Jak vyrobit galvanický článek

[uaz469]

..teď tak trochu vykradu tyhle stránky, ale snad mi autor odpustí
http://deosum.com/Articles/216-jak-vyro ... lanek.aspx

[Josef]

Kdysi v ABC nebo nějakém jiném časopise vyšel návod na plynový aumulátor (neplést s hydraulickým akumulátorem nebo expanzomatem). Nemám ho opsaný doslova, ani jsem ho v praxi nezkoušel, ale zaujal mě, tak si ho pamatuji i z hlavy. Bylo to nějak takto:
Ušily se dva plátěné pytlíčky. Do každého z nich se vsunula uhlíková tyčka (ze staré baterie nebo uhlík z obloukové lampy od promítačky) a obsypala se jemným aktivním uhlím (nebo podrceným živočišným uhlím, případně v nouzi jemně podrceným dřevěným uhlím na grilování). Uhlí se udusalo, aby mělo mezi zrny a tyčkou dobrý kontakt a pytlíčky se u kořene tyček dobře utáhly, aby se obsah nevysypal. Na konce tyček se několikanásobným ovinutím připojily měděné dráty (raději silný plný drát než jemná licna). Oby pytlíčky se zanořily do nekovové nádoby (skleněná pětilitrovka, kameninový hrnec, plastový kybl aj.), tak aby se nedotýkaly. Nádoba se naplnila silným roztokem kuchyňské soli tak, aby jen konce tyček s připojenými dráty vyčuhovaly. Pak se jedna elektroda zvolila jako "plusová" a druhá jako "mínusová". Při úplně prvním připojená bylo lhostejo, která je která. Při dalším už bylo zapotřebí zvolenou polaritu dodržovat. Článek se připojil k nabíječce. Na elektrodách se začaly při nabíjní vytvářet rozkladem solného roztoku plyny, které absorbovalo uhlí. Jakmile bylo nasyceno, začal článek hodně šumět a nabíjení bylo u konce. Při vybíjení se plyny chemicky vázaly zpět do roztoku a vytvářely tím elektrický proud. Jeden článek má napětí bohužel jen okolo 0,5V (protože nevyužívá žádné kovy), takže je jich zapotřebí spojovat do série větší množství, aby se dosáhlo použitelného napětí (na bílou LEDdiodu ě 7 ks). To není jeho jediná slabina - po cca 10 plných nabíjecích cyklech se doporučuje vyměnit solný roztok nebo jej doplnit. Článek také trpí poměrně rychlým samovybíjením (plyny pozvolna vyprchávají) a tak je lépe, když slouží v trvalém provozu, třeba jako tzv. vyrovnávací akumulátor solární nebo větrné elektrárničky. Nicméně je konstrukčně velmi jednoduchý, využívá dostupných surovin, vydrží několik stupňů pod nulou a zásadním způsobem se neopotřebovává. Proto myslím, že pro nějaké PA scénáře není špatné jeho konstrukci znát...

[rudde]

Meteor - 26. listopadu
Lidské tělo je pod neustálým napětím. Naše tělesná schránka funguje jako elektrolyt baterie. Máme všichni stejné napětí?
A kolik těl potřebujeme propojit dráty, abychom rozsvítili žárovku?

http://www.rozhlas.cz/praha/radiozpravy/_zprava/meteor-26-listopadu--981029

( Matrix byla technicky blbost. Lidské tělo sice má "napětí" , ale nedokáže dodávat použitelný "proud" )

[vrb]

AD galvanický článek: Je to zoufalé nicméně funkční, na výrobě článků nic není, jen energetická výtěžnost je velice špatná. Problém je sehnat bez civilizace kus hliníku, na jehož výrobu je potřeba hodně vyspělá technologie. proto se asi 150 let používaly kovy získatelné metalurgickými procesy. hlavně měď, zinek, uhlík, stříbro. Nejjednodušší je voltův článek a článek zinek-uhlík.

Kovy jako Nikl, hliník, lithium a podobné jsou náročné na získání normální cestou.
Velice jednoduché je vyrobit olověný akumulátor prostě se dvě olověné desky dají do kyseliny sírové. olovo používá lidstvo už od starověku, kyselina sírová se dá nejzoufaleji vyrobit elektrolýzou modré skalice, nebo hořením síry a následnou oxidací v roztoku vzdušným kyslíkem.

Ni-Cd, nebo jednodušeji Ni-Zn akumulátor se dá vyrobit pokud máme nějakou sůl niklu nebo zdroj niklu (některý nerez, topné spirály) KOH vyrobíme z popela a páleného vápna a Zn stačí jak jak je, jen se během cyklování mění na chlupatou hroudu tak pozor na vnitřní zkrat-dá se tomu zabránit gelovou přepážkou.

AD Josef: Velice zajímavé, musím vyzkoušet jak bude čas. Podle všeho se nejedná o klasickou baterii ale Superkapacitor (ultrakapacitor), dneska se dostávají do módy díky nanotechnologiím, ale energetická hustota oproti akumulátorům je řádově nižší - jednotky Wh/kg. K akumulaci energie dochází posunem iontů v tenké vrstvě na rozhraní uhlík-elektrolyt. Omezení je rozkladné napětí vody - 1,2V. U bezvodých elektrolytů max 4V reálně něco pod 3V.

[GloryToSunTsu]

No s tím olovem to není tak snadné, ale ano, je to zvládnutelné.
Nicméně i výroba hliníku je nejen zvládnutelná, ale především nutná.
Jednak není nezbytně nutné použít klasickou hliníkovou rudu tedy bauxit, ale dá se použít třeba i kaolín a jednak pro snížení tavící teploty zřejmě opět není nezbytně nutné použít kryolit.
Zjednodušeně řečeno, potřebujete zdroj energie a vyzkoušet pár různých hlín, na průmyslovou výrobu to nebude, ale pár kilo se Vám nakonec vyrobit povede. Dost pochybuji, že by v PA naráz zmizely všechny elektromotory.
To větší problém vidím v získávání dostatečného množství kyseliny sírové nebo právě olova.
A o rudách tady buď nikdo nic neví, nebo je líný psát.

[Maximus]

Pro PA situace je daleko pragmatičtější počítat s recyklací kovů z "výdobytků současné civilizace", kterých jsou kolem nás obrovská kvanta. Proč tavit složitě rudu, když se kolem mne válí hromada "šrotu", který mohu přetavit s mnohem menšími nároky na energie, čas, know - how... a výsledný produkt bude daleko kvalitnější, než když začnu od fáze geologický průzkum - analýza vzorků - těžba rudy - zpracování rudy - atd. (vše Made in Samodomo).

Vyrobit železo z rudy v peci z hlíny na zahrádce opravdu není až taková věda, ale do hliníku bych se určitě nepouštěl. Pokud budou kapacity na výrobu hliníku z rudy a hlavně potřeba novových výrobků z hliníku, tak už se rozhodně nejedná o nějaký "návrat do středověku".

[vrb]

S rudami je to těžké. Co se dalo vytěžit a použít je dávno vytěžené. Přírodních ložisek těžitelných a použitelných pro technologii PA je v Evropě minimum.

Doporučuju nějaký školní atlas, kde jsou vyznačena významná ložiska surovin. U některých produktů bude asi lepší spolehnout se na obchod, protože třeba síra se dá nalézt v některých částech evropy v čistém stavu, kdežto vyrábět síru v domácích podmínkách je velice náročné.

Hlavní zdroje bych viděl v recyklaci toho co je považováno za odpad. Při dostatku energie lze recyklovat prakticky cokoliv z čehokoliv. Problém bude zajistit dostatek energie. Nějaký generátor bude asi dostupný, přinejhorším se dá vyrobit z jakéhokoliv kovového drátu který zaizolujeme a nějakého magnetu, i třeba magnetovce. Pro Hi-Tech v PA bude muset energetická efektivita stranou.

Třebas pro získání 1kg zinku do ručních svítilen spotřebujeme 2 tuny dřeva na metalurgii. nebo bude potřeba vodit 5 dobytčat v žentouru dva dny abychom vygenerovali dost elektřiny pro elektrolýzu. Nicméně výsledek bude ruční svítilna do každé rodiny v komunitě, takže se výrazně sníží počet požárů, které můžou ohrozit základy samotného přežití.

Při některých procesech bude problém s Grafitem, protože lisované saze ani dřevěné uhlí nemají dostatečnou vodivost. Dobrou vodivost má např koks, který by se dal použít jako grafitová elektroda.

Maximus: To je sice pravda, ale pokud nebudeme recyklovat tak se výdobytky civilizace vysbírají velice rychle. v horizontu 10let se dá přežít mrchožroutěním, ale po 50 letech bude většina železa zkorodovaná a sesbíraný rez budeme muset přetavovat v peci na zahradě. Stejně tak reaktivní kovy jako primární zdroje proudu, za pár let bude všechno zoxidované do původního stavu před nástupem civilizace.

[GloryToSunTsu]

Přesně jako to řekl VRB, ale ještě bych si ho dovolil doplnit.

POKUD NEBUDEME ALESPOŇ EXPERIMENTÁLNĚ A V MALÉM VYRÁBĚT I NOVÉ SUROVINY, MŮŽE SE TECHNOLOGIE JEJICH VÝROBY ZTRATIT. A to osobně považuji za hlavní a rozhodující důvod.

Víte, ono se to tak dělá, že se tavenina pro získání hliníku vytváří tak, že se materiál prostě roztaví průchodem elektrické energie, ale v zásadě lze použít i nepřímý ohřev. Mimo to, hliník lze použít jako příměs při výrobě oceli, kdy na sebe váže myslím volný kyslík. Nejde o to, umět vyrobit tunu oceli, ale umět vyrobit kilo z rudy a zbytek prostě recyklovat. Totiž, provádět experimenty první roky PA bude daleko schůdnější, než za 100-200let PA, kdy číst bude umět třeba jen 1 z 10, nebudou v chodu počítače a i dobře uložené knihy se rozpadnou.

[vrb]

Uchování informací v dlouhodobém horizontu je také velice důležité. Trvale udržitelná civilizace je dnes v některých částech Afriky, u nás tento model skončil s příchodem průmyslové revoluce kolem roku 1800. Svět, kde se používá dřevo, kamení a v omezené míře kovy.
Civilizace s dnes převážně používanými technologiemi je v dlouhodobém horizontu neefektivní. Účinnost procesů je vždy menší než 100%. Využívání jaderných a fosilních paliv dnešním způsobem bych přirovnal k situaci "Kurvahošigutentag" když jeden ochmelka zdědil po předcích značný majatek, a začal na 200let mejdan bez brzd. Jenže mejdan pomalu končí a Evropě je tak blbě že nemá ani tužku.

V podstatě rozptylujeme ložiska kovů a nerostných surovin, které se geologickými procesy hromadily miliardy let, stejně tak fosilní a jaderné zdroje energie. Když oráme ocelovým pluhem tak se současnými technologiemi už nikdy nedokážeme železo obroušené a rozpuštěné v půdě zpátky získat a použít. Stejné je to ve všech oborech. Přírodní koncentrovaná ložiska rozptylujeme do méně koncentrovaných odpadů a z toho získáváme užitek s účinností vždy nižší než 100%. Stejně tak v PA bude účinnost prcesů vždy nižší než 100%. Proto je PA s mrchožroutěním zbytků jen dočasná ale nikoliv trvalá záležitost.

Jako východisko vidím technologický rozvoj. Podařilo se nám vymyslet spoustu skvělých věcí pro živobytí, rozvoj a komunikaci, teoretická fyzika dosáhla nad úroveň zákona zachování hmoty a energie. Při optimistickém scénáři můžeme za 50 let mít neomezené zdroje energie a tím recyklovat hmotu donekonečna, účinnost procesů můžeme zvýšit nad 100%. Teď je jen otázka jestli máme dost času a prostředků teoretické znalosti uvést do praxe. Při rozsáhlejší apokalypse tu máme za pár set let starověkou civilizaci - klacky, kamení, legendy o dobách minulých, náboženství a otroci. Nemáme bohužel dost času na takovéhle srandy pořád dokola, protože pokud do několika stovek milionů let nestihneme trvale kolonizovat vesmír, zmizí všechno co tu děláme v žáru rudého obra a následném ve výbuchu supernovy.

BTW slyšel jsem přednášku o genetických úpravách rostlin schopných trvale v sobě ukládat těžké kovy. Takové rostliny při konkrétním experimentu, pěstované na toxické skládce po spálení mají v popelu až 5% niklu, což je dvojnásobek kovnatosti dnes těžených rud. I to je cesta zvýšení účinnosti procesu nad 100%. - nepočítáme li účinnost využití slunečního záření na skládce.

Bohužel neznám moc lidí schopných podívat se reálně za horizot vlastní existence - tzn. okamžitý zisk a plánování na maximálně 30 let dopředu.

Trvale udržitelný galvanický článek v PA je klasický voltův článek - slaná voda, měďená katoda a donekonečna elektrolyticky recyklovaná zinková anoda - bude potřeba kus zlata nebo platiny na nerozpustnou anodu.
Akumulátor Pb-Pb nebo Ni-cd, Ni-zn se dá taky reálně recyklovat, ale technologicky je to mnohem náročnější. Lithiové akumulátory v PA neuvažujme - absolutně bezvodé elektrolyty, celá výroba v ochranné atmosféře bez kyslíku a vody.

[BOGOVIK]

No sice krásně napsáno, ale fakticky cokoliv co se těží ze země nemáš šanci využívat do nekonečna. Ty rostliny na skládce co by měli dát účinnost nad 100 procent je jenom o tom, že rostlina ze skládky vezme část té dané látky a většinu tam nechá. Dalo by se říci exponenciálně se recyklací přiblížíme nulové hodnotě dané látky. Jinak řečeno, recyklací prodloužíme dobu než bude daná látka na povrchu země nedostupná.
Ale je fakt, pomůže technologie v oceánské vodě je těch různých látek docela dostatek co někde odhadovali při dnešním plýtvání i na tisíce let. Takže jenom trocha zdokonalit techniku dobývání látek z mořské vody a nedostatek v zemi dá této technice i rentabilitu.

[vrb]

je to pravda. V podstatě je to laicky formulovaná teorie Entropie. Tohle dokážeme zvrátit:
a) Výkonným vnějším zdrojem energie - slunce, jaderná fúze, anihilace. Tak to probíhalo při geologické koncentraci a směřuje tak většina vědeckých snah i strategické plánování. Je to cesta jistá, ale má svoje limity ve vyčerpání zdrojů energie.
b) Prolomením Druhého termodynamického zákona. To je cesta značně nejistá a nákladná na výzkum, čas a myšlení, ale když se to povede, bude to revoluce větší než hromadné zavedení tepelných (parní+spalovací) strojů.

BTW, na kdejaké skládce je násobně větší koncentrace kovů a uhlovodíků než v mořské vodě. Těžit obyčejné kovy z oceánů je sice možné, nicméně neekonomické. Snad jedině rozpuštěné zlato a manganoželezité konkretze. A samozřejmě těžba z klasických ložisek na mořském dně.

[BOGOVIK]

To Vrb.

Sem to špatně napsal, já to myslel jinak. Na skládce je jenom to co tam člověk dal, a když místo uložení na skládku, tyto zdroje recyklujeme (pak se ani nemusí na skládku zasadit rostliny), tak stejně jenom prodloužíme čas kdy dojdou zdroje. Takže buď zdokonalit techniku aby déle vydržela(tj. z desetiletí na 100 a více let) či spíše najít jiná místa kde získat zdroje surovin. Tj. buď oceány(asi technicky nejpravděpodobnější), blízký vesmír (myslím tím pás asteroidů či měsíc; méně technicky a ekonomicky pravděpodobné), nebo hluboko v zemské kůře (tj. 2 a více km pod zemí; ještě méně ekonomicky a technicky pravděpodobné).

Spíše bych to viděl než "prolomit" druhý termodynamický zákon, na "nový" způsob přeměny. Spíše směrem kam jde mercedes. Tj. větrná elektrárna či fotovoltaika a přeměňovat vodu na vodík a ten uschovávat. Časem se možná zlepší technika tak, že bude potřeba méně vstupní energie na přeměnu než pak dokážu dodat vodíkem. Tj. nějaký přirozený energeticky nenáročná přeměna vody na vodík a kyslík. Kdo ví.

Ale vždy je to o snížení nároků na energetické a surovinové zdroje.

[vrb]

No, teď záleží o čem se bavíme. Jestli na obecně vědecké úrovni, nebo na ekonomicko-podnikové úrovni.

Máme dva zákaldní zdroje:
1) Energie - to je schopnost konat práci. O přesné definici se stále vedou spory. Pokud uvažujeme elektrickou energii, tak je to univerzální a snadno měnitelná veličina. Dá se získat z různých zdrojů, ale je pořád stejná. Energie se jenom spotřebovává, dá se získat z nějakého zdroje (hmoty). protže máme Slunce, nemusíme to zatím řešit.

2) Hmota - pro praxi to znamená substanci s definovanými fyzikálními a chemickými vlastnostmi. Hmoty je spousta druhů (prvky sloučeniny) a zatím nezvládáme přeměnu tak snadno jako u energie. Na prvkové úrovni nezvládáme přeměnu pro praxi vůbec. Hmoty máme na Planetě definované množství a narozdíl od energie, se nespotřebovává. Jenom se přeměňuje, ale prvky zůstávají stejné (mimo jaderných reakcí).

Když hmotu koncentrujeme, energie se spotřebovává (rafinace kovů). Když hmotu rozptylujeme, energie se uvolňuje (spalování benzínu v autě, spalování uhlí v elektrárně, jaderné štěpení)
Není potřeba hledat vnější zdroje hmoty (hluboké vrty, konkretze, asteroidy), hmoty je pořád stejně, jenom se rozptyluje, takže když budeme mít dost energie, můžeme hmotu na planetě Zemi recyklovat do nekonečna. Abychom ušetřili energii, využíváme přírodou koncentrovaná ložiska a ty rozptylujeme.

Konečný termodynamický stav v uzavřené soustavě je takový, že hmota bude rovnoměrně rozptýlená a promíchaná, takže jakoukoliv přeměnou se už nezíská žádná energie. To, že stav s vyšší energií se mění na stav s nižší energií se jmenuje Entropie.
Proto teď moderní společnost tlačí na recyklaci všeho, aby se zpomalilo rozptylování koncentrované hmoty, protože máme spočítáno, že není dost energie a koncentrované hmoty na planetě pro všechny. Technologický pokrok nestíhá pokrývat zvyšující se spotřebu, tak recyklací můžeme snížit zvyšování spotřeby tak, aby to technologický pokrok stíhal.
To, co předvádí Čína je nestabilní stav, kdy vyčerpá zdroje energie a hmoty s malou účinností, ale obrovským výkonem, proto jí nemůžeme krátkodobě vůbec konkurovat, pokud budeme ve stabilním režimu. (poměr auto s obrovským motorem a spotřebou 25l/100km vs moderní motor, 5,2l/100km. To velké pojede mnohem rychleji a víc se s ním machruje, ale to malé dojede mnohem dál a třeba tam bude další benzinová pumpa). Na konci je stabilní stav, kdy najednou nebude dost energie pro nikoho.

Uvažujeme-li v měřítku PA máme neomezený zdroj energie ve Slunci. Pomocí toho můžeme hmotu s vyšší či nižší účinností recyklovat do nekonečna, jsme limitováni jen množstvím energie, které dopadne na povrch planety Země v určitém čase. pro úsporné zdroje můžeme obětovat účinnost procesu - je lepší honit dobytče v žentouru a za den nabít 200x Led svítilnu pro celou ves, než aby každý pokácel vlastní strom na vlastní louče.

[BOGOVIK]

Tak obecná či ekonomická. Jelikož je to příprava na PA, tak obecne-ekonomicka. Akademicky se může probírat kde všude se co nachází, ekonomicky pak co je dosažitelné při nějak nastavené ekonomice. Já bych to spíše otočil na praktickou stránku, lepší než něco vyhodit na skládku a pak složitě pěstovat rostlinu, tu pak spálit a spopela dostat nikl. To na skládku nevyhodit a recyklovat rovnou.

Omluva v tom že míchám primární zdroj slunce s možností přeměny vody na vodík a kyslík. Já se na to dívám spíše jako na výrobu primární suroviny pomocí slunce. Tj. vodík jako hlavní palivo.


K tomu přirovnání recklace jako stav stabilní je s mého pohledu nemožné. Recyklací pouze oddálím vyčerpání ložisek, tím, že spomalím recyklací potřebu nových vstupů. Nu, ale za přepokladu, že společnost nezůstane u jedné technologiie a je potřeba nových věcí. Příkladem, kdysi stačila pračka, pak přišla lednička, pak myčka. Neberu v potaz, dněšní výroby ve stylu maximalně 10 let a pak to jde do kytek. Ale ve smylu, dřív bylo potřeba vyrobit "kokečný počet praček" a t ypak recyklovat s minimálním novým vstupem, ale pak se přidala lednička atd. Takže vstupy neustále rostou. Pokud tedy neexituje trasmutace látek, tak si nedokážu představit větu "můžeme hmotu na planetě Zemi recyklovat do nekonečna". Jak s křemene dostat železnou rudu? Nebo jak to bylo myšlené.

[vrb]

Jasně, ekonomicky i technicky je nemožné dnes získávat látky rozptýlené v nízkých koncentracích (železo odřené z pluhu v poli). Pro praxi je lepší rovnou výrobek rozebrat na součástky a ty recyklovat efektivněji.

Jak jsem psal o voltově článku. Po vybití máme nějakou sůl zinku, měděné placičky a papírové kolečka napuštěné elektrolytem. Když zrecyklujeme zinek s rozumnou účinností, např elektrolýzou. Tak z toho zase můžeme poskládat článek. Při technologii LED to pro osvětlení není ani tak neefektivní jak by se zdálo.
V akumulátoru je to vlastně opakovaná racyklace sloučenin, jen ho nemusíme rozebírat, ale probíhá to elektrochemicky.

Dneska se suché Zn-C články nerecyklují, ale vyhazují na skládku, i když se sbírají jako nebezpečný odpad. Ne že by to bylo obtížné recyklovat, ale je levnější natěžit zinek, mangan a uhlík v přírodním ložisku s využitím levné otrocké práce dělníků třetího světa. V PA nebudeme mít k přírodním zdrojům přístup protože se rozpadne globalizace, tak musí nastoupit recyklace v širším měřítku než dnes.

Planeta má konečné množství prvků, to je pravda. Proto dneska nemáme auta na vodík, je na to potřeba platinová elektroda a na Zemi není dost platiny aby měl každý auto na palivový článek.
U běžných prvků toto ale nemusíme řešit, je jich více než dokážeme zpracovat. I kdyby měl každý palác s maximální výbavou dle dnešních měřítek, tak materiálu bude stále dostatek.
Samozřejmě všechno má své limity. Proto se nekoná Sci-fi ze šedesátých let že v roce 2010 bude mít každý svoji tisícitunovou kosmickou loď.

[Owlet]

Vidíte to příliš složitě, docela jednoduchý galvanický článek lze vyrobit z ovoce! Náklady, pokud nepočítám kovové elektrody, tvořené kovy dostatečně vzdálenými v Beketově řadě, jsou tedy nízké a potřeby se dobře seženou. Zkrátka zarazíte elektrody do jablka nebo mandarinky, funguje i banán, ale platí (zjednodušeně), že větší napětí vyrábí kyselejší ovoce - vhodnější je například citrón. Pravda, většinou jedna mandarinka nestačí, to se vyřeší sériovým zapojením několika plodů. Při takovém napětí už běžně svítí dioda s malým odporem. Víc vám ale poradí jedno šikovné video, pomocí jednoho citronu tady rozeběhnou budík: http://www.youtube.com/watch?v=GzC01IwHI6A (na začátku to provádějí se solárním panelem). Jako elektrody použijí prostě hřebíky, takže, i když připočítám dráty a budík, se náklady v tomto případě vejdou do sta korun.

No, má to nevýhodu - článek nelze nabíjet, co já vím. Na druhou stranu, když ty elektrody dobře očistíte, jablko pak můžete sníst a pro příště si prostě koupit jiné. Je to velice jednoduché, baterie moc dlouho asi nevydrží, ale jen sem chci napsat, že výroba galvanických článků nemusí být vždycky tak složitá.

[vrb]

OK. ale zkus někde v PA sehnat jen tak hřebík nebo měděný plech. To tu právě řešíme. Při tom co popisuješ se nespotřebovává vůbec ovoce, ale spotřebovávají se právě ty hřebíky a těch máme omezené množství.

[urbanwarrior]

Větší potíž nastane s tím citrónem, který jsme zkoušeli jako kluci. Bylo to dobrý a dávalo to skoro volt...

[MacGyver]

OT: Zrovna problém s citrónem, mědí a hřebíkem se řeší ve třetí epizodě desáté série Červeného trpaslíka. Doporučuji ke studijním účelům.

[nedavaska]

Vidíte to příliš složitě, docela jednoduchý galvanický článek lze vyrobit z ovoce! Náklady, pokud nepočítám kovové elektrody, tvořené kovy dostatečně vzdálenými v Beketově řadě, jsou tedy nízké a potřeby se dobře seženou. Zkrátka zarazíte elektrody do jablka nebo mandarinky, funguje i banán, ale platí (zjednodušeně), že větší napětí vyrábí kyselejší ovoce - vhodnější je například citrón. Pravda, většinou jedna mandarinka nestačí, to se vyřeší sériovým zapojením několika plodů. Při takovém napětí už běžně svítí dioda s malým odporem. Víc vám ale poradí jedno šikovné video, pomocí jednoho citronu tady rozeběhnou budík: http://www.youtube.com/watch?v=GzC01IwHI6A (na začátku to provádějí se solárním panelem). Jako elektrody použijí prostě hřebíky, takže, i když připočítám dráty a budík, se náklady v tomto případě vejdou do sta korun.

No, má to nevýhodu - článek nelze nabíjet, co já vím. Na druhou stranu, když ty elektrody dobře očistíte, jablko pak můžete sníst a pro příště si prostě koupit jiné. Je to velice jednoduché, baterie moc dlouho asi nevydrží, ale jen sem chci napsat, že výroba galvanických článků nemusí být vždycky tak složitá.

Ahoj všichni, nedávno jsem udělal video s postupem jak snadno vyrobit Biobaterku z ovoce nebo zeleniny.

Video je tady
Můj web kde se dozvíte víc je tady

Myslím, že to je něco co sem patří.

Jirka

Směšný web s ubohým galvanickým článkem z brambory prošpikovaný reklamami? Příště to zkus lépe. Fab