624_153121.jpg
ve sběrně májí tyto baterie má je cenu kupovat?
surikata
 
Příspěvky: 320
Registrován: 08.10.2012 21:56

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod Hohepa » 24.06.2019 22:15

Jestli potřebujete uplatnit svou schopnost přežít, pravděpodobně jste předtím něco zvorali.
Uživatelský avatar
Hohepa
VIP
 
Příspěvky: 2490
Registrován: 22.07.2013 21:16
Bydliště: Praha

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod surikata » 25.06.2019 10:31

Rozumná cena je asi do jaké častky, aby se ještě vyplatila jejich oprava a znovu nabití?
Jsou ve sběrně a předpokládám že to bude na váhu olova + něco navíc.
A každá má kolik V, tipuji dobře že 12V?
surikata
 
Příspěvky: 320
Registrován: 08.10.2012 21:56

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod dracekvo » 25.06.2019 10:47

Rozumná cena je o něco více málo, než kolik je výkup.

Nejspíš to bude NiCd a napětí na článek je 1,2V. Takže celek bude na 12V. Jen ty baterky mají dost velkej rozsah pracovního napětí a né všechny měniče to zvládají.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
 
Příspěvky: 2084
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Záložní zdroje

Příspěvekod surikata » 25.06.2019 15:21

Takže ještě nějaký usměrňovač? No zítra podebatuju o ceně. Koukal jsem co kde stojí, ale je to dost rozdíl. Ješte něco načtu ať nekupuji něco co bych nevyužil. Chtěl bych je jako UPS-ku.
surikata
 
Příspěvky: 320
Registrován: 08.10.2012 21:56

Předchozí

Zpět na Palivo, zdroje energie, světlo a teplo

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků