Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 31.10.2012 12:13
od dracekvo
Ahoj,
nenašel jsem tu téma o ostrovním provozu solární elektrárny, tak bych ráz poskytl svých několik málo zkušeností z provozu malé sluneční elektrárny, která funguje výhradně v ostrovním systému.
Uvodem. Co budeme potřebovat.

1. Solární panely
Solární panely se dělí na několik skupin podle technologie výroby
Monokrystalické - dodávají nejvyšší výkon na plochu. Ovšem jsou citlivé na ideální náklon ke slunci, kde při svitu "z boku" dodávají menší výkony.
Polykrystalické - nedosahují takových výkonů při přímém svitu jako mono, ale zase nejsou tak citlivé na ideální sklon ke slunci. Dodávají vyšší výkon při svitu "z boku".
Amorfní - Moc se už nepoužívají. Ke stejnému výkonu jako předchozí panely potřebují 2x tak větší plochu. Díky tomu že zabírají více plochy dodávají více elektřiny při špatných podmínkách tzv "difůzním světle" ale není to žádný zázrak. cca o 5-10%.
Všechny typy panelů v součtu za rok dodávají téměř schodný výkon v kWh. Ovšem pro celoroční ostrovní provoz jsou vhodné poly a amorf, neboť v zimě bývá nedostatek energie a tyto panely jsou schopné o nějaké procento dodávat více při špatných podmínkách. V létě jsou přebytky tak jako tak, takže tam je to jedno.
Panely zapojené do série musí mít ochrannou obtokovou diodu. Při zastínění jednoho panelu by se ostatní snažili procpat proud přes něj a došlo by k jeho destrukci. V takovém případě proud projde diodou a panelu se nic nestane. Větší typy touto diodou bývají vybaveny již z výroby.
K montáži panelů se používají střešní háky nebo vruty (podle typu střechy) a hliníkové profily. Jen pro představu montáž dvou panelů na eternitovou střechu mě vyšla na 2 tisíce.
Elektřinu ze střechy vedeme pouze solárnímy kabely. Jsou odolné teplu a UV záření. Panely podle výrobce mají vývody na kabelech zakončené konektory. Tyco solarlok, mc4 atd. Většinou jsou stavěny pro průměr vodiče 6 mm. Problém je v lisování, originál kleště jsou drahé a při pokusech lisovat něčím jiným může dojít k destrukci celkem drahého konektoru. Já jsem zvolil metodu pájení.
Ideální orientace panelů je samozřejmě na jih. V celoročním provozu volíme sklon 49° protože v zimě jak už jsem psal je energie nedostatech a slunce je na obzoru níže. Tím docílíme většího výkonu v tomto období. Oproti tomu v létě je výkon poněkud nižší, ale to nevadí, protože v létě se méně svítí a slunečných dní je dost, takže i přebytků.
Nejlepší je použití sledovače, který otáčí panely kolmo k slunci celý den podle toho jak putuje po obloze. Problém je, že jsou celkem drahé a málo kdo má prostor na jeho umístění. Výkon se tak navýší cca o 30%

2. regulátor nabíjení
Protože solární panel je zdroj měkký a napětí nestálé (např u mě až 36V na jeden panel)je potřeba používat regulátor nabíjení. Ten hlídá napětí v systému (běžně 12, 24, 48V) a dobíjení bateríí. Při napojení panelů přímo na baterie dojde k jejich přebíjení, navýšení napětí v rozvodech a následnému odpojování spotřebíčů, nebo jejich destrukci .
Regulátory se také dělí
PWM - pulzní regulace, je to základní levný regulátor. Nedosahuje takové učinnosti jako následující protože pouze omezuje maximální napění a přebytky mění v teplo.
MPPT - (maximum power point tracking) regulátor je vlastně řízený DC DC step down měnič. Dochází ke konverzi napětí a tím se zvyšuje jeho účinnost. Dále ještě hledá optimální zatížení solárních panelů.
Solární panely mají svůj bod dodávaného napětí a proudu v kterém dosahují nejvyšší účinnosti. Tento bod se mění v závislosti na osvětlení a teplotě. MPPT regulátor tento bod neustále hledá a tím vytěžuje z panelů maximum.
Výsledek reálného testu:
MPPT: 3A x 19.5V = 58W
PWM: 3.3A x 12.2V = 40W

3. Baterie
Vyrobený proud je potřeba někam uskladnit na dobu kdy slunce nesvítí.
Dnes se používají 3 typy baterií
Olověné - celkem dobrá cena v přepočtu Kč/kW ovšem hnejhorší volba, i takzvané trakční deep cycle baterie trpí při hlubokém vybytí a při takovém provozu málokdy přežijí 300 cyklů než dojde ke ztrátě kapacity na nepoužitelnou mez. Při zachování rozumné životnosti se doporučuje využívat 20-30% jejich kapacity. Takže rázem je ze 150 Ah baterie jen 45 Ah baterie. Po tomto přepočtu už nákupní cena nevychází tak příznivě. I u bezúdržbových bateríí dochází k úbytku kyseliny a jednou za čas je jí potřeba násilně otevřít a dolít. Proto když už olověné baterie, tak jedině samostatné údržbové články s kapalným elektrolytem v průhledném obalu, kde je možnost kontroly elektrolitu i stavu elektrod nebo výměny samostatného článku. Řada olověných akumulátorů často končí na tom, že odejte jeden článek, který ale není možné vyměnit, tak se vyhazuje celá baterie.
Učinnost olověné je cca 75-80%. Tj pokud uložíme vyrobenou kilowatt hodinu můžeme odebrat pouze 0.8 Kilowatt hodin. Tento údaj často není nikde zmiňovaný.
Louhové baterie - NiCd a NiFe. Jsou léty prověřené, kdy 30 let staré baterie pracují dodnes. Nové jsou neskutečné drahé ovšem nechají se levně sehnat starší kusy, které po repasi stále mají cca 80% kapacity. Jsou to asi nejodolnější baterie. Nevadí jim přebíjení, hluboké vybití, nebo ponechání ve vybytém stavu. Jediné na co trpi louh je CO2 kterému je potřeba zamezit přístup. Jejich další předností je také jejich dlouhá životnost. Nevýhodou je asi nejnižší účínnost (nevím přesně kolik %) a ponekud nestandardní rozsah pracovního napětí.
lifeypo4 - novinka na trhu. Má udávaných 2000 cyklů při vybíjení na 80% a až po té začne kapacita klesat. Bohužel chybí dlouhodobé skušenosti. Zatím zkušenosti majitelů nasvědčůjí tomu, že to co udávají výrobci by mohla být pravda. mají vysokou účinnost 90%, nic se z nich neodpařuje jako z předchozím dvou typů (vyjma bezůdožbovým Pb), takže můžou být v místnostech. Jsou nejnáchylnější na provozní napětí. Při podbytí nebo přebíjení dochází spolehlivě k jejich destrukci. Proto je potřeba používat kvalitní regulátory nabíjení, balanční členy a odpojovače zátěže.
Volbu kapacity baterí je třeba počítat podle instalovaného výkonu panelů a spotřebičů. Každé baterie mají dané výrobce optimální nabíjecí a vybíjecí proud.
V současné době je nejvhodnější volbou sehnat starší louhové články, nebo zakoupit lifeypo4 samostatné články.

4. měniče napětí
Pokud by jsme nemohli napájet spotřebiče na 230V byla by nám elektrárna pouze celkem k ničemu, pouze na svícení a provoz stejnosměrných spotřebičů.
Měniče se dělí na dva typy. S čistý sinus a modifikovaný sinus. Modifikovaný je nevhodný. Spousta spotřebičů bude vrčet, nebo nebude pracovat vůbec. Měnič s čistým sinusem dodává stejný proud jako je v zásuvce, takže můžeme napáje jakýkoli spotřebič (pouze jsem zaslechl, že není dobré napájet spotřebiče, kde jsou tlumivky, jako jsou výbojky atd. Nevím co je na tom pravdy).
Volba měniče je čistě na finacních. Existují kvalitní výrobky a výrobky z číny, které mají své mouchy, které se nechají bastlením opravit. Čína je až o polovinu levnější, proto jí lidi často berou, upravují doma, nebo žijí s těma mouchama.
Pro napájení ledničky a motorů obecně je potřeba měnič dostatečně dimenzovat. Například k ledničce se doporučuje 1,5kW.

Veškeré instalace je třeba dělat pečlivě. Při sériovém zapojení panelů může být jejich výstup až 150V. Baterie ve zkratu dokáží dát obrovské proudy a to 25mm kabely hoří jak papír. Odfláknutou instalací bez jištění si klidně můžete zapálit střechu nad hlavou.

Poslední věc. Jak potvrzuje většina ostrovníků, bez zálohy se neobejdete. Protože může přijít několik dní špatného počasí kdy přes den vyrobíte sotva pár Wh. Takže centrála, ČEZ, vítr je potřeba.
Pro představu můj 400Wp systém měl problém v poslední pár zamračených dnes udržet v nonstop provozu router, switch a notebook v nostop provozu. Dnes od rána svítí, baterie jsou babité. Už jsem nabil veškeré akumulátorové spotřebiče a nevím co s přebytky.

Omluvte pravopisné chyby. Je možné že jsou zde určité nepřesnosti. Veškeré informace jsou čerpané z mypower.cz a dosavadních krátkých zkušeností. Na dotazy rád odpovím.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 20:15
od Maximus
Momentálně v rámci projektu řeším takový "semi" ostrovní systém, kdy osvětlení domu bych chtěl řešit čistě přes relativně malou plochu fotovoltaických panelů a LiFeYPO4 akumulátory ( s možností dobít aku ze sítě či pomocí elektrocentrály).
Zbytek domu by byl primárně napájen ze sítě s tím, že bude v záloze měnič (max. špička 1500 nebo 2000W) pro nouzové napojení na solární systém a dobíjet aku v laptopu, vysílačkách,... či občas používat el. nástroje v dílně.

Vycházím z předpokladu, že v případě kolapsu systému a trvalém výpadku (nebo velmi nepravidelném zásobování) se bez elektrospotřebičů jako je lednička, myčka, el. trouba, mikrovlnka a případně i pračka,... dá obejít a jejich funkce se dá nahradit jinak.

Osvětlení a schopnost udržovat v provozu laptop, vysílačky, aku v taktických svítilnách, .... a třeba i čerpadlo na vodu + občas použít nějaké to el. nářadí by byl už tak dost vysoký životní "nadstandart" a přinášel by dost velké benefity.

Například nahrazovat el. osvětlení domu loučemi či petrolejkami s omezenými zásobami paliva není zrovna ideální.

Je jasné, že člověk by v PA době v noci stejnak nesvítil jak vánoční stromeček, protože by bylo jasné, že tam bude asi hodně pěkných dárečků :devil.

Teď k meritu mého problému - mezi mými známými se vytvořily dva tábory, přičemž ani jeden nemá praktické zkušenosti s VFE. Jedni mi doporučují mnou výše navržený koncept a pro světlo využít stejnosměrný proud 24 či ještě lépe 48 V (speciální rozvody pro světla). Druhá skupina zase trvá na výhodnosti ostrovního systému na střídavý proud 220V, kdy elektřina z akumulátorů může jít v případě odpojení do sítě po celém domě. Zní to pohodlně a prakticky - ovšem musím se smířit s tím, že k nízkému výkonu VFE musím počítat se strátami při převodu stejnosměrného proudu na střídavý v měniči (může jít až o 20 %, což je docela dost).

Byl bych rád za případné připomínky, pro odbornou pomoc stejnak zajdu do několika firem co dělají VFE, ale i tak bych měl rád co nejvíc praktických názorů a rad prostudovaných.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 20:35
od Milli
Dobrý večer Rozpadlíci / Maximusi,
všichni mí přátelé i já jsme začínali s 12/24 voltovou sítí se špičkovým příkonem okolo 10A cca 3 panely 0,5x1 metr v domnění, že je to pro chatu postačující. Dnes máme všichni alespoň 6 panelů a měniče 220 V nejméně na špičkově 2 kW. Každý začíná s 12 volty a končí na 220.
Předpokládám, že proděláte stejný vývoj.

Hezký večer

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 20:46
od shtf
Maxime presne jak uvazujes ty, jsem uvazoval i ja. A presne to co popisujes mam doma.
Nazyvam to poloostrovni system, vsechny svetelny okruhy napajeny pres menic z baterii, zasuvkove okruhy jednou z DS (distribucni sit) Zasuvkove obvody jsou rozdeleny na okruhy ktere muzu nouzove pustit na baterie.
Vsechna svetla jsem nahradil LED zarovkami. Svetelny okruh muze byt v pripade potreby pripojen na DS.
V rezimu pouze sviceni jsem schopen vydrzet 3 dny bez slunce.
V nouzovem rezimu cca jednu noc preziju pri totalnim vypadku, pak musi bezpodminecne vyjit slunce, jinak je to potreba dobit z DS.
Jak rika Milli doporucuji ani s 12V rozvodem nezacinat.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 20:53
od Maximus
12 V mě ani nenapadlo - primárně bych šel do 24 V nebo ještě lépe 48 V.

Ale jak jsem říkal, nechám si poradit. Ovšem finanční rozpočet je omezený a tak bude stát otázka i tak, jestli výkonově limitovaý nebo žádný (volil bych raději ten "limitovaný" ;))-

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 20:53
od biskup
Maximus:

Tak z předpokladu "primárně osvětlení" maximálně v nouzi dobíjení notebooku(telefon apod.)

Základní info osvětlení LED se dělá 12V nebo 24V (neberu žárovky z měniči tj. ztráty jak kráva).

Pokud by jsi chtěl osvětlení v jiném napětí jak 230V(nižší) rovná se to nové rozvody k LED světlům(přeci jenom v tom jsou jiné proudy).

Osobně bych šel cestou světla samostatný rozvod 12V nebo 24V (dát tam měnič pak vyhazuješ 30-40procent energie z okna), s možností napojit měnič na 230V pro nabíjení notebooku či telefonu(ale jenom jako "nouzově").
Jenom v případě rozšíření bych pak volil další samostatnou větev na 230V (lednička, televize atd.)

Jinak doporučil bych spíše fórum mypower.cz, kde můžeš založit vlastní vlákno a požádat o pomoc profisionály, kteří tomu věnují svůj čas delší dobu.


I když někteří místní uživatelé (dle niků) chodí i na mypower, je lepší jít přímo za odborníky (tím nechci říci, že lidé zde neumí).

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 22:15
od Kolapsnik jr.
Nezapomen tez na spotrebice co mohou vyzadovat rozbeh proudy jako treba starsi darling/vodarna, cerpadelko kotel/radiatory apod. Nekdo ma treba starsi vybaveni+rozvody RD/chaty z dob kdy vse se delalo standartne na tehda levny 3faz, to pak je dalsi nutna investice "ponizit" a obmenit ci doplnit tyto rozvody a spotrebice na 1faz linku, coz je preci jen se samodomo alt. energii lep$i kamarad..

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 23:21
od Maximus
To kolapsnik: Primarně hodlám VFE používat jen na světlo případně čerpalo na vodu, které budu kupovat nyní na jaře nové, kde si spotřebu opravdu pohlídám. Dobíjení laptopů, vysílaček a podobných zařízení přes převodník není zas tak velký problém.

Jinak pominu-li starou samodomo cirkulárku a dalšího v podstatě nepoužívaného "harampádí", tak mám veškeré el. vybavení dílny moderní, bez výrazných rozběhových "píků" a nároků na 380 V.

Vytápění je plánovaná primárně samotíž, takže čerpadlo netřeba.

Bez lednice, myčky, horkovzdušné trouby, el. sporáku, stolních lampiček a případně i pračky se prostě dá žít - studený sklep, důraz na konzervaci potravin, kuchyňský sporák na dřevo, necky s valchou to jistí :devil

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.04.2013 23:55
od Kolapsnik jr.
Nepotesil jsi akcionare CEZu ani prodejce vicelitrovych vozu s kancem ve znaku.., doufam ze se tyto moresy nespotreby nebudou mezi lidem sirit geometrickou radou.. 8-)

ps vazne myslel jsem to smerem jak pises, jen me vadi asi ta cirkularka preci jen vsechny modely na 220V jsou takove dychavicne (a prumer klacku), no da se to resit jinak, kvalitni kozou a 220V el. pilou, ci kalacem apod.. 380V cirkularka byla moc prijemna, kdyz je grif a ergonomie, tak to s ni jen lita..

ps2 dostupnost/ceny jsou dnes nevidane, 4-5kkc za 250Wp panel, kvalitni ~3kW mpptcka lehce nad 10kkc atd.
je to levnejsi nez s dotaci pred par lety.., no a v nekterych zemich myslim porad dotace/danove vratky jeste sosaji takze temer zadarmo, proto ma kazdy bloud v Cali ty 5-10kWp systemy na baraku..

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 8:32
od shtf
vec se ma takto, rady na nizkonapetove okruhy jsou radami teoretiku kteri sami zadny solarni system nemaji.
Protoze pri pouziti nizkonapetovych systemu sice eliminujes ztraty na menici, ale to je tak vse.
Viz seznam nevyhod nizkonapetovych systemu:

1/mala nabidka svetelnych zdroju
jelikoz nizkonapetove okruhy jsou mensinova zalezitos, vyrobci se tomu moc nevenuji a proto na trhu
je strasne malo LED zarovek na nizke napeti. Na 220V mas absolutne obrovskou nabidku zdroju a muzes si vybrat
tek ktery presne potrebujes napr. bodovy zdroj, plosny, ve tvaru zarivkove trubice atd.
odpoved teoretiku na tento bod zni, to si prece muzes zbastlit, to jako odpoved neberu

2/potreba separatnich rozvodu
to jde teoreticky realizovat v novostavbe, ve stavajici stavbe pridat nove okruhy je sci-fi

3/prurezy vedeni
pri nizkem napati systemem tecou vetsi proudy, proto je potreba ty nizkonapetovy rozvody dimenzovat vice.
tzn. kde ti pri 220V staci 1.5mm drat, takm potrebujes 6mm pri nizkem napeti
takze co usetris na ztrach na menici, to prodelas pri instalaci.

4/nouzove prepnuti
vem si ze ti napr. kleknou baterky popr nejaka tech. zavada. V nizkonapetovym okruhu nejsi schopny preponout
na nahradi zdroj napr. distribucni sit.
teoretici radi, zapnout to pres trafo, ok, takze abys usteril potrebuje jeste koupit trafo :)

<noflame>toto je muj posledni prispevek na tema 12V vs 220V,
na dalsi prispevky teoretiku uz nebudu reagovat.</noflame>

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 8:45
od shtf
to Maximus: Co se tyce rozpoctu mohu ti poradit jednu vec z moji vlastni osobni zkusenosti.
Taky jsem zacinal s malym rozpoctem a koupil jsem si levny cinsky menic a levny cinsky regulator.
Menic byl uplne na hovno posilal neuveritelny bordel do site, regulator mi oddelal baterku.
tak jsem koupil drazsi menic po pul roce kleknul, koupil jsem i drazsi opet cinsky regulator.
ten zas nedrzel napeti a padal kvuli tomu menic. Takze nakonec jsem koupil profi menic a profi regulator.
Z cehoz vypliva, ze kdybych koupil profi zarizeni hned, vyrazne bych usetril
protoze bych nevyhazoval prachy za levny kramy.

Takze pokud chces usetrit, jdi do profi zarizeni hned od zacatku.


Jeste jedna zkusenot s firmami instalujici solary, pro ne jsi nezajimavy zakaznik, vubec se stebou nebudou bavit
kdyz naznacis ze hledas reseni na napajeni svetelnych okruhu.

no a nakonec co se tyce mypower.cz rozhodne doporucuju, lidi tam jsou pratelsti a radi pomohou

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 10:33
od Kolapsnik jr.
shtf> sorac ale beres to nejak hopem a moc pausalne, "teoretici" wtf. ? nebyt tech milionu nizkonapetovych vorezprutu co si to uz 20-30let porizuji na sve lode, karavany, zahradni a horske chaty tak by zadny dnesni solar jak jej zname neexistoval, nebo byl tak maly prumysl, ze by to bylo porad drahe jak blbec. Jinak absolutni souhlas koupit hned kvalitu, nejmene 3-5x top svetovych firem s prokazanou zivotnosti elektroniky a tradic v oboru (Victron, MornigStar, Xantrex, Outback, ..) prodava i u nas..

1/ ano vice mene pravda, ale kdyz uz potrebuji svetlo (mam blbe navrzenej dum ci garaz) tak se s tim pocita ne?

2/ nechapu? bezne maji lidi dva okruhy napr. 220V + 24V,
-> vrtacka a nejaky upinaci/kryci system na ten sekundarni rozvod po baraku/lodi/karavanu

3/ souhlas

4/ ale, ale.. oni se snad nedelaji "hybridni" menice ktere jedou na nizke VDC z baterky, generator nebo sit, plynule mezitim prepinaji? Ano jsou drazsi skoro o pulku nez menice sitove ci ostrovni.. Pro hard core PA asi ne moc vhodne, pac kdyz to odejde tak vam to rozhodne "kamarad s pajkou" ani cvut prof. doc. na kolene neopravi.. je to stale "libustka" cili to nikdo nema skladem atd.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 11:51
od biskup
shtf:

Takže "jediný neteoretiku", já jsem dle tebe co? Z důvodu vysokých stropů jsem dělal podhledy (vytápění), jsem natáhl na test do pracovny a obýváku drtáty 12V/24V osvětlení, dal tam světla ala "www.led-svetla.com/products/wb9-hlinikovy-profil-pro-dva-led-pasky-hluboky/" toto (je pravda, že mě se líbí více v nořené světla než když něco trčí ze stropu). Jsem tedy ubohý teoretik? Nestačilo by napsat něco ve stylu mám tuto dobrou zkušenost a při jiném rozvodu(24V) jsem narazil na tu a tu nevýhodu? Tedy být slušný vůči ostatním a nemyslet si, že jsem sežral veškerou moudrost světa?

Otázka je co od toho dané člověk očekává, a ne co očekává někdo jiný. Pokud by chtěl opravdu nouzové osvětlení na max 1-2 dny v měsící. Pak je lepší nic neřešit dát měnič na 230V a kašlat na to(splní to přesně co má a za levno).
Pokud by myslel vážně přechod na ostrovní systém, stejně se nevyhne tahání nových drátů, tedy mu nepomůže začít na 48V, protože dráty tam na to nemá. A proč jít na nižší napětí, kolik jsou ztráty na trafu 12V-24V/230V a pak zpět 230V/12V-24V (ano v té LED žárovce se mění napětí zpět na nízké)?

Jinak když už začne budovat ostrovní systém, je levnější začít na 12V-24V a natahat dráty na toto a nic mu nebrání pak přejít na 48 či více, ty dráty to snesou (naopak ne).

P.S. Maximus, opravdu doporučuji www.mypower.cz, kde jsou nejlepší informace o ostrovních systémech a kde poradí. Tady to jde poslední dobou skoro v každém vlákně do flame diskuse :(.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 12:12
od bivoj
Na chatě, kde není vůbec zavedena elektřina, jsem dělal malý FVE ostrovní systém, s využitím pouze na osvětlení a vyjímečné dobití mobilu. Pro tuto aplikaci by bylo 230V úplně zbytečných - napájí to 2x zářivku 8W a 2x ledku 4W. Vše jede pochopitelně na 12V. Naprosto nechápu, proč bych např. pro nabíječku mobilů musel mít 230V, když existují nabíječky pro autozapalovače na 12-14V...

Jinak pro občasné použití nástrojů na 230V (vrtačka, svářečka, bruska atp.) mám centrálu 5,5 kW - budovat kvůli tomu obdobně dimenzovanou FVE by přišlo na nehorázný prachy a co z toho, když to potřebuji jen pár dní v roce... Ta centrála mě vyšla několikanásobně levněji, než bych dal za 5.5 kW FVE.

Takže bych 12/24V systémy zase tak neodsuzoval...

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 12:27
od sigmark
jak se v kontextu energetické soběstačnosti díváte na tohle? zaujalo mě to, protože to není závislé na slunci, pouze na topení. náš starší barák se jedněmi kamny temperuje celoročně...šlo by to integrovat do podobného systému?

http://www.solfoton.eu/products/termoelektricky-generator-teg10w/

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 12:46
od Milli
Hezké odpoledne Rozpadlíci / Bivoji,
přesně tak jsem na chatě začínal, 12V FVE ze kterých jsem po prvním létě přešel na 24V. Ale pak přišla absorpční chladnička, televize, AKU nářadí, které je třeba průběžně při práci dobíjet. Neteře s notebooky, strýc se svou chladící pípou, a táta s mámou, kteří si na loď koupili elektromotor. Nabít 50Ah akumulátor přes nabíječku trvá pár hodin, z panelů jsem ho na 100 % nepodařilo nabít nikdy. A to už bez 220 V pořádně nejde.
Vždy záleží na tom, jaké máš nároky. Ostrovní systém, který popisuješ, poslouží jen k pokrytí těch nejzákladnějších potřeb. A centrála, hm, pár chatařů to zkusilo. Sousedé jim rychle vysvětlili, že si na chatu jezdí odpočinout a ne poslouchat celý den rámus centrály a čuchat smrad z benzínu.

Hezký večer

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 12:46
od Kolapsnik jr.
TEG-10W el. z 200W vodniho okruhu, jen ten modul za litr, plus k tomu ten blok-vymenik, vodni okruh, pravdepodobne solar kolektor nakonci.. ? a vsechno se to musi udrzovat ..

no moc prakticke a vykone to neni, ale slo by si predstavit takovyto mini skladny systemek napr. ve verzi jako pridavny "ohrivacek" do rocketkotliku s jidlem a pritom si soucasne nabijet AA clanky apod.. ale to uz stejne myslim resi nakej skandinavskej hybridni kotlik kde je to integrovano..

ps proste zalezi kdy kde kdo a na co, stredozemci to neresi maji insolaci celorocni a nebo more = energie k sosani habakuk, kdezto CZ kotlinari maji prd (vodstvo je zbumazovane) a tak bohuzel musi jit jinym smerem, kde je vse sichrovane/zalohovane, tj. drazsi a komplikovanejsi, anebo jit do amisharny tj. tydle opicky si odrici/nepotrebovat a vse na zvireci - rostline pohony, nacoz jest potreba rozloha, ktera opet neni k mani pac lide jsou premnozeni a -ha plochy opet pro ucele kutilske zabumazovane; takze to reseni vlastne nema, ale to uz vime :mrgreen:

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 12:59
od biskup
Milli:

chápu správně, že jsi se napojil na zpět DS?




Je pravda, že si v současné době nedovedu představit 100% přestup na fotovoltaiku. Dle mě to chce pár let měnit technologie(obnovování např. pračka, TV) v výhledem na přechod na fotovoltaiku a současně i měnit své životní návyky (méně náročné na el. spotřebu) a i tak to nebude možné úplně :(.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 13:20
od Milli
Ahoj Biskupe,
v chatové oblasti žádný rozvod distribuční sítě není. Byl to přirozený přechod od petrolejky k elektřině a od malého napětí k nízkému. Mít tam k dispozici DS tak bych o žádné FVE asi vůbec neuvažoval.

Hezký večer

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 13:24
od biskup
Milli:

za jakých podmínek a jak dimenzovaný systém máš? Tj. co na tom provozuješ +- napsal, ale jakou kapacitu máš teď na baterkách, výkon(Wp) panelů, jak dlouho nebíjíš (předpokládám, přes týden a spotřebovávš o víkendu, když je to chata).

Osobně to směřuji jenom do směru, "nouzocé osvětlení", když nepojede DS, abych mohl základní uživatelské minimum jet týden. S tím, že světlo bych chtěl mít jenom na fotovoltaiku (ale to za předpokladu, rekonstrukce rozvodů v celém domě :()

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 13:46
od Milli
Ano Biskupe,
napsal jsi to přesně jak to je. Panelů máme šest s kapacitou 24V/10A (3A na panel) max, za ideálních "papírových" podmínek. Dva olověné akumulátory 150A. Měniče dva, jeden starý 300W pro případ, že "jen" svítíme a druhý, nový 1000W špičkově 2000W.
Na chatě je "někdo" zpravidla jen o víkendech, ale systém zvládne i rozumný letní trvalý provoz.

Hezký večer

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.04.2013 22:26
od bivoj
2 Milli - napsal jsem to nepřesně - není to až tak chata, ale spíše "srubová chata". Stojí mimo veškerou civilizaci (nejbližší další obydlí je cca 2km vzdušnou čarou) - a také mimo veškeré inženýrské sítě. Jezdíme si tam s přáteli především odfrknout občas na víkendy, či v létě na týdenní relaxace. Opravdu tam nepotřebujeme mít to, co jsi popsal, a ani to nikdy v budoucnu neplánujeme. Když je potřeba (výjimečně!) udělat nějaké ty práce s elektrickým nářadím, tak se tam doveze ta centrála (+nářadí) a můžu ti zaručit, že rozhodně nikoho neruší (kupodivu, není na více jak 200m už vůbec slyšet).

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.04.2013 15:21
od dracekvo
Ahoj,
všiml jsem si tohoto vlákna až teď.
Milli: tvůj problém, že se ti nikdy nepodařilo nabít baterie doplna je ten, že máš panely pouze 240Wp. Mám ohodně méně spotřebičů jak ty a mám 434Wp. Při špatném počasí z toho napájím pouze 24h nonstop zapnutý VDSL router + notebook a panely jsou rádi, že za den vyrobí energii pouze pro ně. O nějakém svícení si v té době můžu nechat jen zdát.

Ohledně jestli svítit na DC nebo 230V. Oboje má svoje výhody i nevýhody. Ale pokud je možnost (další rozvody, rozumná vzdálenost od baterií) rozhodně bych svítil na DC. U ostrovního systému je každý watt spotřebovaný navíc znát. Ztráty v měniči nějaké jsou a hlavně měnič musí běžet stále. Spotřeba měniče na prázdno záleží na jeho kvalitě, ale při nonsotp provozu to bude dost znát.
Na DC je svítidel dost. Existují třeba měniče na DC pro klasiclé zářivkové trubice.

Pokud tu někdo chtěl budovat ostrovní systém a není limitován financemi, tak bych určitě volil Tristar Morningstar MPPT 60A. Jeho výhodou je, že zvládá jakýkoli druh baterií v napětích 12V (800w max), 24V(1600w max), 48V(3200w max). Takže ať se můj systém bude vyvíjet jakkoli, tato komponenta již není potřeba měnit.

Baterie jen Lifepoy4 nebo pokud je možnost sehnat a mít kam uložit ni-cd, tak je. U Lifepoy4 kupovat pouze samostatné články, nikdy né hotové bloky.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.04.2013 20:18
od Maximus
Budu dělat komplet všechny el. rozvody, proto mohu projekt přizpůsobit dle mých potřeb. Je mi jasné, že nejlevnější cesta může být ve výsledku nejdražší, takže si nechám rád poradit. Ovšem na plnohodnotný ostrovní systém opravdu nebude :evil: .

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 7:37
od shtf
tak pokud se zde bavime o regulernim baraku a ne srubu/chate/karavanu
a neni pozadovana 100% sobestacnost, ale pouze napajeni Svetelnych okruhu
a v pripade nouze nektere nizkoodberove zasuvkove okruhy
tak mi vychazi nejlepe 24 voltovy system 1kWp instalovany prikon v solarnich panelech tj. 4x250Wp
potom jiz zminovany regulator morningstar 60A a potom nejaky kvalitni menic
nekde mezi cca 1.2-2kW napr Victron apod. plus nejaka el. bizuterie
potom baterie bud olovo nebo LifePo co rozpocet dovoli a to minimalne 720Ah celkem. Tj. napr.
Varta Deep Cycle 180Ah 8x

Samozrejmosti je ze vsude jsou nainstalovany LED zdroje popr. usporky.

Takto navrzeny system nebude mit zadne spec. naroky na elektroinstlaci a pujde provozovat jak na DS (v pripade nedostatku slunce) tak prepnout na solarni zalohu.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 10:47
od Wagoneer
Shtf - nevím, jestli jsi nepřepiskl ty baterie. 1kWp v panelech vyrobí max 4kWh denně za optimálních podmínek,
a to jen cca 4 měsice v roce. Tebou uváděná baterie je přes 17kWh. To nemáš šanci nabít.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 11:09
od Kolapsnik jr.
Mozna se nejprve vratit k zakladnimu bodu - co presne od pv-solaru ocekavam a potrebuji?
Tim se jednak predejde "zklamani v realu" a zaroven podstatne rozvrstvi rozpoctove hladiny.

1/ System nutneho tj. komunikace radio/fax pocasi, minimalisticka mobil-pda/tablet/ctecko databanka,
dobijeni AA/AAA -> tohle resi v mppt Mornigstar 12/24 jeste mensim a dostupnejsim 10-15A baleni.. baterka lithium
(max vyhoda mobility - vejde se to cele do kufru na koleckach + panel/y)

2/ Chci plnotucne notebooky, el. svetla a el. lednicko-mrazak a slabsi el. naradi -> zase vetsi system
2.5/ + ver. zaloha s generatorem

3/ Chci jet el. cely dum -> jeste vetsi system (a odstehovat se nejlepe na insolaci riviery)
3.5/ + ver. zaloha s generatorem a to cele v 3fazi (jsem perspektivni mld.)

..

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 11:32
od shtf
Wagoneer píše:Shtf - nevím, jestli jsi nepřepiskl ty baterie. 1kWp v panelech vyrobí max 4kWh denně za optimálních podmínek,
a to jen cca 4 měsice v roce. Tebou uváděná baterie je přes 17kWh. To nemáš šanci nabít.


neprepisknul, vysvetlim proc.
Zivotnost baterii se urcuje poctem hlubokych cyklu, to znamena cim vice baterii vybijis tim je nizsi jeji zivotnost.
proto se doporucuje baterie vybijet pouze max. 20-30% kapacity
Z cehoz vypliva, cim vetsi je kapacita baterii, tim nizsi je vybijeni a tim padem je vetsi jejich zivotnost.

to znamena pokud je kapacita 17kWh a za den spotrebujes jen 2-3kWh baterie vydrzi 10let cyklickeho provozu
pokud bys mel kapacitu 4kWh a denne spotreboval 2-3kWh baterie vydrzi cca 6 mesicu cyklickeho provozu




vyse uvedene plati pro olovene akumulatory, napr u LiFePo je mozno vybijet az o 80% kapacity
takze pri pouziti LiFePo staci mensi kapacita baterii pri stejnych parametrech systemu.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 12:09
od dracekvo
A pokud olovo používáš na 20%-30% tak ti stejně za dva, tři roky odejde a budeš pěkně naštvanej.
Olovo do cyklyckého provozu nikdy. Zeptejte se lidí na mypower. Všichni po první zkušenosti za XX tisíc utekli k lifepoy nebo ni-cd.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 12:15
od shtf
jako vyrobce uvadi 20-30% coz je samozrejmne marketingovy tah protoze by to jinak nikdo nekoupil
osobne jsem si nastavil hranici 20% jako mezni, pres kterou nejdu ale bezne se to snazim udrzovat na 10-15%
proto mam bateriou kapacitu silne predimenzovanou.
A to hlavne z duvodu ze jsem sehnal levne olovo :)
Jinak souhlas LiFePo nebo NiCd je jednoznacne lepsi. (ale ta cena :( )

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 14:53
od dracekvo
Ta cena?
Olovo 12V 150Ah stojí cca 7 500,- Využitelná kapacita 20% = 0.36kWh. tj. 20 800,- za 1 kWh
LipoFe 12V 100Ah stojí 14 000,- Využitelná kapacita 80% = 0,96kWh. tj. 14 600,- za 1 kWh

A to do toho není započítaná životnost a účinnost baterií, která při správném zacházení hovoří opět pro Life.

Jinak já mám také olovo, protože sem ho také sehnal za 1/2 ceny. JInak bych měl life.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 15:01
od shtf
mas pravdu v cene za kWh LiFePo vychazi lepe.

jen sem si povzdychnul, ze vyvalit 14 kousku za baterky je mazec
protoze jako ty, sehnal jsem olovo za polovinu VOC takze proto.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 15:44
od Wagoneer
Shtf - tak to si rozumíme. V olovu by to vychazelo. Ale vzhledem k tomu, že nás hodně používá LiFe, tak dosahujeme
Stejnou " výtěžnost" při menších Ah. Ne každý má přístup k levnému olovu nebo NiCd.
Jinak k ceně, jak napsal dráček, LiFe vychází nakonec líp, jak vzhledem k hloubce vybití, tak počtu cyklů.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.04.2013 16:13
od Kolapsnik jr.
No elektrina je luxusni zbozi a ta skladovana obvzlast, proste se vracime do reality..
Vzhledem k nemalym nejistotam pred nami asi neni moudre nacpat do solaru prilis mnoho,
ci se snazit o ~100% paritu s dosavadnim komfortem prenos site, ale nejaky mini system i s lithiem urcite smysl ma.

edit: jinak na mypower se tez vyskytuje/-oval nas kolega ze zdejsiho bulharskeho vlakna, ktery se tu po protivladnich demonstracich bohuzel nejak odmlcel, nestabilita v BG asi prechazi do reality, no nic..
moc pekna fota http://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... WREjkrD2ho

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.05.2013 19:02
od Josef
Dnes jsem si při vcelku běžné operaci "úspěšně" odpálil solární regulátor. :( V mém případě šlo o typ Juta CMP12 (12V/12A) ve spolupráci se solárním panelem pouhých 30W! Při dobíjení, bez zapnutých spotřebičů, při sluncem osvětleném panelu došlo k náhodnému odpojení akumulátoru - uvolnění svorky (zlomky sekund). Ledky na regulátoru bláznivě zablikaly, pak přešly do polosvitu a z krabičky se začal linout smard (z hořícího LM324N). Jistě uznáte, že uvolnění svorky je situace, která se může v provizorních PA podmínkách na nějakém dočasném stanovišti snadno stát. A může se stát i na stacionárním stanovišti, protože zrovna svorky akumulátoru patří mezi spoje, které během času s oblibou chytnou nedokonalý kontakt ať již korozí nebo "tečením" svorkou stisknutého olova.
Překvapilo mě, že výrobce vůbec nemá regulátor na tuto eventualitu zapezpečený (byl zablombovaný, při kopi jsem ho nerozebíral). Na vstupu od panelu má sice vřazenou jakousi přepěťovou ochranu, ale ta se výbec nedostala ke slovu, zatím co elektrolytické kondenzátory výrobce směle používá na napětí pouhých 16V a vlastní napájení řídící elektroniky nemá ochráněné ani obyčejnou zenerkou. Dost mě to naštvalo, protože bych si za ty peníze představoval přeci jen trošku blbuvzdornější zařízení. Na nějakou přestavbu však není v jinak pěkně provedeném regulátoru místo. Mám neblahý pocit, že si budu muset vymyslet svůj vlastní regulátor, který by byl hybridem obyčejných bipolárních transistorů s nějakým relátkem - prostě věc, kterou v PA-době nahradíte jinou přibližně podobnou součástkou vykuchanou z nějakého vraku a bude dál pracovat.
Prostě být dnes PA-doba bez možnosti objednat nové součástky, od zítřka by se u nás svítilo už jenom petrolejkou a to jak jistě uznáte je pro rozpadlíka technicky nepřípustný stav... :lol:

Taky bych rád upozornil, že mnohé regulátory mají mezi svorkami pro "panel", "akumulátor", "spotřebič" tzv. společný plus pól, a veškerá regulace, kterou regulátor provádí, se odehrává odpojováním mínusových vývodů těchto periferií. Ke všem periferiím tedy musíte natáhnou poctivě dvouvodičové vedení a s ničím jiným kromě regulátoru je nespojovat a nikde je nekostřit. To je věc pro evropské bastlíře značně nezvyklá. Protože u nás a ve většině Evropy je standardní používat jako společný (a kostřený) vodič vždy mínus pól. Má to své protikorozní důvody a traduje se to už prakticky od "doby elektronkové". Jedině Rusko, kde bylo v technice vždycky všechno "trochu jinak", je v tomto ohledu vyjímkou - tam se společný plus u stejnosměrných rozvodů používá.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.05.2013 19:24
od dracekvo
No ono za 600,- se toho moc čekat nedá. Přece jen je to levný čínský regulátor.
Ale je to divný, že to nepřežil, když byl připojen na tak malý panel. Přece je dobré dát mezi regulátor i pojistku a ta může náhodně prasknout a regulátor by to měl přežít i když výrobce uvádí, že nejdřív připojovat baterie.
Já už jsem odpojil baterie jak u levného PWM tak u MPPT regulátoru a přežili to. Naštěstí.

Ale přecejen, připojují se na to většinou baterie za několik tisíc, tak se na regulátoru nevyplatí šetřit.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 12.05.2013 19:58
od Josef
No, ono i malý panel má na plném slunci naprázdno cca 22V a elektrolyty byly na 16V. (Ten integrák je tuším taky jen do 18V). Pokud to drží na uzdě zatížení od baterky, nevyleze to nad 14V a je vše OK, součástky to vydrží. Ale naprázdno...

Už jsem se rozhodl, udělám si regulátor svůj (do původní krabičky od CPM12). Technicky co "nejprůhlednější". Myslím, že je není nutní, aby byl spolehlivý regulátor drahý. Podle mne může být i levný, jen stačí, aby nebyl překombinovaný a místo efektních serepatiček (které snadno nahradím ručičkovým panelovým voltmetrem s potlačenou nulou), raději obsahoval pár ochran. Třeba prachsprostý integrovaný operační zesilovač jako komparátor, co bude porovnávat napětí na akumulátoru (doseřízené trymrem) s referenčním napětím (vytvořené stabilizátorem). Jakmile dojde k dosažení konečného napětí, pak výkonový MOSFET transistor ten solární panel od akumulátoru odpojí (pak bude v tomto hraničním stavu periodicky pulzovat. (To je konec konců princip většiny solárních regulátorů.) Ale nebudu to zde planě popisovat. Prostě až se k tomu během léta dostanu, vypotím nějaké schéma, prověřím jeho funkčnost a spolehlivost v praxi, rád se o ně s ostatními podělím...

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.05.2013 20:36
od EBE
Josefe, tuším si tu už schému na takéto "udelátko" dával, ak potom môžeš priložiť svoju vylepšenú schému, popis alebo aj foto tak to poteší, ešte malá otázočka, je možné aby sa panel otáčal za slnkom v troch skokoch napr. rano na obed a večer a poprípade ako to zmajstrovať aby sa to točilo za slnkom ako rastlina, nič náročné niečo napr. na fotobunku keď bude v slnečnom panelovom zákryte, dá impulz motorčeku a ten panel precvakne do ďalšej polohy, asi to vidím jednoducho :?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 20.05.2013 20:12
od dracekvo
Josef:
momentálně mám navrhnutého něco podobného, jen obráceně s jedním broukem LM358. Při překročení 15.1V otevírá a při poklesu pod 14.9 zavírá. Zatím to je jen na papíru.
Také mám pěkné pdf o operačních zesilovačích, kdyby jsi chtěl.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 05.07.2013 21:32
od Kubec
Moja nudzova zaloha ked to "bouchne" :twisted: 13W panel s regulatorom ale baterku zatial nemam, takze hromadit elektrinu nemozem, iba priamo nabijat.
Nič moc, ale dobijem si AA, AAA, 18650 do LED svietiel a v podstate vsetko co ma autonabijacku resp. USB
Svietidla su cinske 1600 lumenove Cree T6, jedna celovka tiez 1600 lumenov T6 a mensia celovka 700lm

Chystam sa konecne dokupit aspon dalsich 6 kusov 18650 ale tento krat poriadne Panasonici.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.07.2013 10:03
od dracekvo
Zkoušel jsi měřit na kolika voltech to ten regulátor drži?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 06.07.2013 16:29
od Kubec
Regulator ani nemam jak otestovat zatial, kedze on asi nedokaze pustat prud priamo z panela do spotrebica. Treba pripojit baterku. Teraz mozem akurat napojit zariadenia priamo na panel. Autonabijacky na spotrebice si tusim same reguluju prud aj napätie, alebo sa mylim? Je tu moznost poskodenia zariadenia ked to nejde cez regulator?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 18.07.2013 13:26
od tururu
Autonabíječky si obvykle regulují pouze napětí a když to není úplný zmetek, tak má proudové omezení (někdy je výrobci líto i toho 1 odporu...). Odebíraný proud je dán připojeným spotřebičem.
K poškození nabíječky i připojeného spotřebiče může dojít velice snadno. Stačí aby byla nabíječka navržena na hranici, což rozhodně není výjimka. V palubní síti auta se nevyskytuje více jak 16V (běžně 14.4). Když vám nezatížený panel dodá třeba 24V a nabíječka bude stavěna do 16V, máte velkou šanci, že nevydrží.
Vzhledem k zapojení takových nabíječek (snižující měnič bez galvanického oddělení výstupu - "step-down") se může prorazit spínací tranzistor a plné napětí panelu se dostane na výstup. Co bude povídat takový telefon očekávající 5V po připojení na 24V si asi dokážete představit.

Zmínili ste se o předčasně odcházejících olověných bateriích. Nezkoumal někdo příčinu smrti? Olověné baterie nesmí zůstat dlouhodobě nenabité, protože sulfátují. Je-li však příčina konce života baterie POUZE sulfatace, mělo by se jí dát buď předejít nebo z nemalé části odstranit. Jde o přidání obvodu, který baterií prohání střídavý proud o frekvenci několik kHz. Onen sulfid způsobující sulfataci se chová jako izolant a stejnosměrný proud přes něj neprojde, nemůže se tedy nabíjením rozpustit. Oproti tomu střídavý proud izolantem projde. Takový obvod má navzdory poměrně vysokému proudu baterií malou spotřebu (a může být nastaven aby se vypnul při poklesu napětí), protože proud, který z baterie odebere, tam při druhé fázi cyklu zase vrátí.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 18.07.2013 13:36
od dracekvo
Smrt olověného akumulátoru je většinou rozpad mřížky. Při používání se prostě opotřebovává.
Sulfatace jde napravit, to není problém. Zkorodovaná a rozpadlá mřížka už ne.

Jinak takový desulfátor již existuje. Na mypower je plánek. Mám ho postavený, ale jeho funkčnost nemůžu hodnotit. Neprováděl jsem kapacitní test před a po nějaké době jeho působení.

Příčina smrti olověných akumulátorů

PříspěvekNapsal: 18.07.2013 20:20
od Foxy
Příčina smrti olověných akumulátorů

Plně nabitý olověný akumulátor má jako kladný pól kysličník olovičitý (PbO2) a jako záporný pól čisté olovo. To celé vnořeno do kyseliny sírové vhodné hustoty coby elektrolytu.
Při vybíjení se na kladné i záporné elektrodě vytváří tmavošedý, jemně krystalický (kovový) síran olovnatý (PbSO4). Současně s tím v elektrolytu ubývá kyseliny sírové, takže rozdíl hustoty elektrolytu v nabitém a vybitém akumulátoru přímo ukazuje stav jeho nabití.
Samotný proces nabíjení i vybíjení není principielně doprovázen tvorbou plynů, což umožnilo konstrukci zcela uzavřených akumulátorů.

Síran olovnatý se v akumulátoru může vyskytnout ve dvou modifikacích. Buď je to reaktivní, tmavá a jemně krystalická forma, nebo stabilnější, velmi těžce rozpustná a nevodivá rekrystalizovaná bílá forma. Výskytu oné bílé formy síranu (sulfátu) olovnatého se říká sulfatisace a nastává tehdy, zůstane li akumulátor delší dobu ve vybitém stavu. Reakce probíhá samovolně ve směru ke stabilnější, méně rozpustné modifikaci. Ta už se reakcí nabíjení nezúčastní a kapacita takto postiženého článku příslušně klesá

Sulfatisace je tak historicky nejstarší příčinou smrti akumulátoru; ovšem tato smrt není neodvolatelná, akumulátor lze ještě resuscitovat chemicky, desulfatisací.

Aby měl olověný akumulátor dostatečnou kapacitu, musí mít elektrody co největší aktivní povrch. To se dociluje tím, že elektrody akumulátoru jsou tvořeny olověnou mřížovinou (olovo s přídavkem antimonu pro zvýšení pevnosti), do které je zalisován aktivní houbovitý materiál, ve kterém dochází k výše popsaným reakcím nabíjení a vybíjení. Kapacita akumulátoru je tak mnohonásobně zvýšena.
Vznik kysličníku olovičitého ze síranu olovnatého na kladné elektrodě je spojen nejen se změnou barvy (PbO2 je čokoládově hnědý), ale též s nárůstem objemu. Proto jsou kladné desky vždy mezi zápornými deskami akumulátoru, aby se, coby krajní, jednostranně namáhané desky, nekroutily. Záporné desky tento problém nemají, proto jsou vždy na obou vnějších stranách sestavy akumulátorových desek.
Postupné nabývání objemu kladných desek celou jejich sestavu roztahuje; a to natolik, že u dlouhodobě provozovaných akumulátorových baterií jsou jejich boky zřetelně vyboulené, jakoby nafouknuté.
Pevnost aktivního materiálu kladných desek se tak postupným nabíjením snižuje a má tendenci z nosné olověné mřížoviny vypadávat. Aby nedošlo k přímému zkratu se sousedící zápornou elektrodou, jsou obě odděleny pro elektrolyt propustnou diafragmou. Ta však nezabrání, aby uvolněné části elektrody nepadaly na dno nádoby článku akumulátorové baterie, a tam se hromadily v podobě těžkého, hnědavého, elektricky vodivého kalu. Když jeho vrstva naroste natolik, že dosáhne spodního okraje elektrod, zkratuje je. Vodivost kalu je nevalná, takže zkrat není dramatický, ale je dostatečný na to, aby postižený článek rázem ztratil napětí i schopnost se znovu nabít. Typicky: dvanáctivoltová baterie má náhle deset voltů a natolik zvýšený vnitřní odpor, že větší odběr (startér) už nezvládne.

Toto je další způsob smrti akumulátoru, tentokrát už smrti definitivní.

Při nabíjení olověného akumulátoru k chemické reakci dochází převážně v aktivní hmotě desek. Ale ani olovo samotné nosné mřížoviny není netečné. Je li dále nabíjen již plně nabitý článek, a to i velmi malým proudem, začíná být do chemické reakce zatažena ve větší míře i nosná konstrukce akumulátoru. U záporných desek to není nic kritického, konečným stavem nabíjení zůstává kovové olovo. U kladných desek se však nosná mřížovina nevratně mění v nepevnou hmotu; při nabíjení v houbovitý voluminózní kysličník olovičitý a při vybíjení mechanicky nepevný síran olovnatý. Nosná mřížovina kladných desek se tak postupně rozpadá, její kusy tvoří podstatnou část kalu na dně článku a článek ztrácí kapacitu.
Seriové zapojení článků do baterie je nemilosrdné. Při nabíjení je článek s nejnižší kapacitou nabit jako prvý a dále už jen přebíjen, při vybíjení se vybije také jako prvý a dalším vybíjením baterie je ničen přepólováním. Smrt článku a tím i celé baterie je tím jen urychlena.

Toto je další příčina smrti akumulátoru, opět už smrti definitivní.

Pokud olověný akumulátor je zdrojem záložním (například UPS), je obvykle dlouhodobě udržován ve stavu nabitém Jeho samovybíjení je dokonce kompenzováno trvalým dobíjením malým proudem, "dokapáváním". Opět jsou tím postiženy nosné konstrukce kladných elektrod, a akumulátor se zřetelně vybouluje a nafukuje.
Je tu ale další problém. Tyto zálohovací akumulátory jsou obvykle v hermetickém provedení s gelovým elektrolytem. Olověné spojky jejich článků jsou samozřejmě uvnitř a již z principu jsou v trvalém styku s elektrolytem, s kyselinou sírovou.
Ani spojky článků nejsou imunní proti chemickým dějům, a tak se i ony, díky trvalému dobíjení baterie, na kladném konci postupně mění v hnědý, mazlavý kysličník olovičitý. Průřez kovového olova ohlodávané spojky se tak ztenčuje... až dojde k tomu, k čemu nakonec dojít musí.
Při výpadku proudu, kdy má zálohovací baterie zabrat, se ona nešťastná spojka článku přetaví - a je tma.
To jsou ony truchlivé hromádky akumulátorů z UPS, které za celou svoji existenci nepoznaly nic, než trvalé nabíjení a nyní čekají přerušené, s nafouklými obaly, na svůj recyklační osud.

Toto je nejmodernější, ovšem neméně definitivní způsob smrti olověných akumulátorů.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 24.08.2013 20:37
od Josef
K fotovoltaickým systémům lze dnes prakticky koupit všechno a pak už jen stačí skládat komponenty jako stavebnici. Fotovoltaické panely, konektory, kabely, regilátor, akumulátor...
Fajn, ale co když máme nějaký závažný důvod, kdy nechceme akumulátor použít (omezená životnost, sulfatace, nutnost údržby a častější výměny, velká váha aj.) nebo jej prostě nemáme a budeme chtít napájet zařízení přímo ze slunce. Samozřejmě se v takovém případě budeme muset spokojit s nejistou dodávkou, kdy budeme mít k dispozici pouze výkon, který panel sám o sobě má, nikoliv zásobu uschovanou v akumulátoru, která by pokryla případné odběrové špičky. Ale je mnoho spotřebičů, kterým to nevadí a které opravdu potřebujeme jen během slunečných dní nebo u kterých je nám jedno, v kterou denní dobu budou pracovat, protože práce, kterou vykonávají nemusí být nepřetržitá (větrací a vysoušení ventilátory, čerpadla pro filtraci vody, čerpadla plnící vodojem, nabíjení radiopřijímačů, radiostanic, přenosných svítilen, detektorů, navigací atd.)
Bohužel v takovém případě se nemůžeme spokojit s tím, že připojíme spotřebič přímo na solární panel a nepomůže nám ani standardní zakoupený solární regulátor. V obou případech by do spotřebiče šlo příliš vysoké napětí (v rozmezí od 17 do 22 voltů) a to by jej s největší pravděpodobností zničilo. Abychom mohli připojit panel ke spotřebiči potřebujeme nikoliv solární regulátor, ale napěťový stabilizátor.

Jeden takový velmi jednoduchý stabilizátor zde uvedu:
stabilizator-13V.gif
stabilizator-13V.gif (5.83 KiB) Zobrazeno 13779 krát

Není to žádná Hi-Tech novinka, využívá se zde notoricky známých a velmi snadno dostupných součástek ze starších elektrozařízení (i kdybyste je museli všechny koupit nové, jejich cena nepřekročí stokorunu). Jen pár věcí je zde oproti běžným zvyklostem jaksi navíc - v prvé řadě jsou to diody, jejichž úkolem je ochránit stabilizátor i spotřebič před chybou obsluhy a přepólováním solárního panelu. Pokud bude solární panel menšího výkonu (max. 30W), nestane se při takové chybě vůbec nic, ani pojistka nevyletí, protože panel není schopen dát tak velký proud, aby ji spálil. Druhá dioda přemosťující stabilizátor ho chrání proti opačnému toku proudu. Důležté jsou také kondenzátory M1, které zajišťují spolehlivý chod stabilizátoru, i kdyby v jeho blízkosti nějaká radiostanice vyzařovala silný vysokofrekvenční signál.
Velmi důležitou součástkou je zde LEDdioda. V popisovaném zapojení to musí být červená LEDdioda (protože se chová jako zenerova dioda o napětí 1,55V). Pokud je spínač sepnutý, je LEDka vyřazená z obvodu a na výstupu stabilizátoru je po osvícení solárního panelu stálých 12V (ať už spotřebič proud odebírá nebo ne) a napětí nikdy nestoupne na hodnotu, kterou má naprázdno samotný panel (tj. nedosáhne cca 21V). Pak můžeme napájet většinu menších spotřebičů, které jsou původně určeny do auta a připojují se do zásuvky zapalovače (nabíječky mobilů, GPS navigace, radiostanice, radiopřijímače aj.)
Když se spínač rozpojí, napětí na výstupu stabilizátoru stoupne na cca 13,6V (LEDdioda svítí). Nyní lze stabilizátor použít nejen pro napájení spotřebičů, ale i pro nabíjení olověného akumulátoru 12V (autobaterie nebo i gelového). Akumulátor připojíme na výstup stabilizátoru místo spotřebiče. Dokud není akumulátor nabitý, je stabilizátor naplno otevřený a obvodem protéká plný proud, který v tu chvíli solární panel poskytuje. (Aby to stabilizátor, který snese max. 2A, zvládnul, nesmí být použitý větší panel než třicetiwattový.) Na závěr nabíjení nabíjecí proud klesá a posléze, když už napětí na akumulátoru dosáhne 13,6V nabíjení ustane a akumulátor je dále pouze udržován a uhrazovány jeho vnitřní ztráty. Jinými slovy - tento stabilizátor lze použít k nabíjení akumulátoru stejně jako klasický solární regulátor. Vím, že odborníci na fotovoltaiku budou mít k jeho použití oprávněné námitky a jsem si vědom jeho nedostatků - je možné ho použít jen pro menší panely a ani jeho efektivita není (ve srovnání s drahými regulátory na bázi PWM regulace) kdoví jaká. Ale v nouzových podmínkách je vždy lépe mít něco nežli vůbec nic a proto jsem sem to schémátko dal.
Jak ukazuje "rozpadový" prototyp (osazený starším jednoampérovým typem Tesla MA7812), celé zařízení se dá "zbastlit" třeba i po blackoutu vysloveně na koleni a to za necelých 20 minut i bez plošného spoje jen s pomocí lámací svorkovnice, starého hliníkového chladiče, dvou zdrhovacích pásek, pár kousků drátu a spájet ručním pájedlem (měděná kostka s dřevěným držátkem nahřívaná v ohni). Spínač určující zvolené výstupní napětí nahrazuje u prototypu obyčejná drátová propojka mezi svorkami na svorkovnici.
stabilizator-13V-shora.jpg
stabilizator-13V-shora.jpg (56.34 KiB) Zobrazeno 13779 krát

stabilizator-13V-zespodu.jpg
stabilizator-13V-zespodu.jpg (73.37 KiB) Zobrazeno 13779 krát

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 26.08.2013 19:36
od Josef
Pokud by někdo potřeboval pro přímé napájení použít větší fotovoltaický panel a živit s ním náročnější spotřebič, stačí původní stabilizátor 78S12 posílit nějakým běžně dostupným výkonovým transistorem s polaritou PNP. Zbytek zůstane stejný. Cenově to bude asi o 60Kč dražší investice, ale proudová zatížitelnost může dosahovat běžně 10 ampérů nebo dokonce 20A (podle použitého transistoru a účinnosti chladiče).

stabilizator-13V-10A.gif
stabilizator-13V-10A.gif (9.03 KiB) Zobrazeno 13731 krát

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 27.08.2013 10:09
od pavel131
U tohoto zapojení se bohužel vyzáří skoro polovina získaného výkonu ve ztrátovém teple, vhodnější je použít DC měnič. Ten lze koupit hotový někde na aukru nebo na dx.com za velmi rozumný peníz, nebo případně si jej postavit, je to skoro stejně jednuché jako tenhle uvedený stbailizátor.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 02.09.2013 20:41
od Josef
Samozřejmě pokud jde o účinnost máš stoprocentně pravdu. Však já jsem ve výše napsaném textu zdůrazňoval, že to není úplně bezchybné zařízení. Nicméně třeba konkrétně pro napájení komunikačního přijímače se mi spínaný měnič příliš neosvědčil. Vyzařoval hvizdy či šum, které lezly do přijmu prakticky na všech poslouchaných pásmech a ztěžovaly příjem slabších stanic. (Rušivý signál pojednou vyzařoval i solární panel a přívod k němu.) Proto ho nemohu pro obecné (univerzální) použití doporučit. Šlo by to určitě odrušit nějakým přídavným filtrem před i za měničem, ale právě pro tyhle různé komplikace se v podobných (energeticky méně náročných případech) raději smířím s promrháním části energie na teplo (použitím "analogové" regulace "obyčejným" stabilizátorem). Pokud v danou chvíli napájím z panelu bez akumulace jen rádio či vysílačku, je mi přece úplně jedno, zda nadbytečnou energii z panelu "úsporně" neodeberu nebo ji "neúsporně" prohazarduji na teplo. Stejně pro ni v tu chvíli nemám jiné využití a tak či tak musím mít určitou rezervu, když se mi schová sluníčko za mrak. Vím, že spínaný měnič může díky svým vlastnostem poskytnout na výstupu citelně větší proud než dodává samotný panel (podle vzorce U1 x I1 = 0,98 x U2 x I2), ale myslím, že zabývat se tím má u solární techniky význam při zpracovávaném výkonu až tak od 50W výše. Do této hodnoty bych spíš instaloval "o číslo větší" solární panel (abych měl rezervu výkonu na případné ztráty), než si komplikoval život měničem, respektive rušením, které produkuje.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.09.2013 12:02
od surikata
Nechci to dávat do inzerce protože v té se nesmí vykecávat. Viděl jsem na burze v Ostrave firmu co nabízí "mírně" použité panely za 799 a to jak 12V tak 45V u těch druhých prý stačí 7 do serie a utáhne to prý 220V bojler. Jsou to amorfní TPS zatavené panely. Neměl jsem se čas moc vykecávat tak tady je tel. na firmu 775 867 875
Má to smysl?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.09.2013 12:11
od Fabulous
799 Kč?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.09.2013 16:12
od Desouza
Jestli nejsou mechanicky poškozené tak bych neváhal :)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.09.2013 21:19
od surikata
Při větším odběru sleva a dojedou. Nepoškozené. Dotaz zkušenějším s elktro. Když dám 7 panelů dohromady a mám teda 220V to musím mít speciální topné těleo do bojleru na stejnosměrný proud a co jiné spotřebiče musel bych mít nějaký usměrňovač nebo měnič?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.09.2013 14:07
od shtf
na tuhle aplikaci je nejlepsi hybridni bojler. Vyrabi to ******* a funguje tak, ze ma 2 spiraly
jednu na 220V pripojenou na distribucni sit a druhou asi na 180V z panelu. Ma to dva termostaty a nepotrebuje to zadny menic proste nic.
Funguje to nasledovne, kdyz sviti nahriva to ze solaru a kdyz nesviti nahriva to z distribucni site.
V kazdem pripade mas teplou vodu furt a nekdy zadarmo

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 17.09.2013 17:00
od Josef
Na stejnosměrný proud z FVE (pokud sada panelů dává potřebných 180 až 230V) nepotřebuješ do bojleru nějaké speciální topné těleso. Na 230V stejnosměrných může klidně topit těleso určené výrobcem na 230V střídavých.
Zato budeš potřebovat speciální termostat - respektive vyřešit spínání tělesa přes relé schopné spínat a hlavně rozpínat stejnosměrný proud. Problém stejnosměrného proudu o vyšším napětí a při větších proudech je, že velmi rád "táhne hořící oblouk". Proto se v minulosti na rozváděčích u stejnosměrných dynam používaly velké pákové (nožové) vypínače. Pokud je vypínač, termostat nebo relé od výrobce konstruované jen na spínání střídavého proudu, má malý odskok kontaktů (na proud střídavy to stačí, oblouk zhasne, při průchodu periody nulou), při použití na proud stejnosměrný mezi rozpojenými kontakty elektrický oblouk nezhasne a bude trvale hořet. Vzápětí se roztaví kontakty, izolant zuhelnatí a celé zařízení se zničí.
Bezpečně se tomu dá zabránit jen relátkem s velkým zdvihem kontaktů nebo použitím vícepólového relátka tak, že se jednotlivé kontakty zapojí do série, takže se protékající proud přerušuje v několika místech současně. Na jednotlivý kontakt pak připadá pouze část celkového napětí a oblouk hasne mnohem snáze (a ještě pomáhá umístit vedle kontaktů silný permanentní magnet, který oblouk "sfoukne"). Také může napomoci silný "zhášecí kondenzátor" (svitkový) o kapacitě několika mikrofaradů, kterým se přemosťují kontakty relátka.
Poměrně spolehlivě lze DC proud spínat pomocí MOSFETů (typy pro proudy okolo 10A a napětí až 600V jsou vcelku běžné i levné).

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 17.09.2013 19:20
od Foxy
Josef píše:Poměrně spolehlivě lze DC proud spínat pomocí MOSFETů (typy pro proudy okolo 10A a napětí až 600V jsou vcelku běžné i levné).

Zdravím!
Mosfety jsou bezvadná věc, ale při průrazu se z polovodičů změní na celovodiče. Tedy trvale sepnou. Stačí k tomu blízký blesk a Murphyho zákony.
Kombinace mosfetu a mechanického kontaktu (relé)? Obojí ovládané původním termostatem. Mosfet rozepne rychleji než relé a odskočený kontakt už to pak jen jistí.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.10.2013 20:30
od Josef
Nedávno jsem zjistil, že věci se mají trošku jinak, než jsem se najivně domníval...
(kdo to věděl už dříve, může se mi škodolibě vysmát, já to snesu ;) )

Kupříkladu oběhové čerpadlo topené - jde UPS-kou za blackoutu snadno vyzálohovat. Párkrát po sobě vám akumulátor dovolí využít jeho plnou kapacitu. Ale kdyby to tak měl člověk provozovat celý rok (a dobíjet třeba fotovoltaikou), je zapotřebí vědět, že žádný akumulátor nemá takové zacházení rád a po necelých sto cyklech se natrvalo odporoučí. (Výrobci se tím malým počtem hlubokých cyklů raději moc nechlubí.)
Má-li akumulátor vydržet (byť by se jednalo o akumulátor trakční) nemělo by se "sáhnout" do akumulátoru "hlouběji" než do cca 10 až 30% jeho jmenovité kapacity, pak ukončit odběr a ponechat ho opět NAPLNO nabít. Nikoli jen částečně. Je potřeba, aby dospěl k plnému nabití. Tj. 12V akumulátor dospěl a nějakou dobu zůstalna napětí 14,5V. Protože (zjednodušeně řečeno) až při plném nabití se začínávají odbourávat nežádoucí druhotné produkty, které vzniky při vybíjení. Pokud budete akumulátor částečně vybíjet a opět jen částečně dobíjet, bez toho, abyste dospěli do stavu úplného nabití, k odbourání nedojde, sekundární produkty se budou hromadit na deskách a akumulátor brzy ztratí výkon. Pokud plánujete nějaký ostrovní systém, musí být zdroj proudu (FVE) s rezervou větší než kapacita akumulátoru, aby se dospělo vždy k úplnému nabití a spotřebiče jen hodně úsporné a odpojené včas a dříve, aby nebylo akumulátoru příliš pouštěno žilou. Jen tak vám, při mělkých cyklech, vydrží akumulátor dobu deklarovanou výrobcem (6 až 10 let). Když si to vše propočítáte s dodržením výše uvedených pravidel, zjistíte, že se se spotřebiči příliš "rozmachovat" nemůžete, zato investice budou značné.

Na pravidelný cyklický 8 hodinový chod 75W oběhového čerpadla s měničem byste správně potřebovali 12V akumulátor o kapacitě alespoň 180Ah! A solární panely musí být schopné denně dobít nejméně 75Ah do akumulátoru nazpět, aby nenastal energetický deficit. Na první pohled by to vypadalo, že to během jediného dne zvládnou panely dodávající 9 amp., tj. (při 16V=) o výkonu zhruba 150W. Ano, to platí, ale jen při slunečném dni a jasné obloze. Jenže topíme převážně za špatného počasí. A při takovém počasí dává fotovoltaický panel sotva desetinu jmenovitého výkonu uvedeného na výrobním štítku. Má-li být vždy spolehlivě nabito i při zamračené obloze v zimě, bylo by zapotřebí nainstalovat na dům panely o celkovém jmenovitém výkonu 1000 - 1500W !! , aby těch potřebných 9 amp. zaručeně dobily (a za slunečného počasí příslušně omezit nabíjecí proud na hodnotu maximálně 20A a nadbytečnou energii použít třeba na ohřev užitkové vody nebo přímý pohon).

Jak vidíte, není (při stávající "elektrozávislosti" domácnosti) snadné obejít se bez elekrické sítě, kdyby se s námi po nějakém rozsáhlém blackoutu na několik měsíců, let, či úplně nadobro rozloučila...

Ještě tip nazávěr:
Zajímavý integrovaný obvod, který by nalezl použití v malých přenosných FVE systémech do 30W (např. v solárních dobíječkách automobilů zapojovaných do zdířky zapalovače) má označení PB137 a stojí necelou stovku. Je to kompletní dobíjecí regulátor.
Viz zapojení:
c-pb137.gif
c-pb137.gif (5.48 KiB) Zobrazeno 12974 krát

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.10.2013 21:28
od Desouza
Ahoj ,

75W na oběhové čerpadlo je hrozně moc pokud počítáme provoz 24/7 a to hlavně v zimě kdy slunce moc není .
Mohu doporučit čerpadla od Grundfos , kolega ho má a spotřeba příjemných 11W . To už pak vychází jinak

u 75W za 24h to máte 1800Wh
u 11W za 24h to máte 264Wh

a to je sakra rozdíl ;)

Když už investujete do energetické soběstačnosti , tak se to vyplatí . Je mi jasné že se klasický ostrovní systém zaplatí tak za cca 22 let a to je túze moc . Takže je to taková nevratná investice i když soběstačnost také něco stojí ...

Poznámka : ještě doplním jak si představuji ostrovní systémek

Hybridní měnič Studer 48Vdc/230Vac/4kW 74 000 Kč
Panel Schutten 290Wp 10x 58000 Kč
Regulátor nabíjení Studer VarioTrack VT 80A 23000Kč
Baterie LiFeYPO4 48V 8kWh 16x3.2Vx160Ah 98000Kč 16 x 3,2V x 160Ah = 8 kWh

Uchycení na střechu ,rám + spojovací materiál 15000 Kč
Měření , regulace , ochrany , balancery + kabeláž 20000 Kč
Revize 1500 Kč

Cena celková 293 500 ,-

Upozorňuji že ceny jsou dost nadhodnocené .....

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.10.2013 5:35
od dracekvo
Josef:
ano je to přesně tak. S ostrovním systémem je nemožné vyjít 365 dní v roce. Většinou na podzim se musí dobíjet z nějakého zdroje. Kdo má siť, tak bez problému může nabíjet ze sítě. Kdo nemá tak startuje centrálu.
Navrhnout ostrov tak, aby vydržel celý rok je ekonomický nesmysl. Pro překlenutí těch pár dní zamračeného počasí a mlh by investice vyskočila skoro na dvojnásobek. Proto je lepší se smířit s tím, že prostě jednou za čas dobíju.

Ale co říkám vždy. Před přechodem na ostrov je potřeba udělat optimalizace. Vyházet čínské rádio budíky, bezdrátové zvonky, zkontrolovat stand by příkony různých spotřebíčů. Kde je možnost, tak napájet rovou z DC větve.
Ale toto může udělat každý i když je připojený na síť a po roce pozná, že najednou má přeplatek a né doplatek. Jenže právě z důsledku dostatku energie není ta vůle :)
A to tvé čerpadlo 75W by odemě letělo hodně rychle :D :D :D ještě že mám samotíž.

Ještě k bateriím, hned v prvním vláknu jsem tu psal o tom, že olovo cyklovat na max 30%. Zato LiFeYPO4 i když jsou novinka, tak už olovo předčí životností. A cena vyjde na stejno jako u olova. Protože LiFe se cykluje na 80% a olovo jen na 30% (a stejně i tak umře předčasnou smrtí) U obojího vychází uložená 1kWh na cca 13 tis. A LiFe po roce používání většinou vykazuje větší kapacitu, než na šťítku.
Také je vhodné dimenzovat baterie zhruba tak, aby člověk vydržel cca 2-3 dni zamračeného počasí (čím víc, tím líp). Přece jen je opruz dobíjet každej den.

Dovolím si citovat uživatele abrams z jiného fora, který reagoval na můj dotaz, kdo má nejdéle LiFe a jak mu slouží
Zdravím ,

1. volovo LONG z GME 100Ah cca 18 měsíců :evil:
2. volovo staniční FIAMM 160Ah cca 7 měsíců :hell:
3. volovo DRYFIT SOLAR EXIDE 130Ah cca 8 měsíců :wall: :wall: :wall:

1. LiFeYPO4 80Ah (skutečnost 104Ah) od i4wifi dones přesně 47 měsíců :yes: :eek2: :yes: a furt jako nová :celebrate4: :celebrate4: :celebrate4: .

Stačí to pro ilustraci rozdílů ?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 10.10.2013 19:00
od Josef
Jen pro upřesnění - já ten příspěvek nepsal s tím, že to tak chci zřídit, ale spíš jako rozbor hypotetické situace *, že to není tak jednoduché, jak by se laicky mohlo na první pohled kutilovi-elektrikáři zdát, tj. koupím panel, koupím "nějakou" baterku a mám do PA-doby vystaráno....

*) Tzn. ten příkon čerpadla nemusíte brát zas tak úplně doslova, ono je to případ od případu. (Nicméně zkus to honit desítky metrů po rozsáhlejší vesnické usedlosti něčím výrazně menším.... :( )
Jinak upozorňuji, že občas se na štítku objevuje výkon (motoru) nikoli celkový příkon (ale lidi si to pletou, pro některé jsou watty prostě watty, ale už neřeší, zda jsou to watty odebrané ze sítě nebo "mechanické" watty na hřídeli motoru, nebo watty obsažené v energii proudící vody a podobně). Ale co hlavně, jsou to vždy parametry při čerpadle "zatíženém" odporem potrubí tak, jak předpokládá štítek (konkrétní Y a konkrétní Q). Protože oběhové čerpadlo pracuje na odstředivém principu, chová se tak, že čím "průchodnější" je potrubí a menší kladený odpor, tím větší má odběr. Nejmenší odběr má při zcela uzavřeném výtlaku. Možná se to bude někomu zdát zcela protichůdné, ale je tomu tak. Takže původně 50W čerpadlo může na snadnoprůchodném potrubí těch 75W brát a vy to podle oteplení motoru nezjistíte (je horké od topné vody), jedině do přívodu skutečně vřadit wattmetr. Souvisí to s tím, že když do čerpadla snadno vstupuje nová a nová voda, musí ji oběžné kolo znovu a znovu roztáčet (a tlačit ven), což znamená mnoho práce (klesá sice tlak, ale významně vzrůstá průtok). Pokud potrubí klade velký odpor nebo je výtlak zcela uzavřený (stoupl tlak jen na určitou mez danou otáčkami, současně průtok klesk na nulu), čerpadlo jednou roztočí objem (hmotnost) vody v něm obsažený a další vstupující energií jen překonává tření roztočené vody o stěny skříně (což není energeticky příliš náročné) a nemusí roztáčet další a další vstupující "dávky" vody. (Radiální ventilátory se chovají naprosto stejně - zkuste ucpat výfuk nebo sání vysavače a odlehčený motor vyběhne do otáček.) Jiné typy čerpadel se chovají jinak (zubové, pístové aj.), ty se zvětšením odporu v potrubí skutečně požadují větší a větší příkon (dopravované množství zůstává stejné, prudce roste tlak).

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 10.10.2013 22:19
od Maximus
Zatím řeším možnosti spojit ostrovní systém VFE dimenzovaný na provoz osvětlení (kombinace LED žárovek, "úsporek" a několika halogenových žárovek pro krátkodobé intenzivní svícení) + použití převaděče na 220V (nabíjení aku vysílaček, mobilů, svítilen, .... a příležitostné použití el. nářadí) s malou vodní elektrárničkou. U domu mi teče potok, který má sice občas přes léto průtok minimální (což je ale pro FV je nejpříznivější období) a naopak mimo toto období je průtok stabilně v řádech x0 l/s. Navíc čím víc prší a je hnusně, tak je průtok lepší.

Teď to jen vyřešit s povodím ;).

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 14.10.2013 12:23
od DeadMan

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 15.10.2013 10:38
od cover72
Doteď jsem nechápal, proč chce Mach rušit Energetický Regulační Úřad, ale teď říkám: jen do nich!

http://www.ekobydleni.eu/solarni-elektrarny/cesky-stat-vybira-vypalne-od-provozovatelu-ostrovnich-solarnich-elektraren

otázka píše:Je soukromá ostrovní fotovoltaická elektrárna na střeše rodinného domu, která nepobírá žádné dotace, žádný zelený bonus ani nedodává energii do distribuční sítě, kdy energie je akumulována v bateriích či ihned spotřebována, povinna platit poplatek 2,11 Kč/MWh (odpověď “ANO”) či nikoliv (odpověď “NE”)?


odpověď ERÚ píše:Odpověď zní ANO.

Zpoplatnění této spotřeby vychází z ustanovení odstavce (6.2.) písmena c) platného cenové rozhodnutí ERÚč.5/2012 ze dne 30. listopadu 2012, kterým stanovují ceny regulovaných služeb souvisejících s dodávkou elektřiny.


zdůvodnění píše:součástí ceny za činnost operátora trhu v elektroenergetice (7,56 Kč/MWh) je také zvláštní poplatek ve výši 2 Kč/MWh podle § 17d energetického zákona sloužící k financování ERÚ a poplatek na náklady operátora trhu (...) Z výše uvedeného tedy vyplývá, že i ostrovní provozy na území ČR se podílejí na nákladech za činnosti, které musí společnost dle platné legislativy zajišťovat.


ERÚ jsou u mne odteď prasečtí lupiči a paraziti, kteří obírají i lidi, kteří se o ně neprosí, nepotřebují je a chtějí jen, aby je stát nechal na pokoji.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 15.10.2013 11:04
od Kolapsnik jr.
Važ svá slova Kolapsníku! A pro příště piš striktně k tématu vlákna. Na tvoje (nekonečně se opakující) hysterické výkřiky tu nejsme zvědaví. Fabulous.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 15.10.2013 11:22
od Desouza
Další právní paskvil , jo je načase spočítat kolik MWh dává solární kalkulačka abych to mohl e.r.u. zaplatit . Jé on tam není elektroměr tak to zažádám e.r.u. o elektroměr na kalkulačku abych něco náhodou nezanedbal . :lol:

Uplně už vidím ty davy solárníků jak si kupují cejchovaný elektroměr kvůli tomu aby e.r.u. zaplatily ročně cca 8,- kč

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 15.10.2013 11:40
od dracekvo
Ale tady je problém, že ten člověk je úplně mimo a nemá ponětí co to je VFE, tak jen papouškuje zákon.
Člověk, co si dá na střechu pár panelů a ve sklepě má baterky a elektřinu nikomu neprodává nebo podobně, není operátorem na trhu.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 15.10.2013 13:36
od cover72
Prosím přečíst celý článek. Jedná se o mailovou korespondenci majitele ostrovní elektrárny, nenapojené na rozvodnou síť, s ERÚ -- kde ERÚ naprosto natvrdo potvrzuje, že i majitelé ostrovních FVE systémů, kteří jsou odpojení od sítě, musí platit -- nikoli proto, že by se z toho platily náklady na údržbu el.roz. sítí, nýbrž proto, že se z toho financuje činnost úřadu, resp. jeho prodloužené ruky, firmy.

Ten zákon je megazprasek a ví se to od začátku -- to byl poprask kupříkladu s tím, že by lidé nesměli svépomocí instalovat ostrovní solární panely bez bumážky za cca. 10000kč; toto je jen zpraskovina, která se objevila celkem nově.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 15.10.2013 18:57
od Starken
Zákon nic moc, ale výše poplatku je úsměvná. Snad někomu odpovědnému dojde, že snaha ten poplatek získat, bude pro ERÚ prodělek a to 2x: protože nepokryje ani náklady na jeden dopis poplatníku a pokud nemají nějaký nadstandart s bankou, tak poplatek za příchozí platbu bude skoro ve stejné výši.
Skoro mi to připomíná (bohužel už nevím o co přesně šlo), jak lidé někomu posílali na účet 1Kč a po započtení poplatku to bylo -4Kč, i když tenkrát banka ty poplatky nakonec odpustila.

Teda doufám, že ten odpovědný to nevyřeší zvýšením......

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 16.10.2013 13:13
od tycka
Nevím jaký to máte účet a u jaké banky, ale já mám veškeré příchozí platby zdarma - možná v paušálu za vedení účtu jsou skryté - ale to je pořád stejná částka.
Platím jen za služby - tedy za odchozí platby z mého účtu.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 16.10.2013 13:18
od tycka
instalovat ostrovní solární panely bez bumážky za cca. 10000kč


Né že bych jsem s tím souhlasil, ale až uvidíte jakou intalaci jsou schopni udělat laici, kteří absolutně netuší že i 12V při zkratu může způsobit i požár - neboť solární panely nebo akumulátor jsou schopni dát do zkratu velký proud narodíl od alkalických baterií ve svítilně - pak se to zas tak divné zdát nebude.

A v Německu již velitel hasičů nejméně jednou rozhodl, že z důvodu přilš velkého rizika - solární panely stále pdo napěím se dům nebude hasit, ale nechá se dohořet - to by pak u nás bylo jistě řevu.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 16.10.2013 14:57
od dracekvo
Tak to nebezpečí tam samozřejmě je, ale není problém instalaci podmínit revizí, stejně tak jako každé jiné rozvody v baráku. Tam je to pokládáno za samozřejmost.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 16.10.2013 21:31
od Hohepa
cover72 píše: i majitelé ostrovních FVE systémů, kteří jsou odpojení od sítě, musí platit


No je to napsané takto

...v tomto směru vychází ustanovení ze současné praxe, kdy se tento poplatek hradí za spotřebované množství elektřiny v ostrovních provozech, které by byly v jiném případě kryty dodávkou elektřiny z elektrizační soustavy.


Tedy pokud budu mít rozvody pouze na 12 V - tedy nemožno napojit na elektrizační soustavu 230 V ,
na způsob například caravanu tedy i lednice, tv atd. , tak se mě to netýká ?
V opačném případě by musely platit i caravany a mobilhausy

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 28.10.2013 18:07
od Josef
2 Hohepa:
Mýlíš se. Kdyby jsi neměl fotovoltaický panel, elektřinu by jsi pro napájení svého 12V zařízení odebral ze sítě (ale přes trafo s usměrňovačem nebo by jsi nabil akumulátor nabíječkou zapojenou do sítě). Z věty: "...tento poplatek se hradí za spotřebované množství elektřiny v ostrovních provozech, které by byly v jiném případě kryty dodávkou elektřiny z elektrizační soustavy..." tě to tedy nevyvazuje. Snad jedině, že by jsi tvrdil, že elekrorozvodná síť není v daném místě dostupná a proto by jsi byl nucený potřebnou elektřinu vyrobit benzínovou elektrocentrálou a rozhodně to nemohlo být "...kryto dodávkou elektřiny z elektrizační soustavy..." .

Obecně:
Já žasnu, jaké paskvily jsou schopni naši zákonodárci vymýšlet a jak si umějí výběr už tak nesmyslného "desátku" zkomplikovat. :roll:
Ne že bych jim chtěl radit, ale když už bych tedy na jejich místě chtěl mermomoci vybírat peníze pro provoz ERÚ z provozu ostrovní FVE (které ve srovnání s FVE pracujícími do sítě tvoří vysloveně zanedbatelný energetický objem - právě kvůli komplikacím s akumulací), tak bych to docela normálně zakomponoval do prodejní ceny panelu*.
Takže kupříkladu 30 wattový panel, který má životnost cca 20 let je schopen za tuto dobu vyrobit cca 2 až 3** MWh. (Výrazně více rozhodně ne, pokud nedokáží naši zákonodárci přeměnit Slunce na supernovu.) Prostě panel by nestál dejme tomu současných 1390,-Kč, ale 1395,-Kč a při prodeji by se jednorázově tento poplatek odvedl a pokryl by provoz ERÚ na celou dobu životnosti panelu.
(Sice s takto řešeným výpalným bytostně nesouhlasím, protože když si panel zatížený povinným odvodem koupíte, úřad pro vás nehne prstem. A když za platbu není služba, mohli by to někteří chápat i jako nezákonné obohacování, že... Nicméně bavíme se teoreticky a tak přimhuřme oko. Není to zase tolik peněz a když poupravím přísloví s kozou a vlkem, dopadlo by to tak, že úřad by se "nažral" a hlava provozovatele karavanu, zahradního domku či hausbotu by "zůstala celá" a nepraskla od vymýšlení, jak dostát komplikovaným povinostem stanovených zákonem a nezaplatit za složenku či převod neskonale více než činí poplatek samotný, hlídat termín jeho splatnosti a tak podobně...

*) obdobně, jak je v ní obsažen recyklační poplatek. I když by to bylo vzhledem o neobdržené "službě" spíš srovnatelné s "poplatkem za kopírovatelné médium" přičítaného ke každé flešce či harddisku, na který si ukládám své vlastní fotky, které podléhají mým vlastním autorským právům a o který mě přesto zcela drze a bez skurpulí skasíruje OSA.

**) jmenovitý výkon 30W : 1000000(převod na megawatty) x 10hod./den x 365 dnů/rok x 20let životnosti = 2,19MWh
2,19MWh x 2,11Kč/MWh = přirážka k ceně 30W panelu 4,62 Kč/ks

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 28.10.2013 18:55
od peteres
Myslím, že státu tady teď nejde o samotný poplatek z vyrobené elektřiny, ale o podchycení majitelů ostrovních systémů. Aby byli všichni v registrech pro případ, že by se v budoucnu, až na ostrov přejde významná část obyvatel, mohli tyto lidi zdanit pořádně.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 28.10.2013 21:02
od Josef
Co by pořád "podchytávali", ti už to dávno podchycené mají. Největším bičem na pro občana je právě ona technika. Vždyť každý barák je co dva roky nafocený na Mapách.cz (a úřednictvo má určitě k dispozici "onačejší fotky" v lepším rozlišení či focené v jiném spektru), každá nemovitost je přiřazena k číslu popisnému, poštovní adrese i poloze GPS. Každý FVE panel je tam vidět. To není věc, kterou schováš pod střechu. Kdykoli si vzpomenou, můžou tě obeslat složenkou...

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 30.10.2013 18:24
od scorpio
A proč by si s tím měl establishment dělat práci navíc? Vždyť stačí vydat pokyn a každý majitel musí sám přijít a zaregistrovat se.. Věřím, že technika a mapy, které zmiňuje Josef, jsou perfektní jako důkaz, že člověk pokyn nedodržel, ale přijde mi jako moc složitá a nákladná práce z mapy zjišťovat FV panely. Ono hromadné spárování mapového podkladu a baráčku na něm s adresou, potažmo majitelem není nic jednoduchého a rozhodně to není běžná záležitost ve státní správě. Stačí se podívat na katastrální mapy na cuzk.cz - panely vidět na ortofoto vrstvě jsou, ale že by bylo možné je automaticky rozlišovat od jiných objektů, nevím, nevím.. Samozřejmě jiná věc je možnost každého úředníčka sednout k počítači a ověřit si, že daná stavba má/měla na střeše divné obdélníkovité předměty.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 31.10.2013 0:15
od Foxy
scorpio píše:...jiná věc je možnost každého úředníčka sednout k počítači a ověřit si, že daná stavba má/měla na střeše divné obdélníkovité předměty...

FV panely jsou docela solidní desky v kovových rámech, které je možno navzájem na těsno spojovat. Pokud je spoj zatěsněn gumou (silikonem), vznikne tím kompaktní vodonepropustná plocha. V hřebenu na jejich styku pak mohou být zakryty plechovým korytem (obrácený okapní žlab).
Hodlám výhledově tímto způsobem využít vyřazené FV panely jako střešní krytinu na chatě (sedlová střecha). Zda navíc časem budou nebo nebudou některé z nich s něčím elektricky propojeny, do toho nikomu nic není. Deklarováno to bude jako střešní krytina a už se těším, jaké zmatky to vnese do řad ouředních protivníků (protivník od slova protivný). :D

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 31.10.2013 9:08
od MacGyver
A není to náhodou nebezpečný odpad? Na to by tě mohli dostat.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 31.10.2013 9:41
od cipis
To si asi bude muset pořešit ten, co mu to bude deklarovat jako střešní krytinu :D

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 31.10.2013 9:53
od pavel131
MacGyver píše:A není to náhodou nebezpečný odpad? Na to by tě mohli dostat.


Odpad by to byl pokud by panely někam vyhodil. Když je bude mít na střeše tak je to střešní krytina :-). Musí ale asi doložit zaplacení příspěvku na ekologickou likvidaci potom až to sundá ze střechy.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 31.10.2013 12:47
od felix5
já bych si tipnul že to krachne hned z kraje na birokracii. Stavební povolení ,certifikace , a jiný nesmysly jakože solární panely smí instalovat jen odborná firma nikoli fizická osoba. v praxi bych se pak vůbec nedivil kdyby to jen na papírování a obálkách stálo víc než střecha z nejlepších tašek.

edit- těsnit spáry mezi panelama silikonem či gumou bude cestou do pekla. jediné ale skutečně jediné schůdné řešení je překládat přez sebe stejně jako tašky jinak budeš pořád plavat věř mi.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.02.2014 17:27
od Josef
Myslím, že úplně nejlépe vezme vítr z plachet jakémukoli ouřadovi, když se naučíme minimalizovat. Tj. zajistit si přiměřené potřeby a přiměřený komfort jen s malou spotřebou el. energie. Tím pádem se vystačí s pár panely, ať už stacionárními nebo volně pohozenými v zahradě, na provizorním tábořišti, či kdekoli jinde. Pro začátek jsem se bavil tím, že jsem si začal zjišťovat skutečnou spotřebu některých drobných přístrojů. Výběr přístrojů byl zatím spíš z kategorie zařízení použitelných během blackoutu nebo na tábořišti v outdooru (neboť i na nosič auta se dá dát FV panel a získat jakýs-takýs dočasný ostrovní systém). Potěšitelné bylo, že prakticky ve všech případech byla spotřeba nižší, než by se dalo předpokládat ze štítkových parametrů jejich síťových zdrojů. Pro zajímavost:

tabulka-odberu-nekterych-spotrebicu-z-12V-ostrovniho-systemu.jpg
tabulka-odberu-nekterych-spotrebicu-z-12V-ostrovniho-systemu.jpg (90.45 KiB) Zobrazeno 16498 krát

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.02.2014 19:36
od cipis
Jen drobná technická - ty tabulkové/štítkové hodnoty jsou maximální. Navíc dříve platilo, že je zátěž dimenzovaná na 60% výkonu zdroje. Tj. když něco žere 0,6A, tak je potřeba mít zdroj min. 1A, aby to zvládlo pokrýt proudový ráz při zapnutí/vypnutí, případně nějaký výkyv při provozu.
Určitě bych nepočítal s tím, že když při "maximálním" provozu to žere např. 2A, tak jen se 2A zdrojem. Při tom měření totiž nezměříš špičky, to by potom chtělo jinou metodiku měření, jiný měřák.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.02.2014 22:17
od michal
Foxy píše:
scorpio píše:...jiná věc je možnost každého úředníčka sednout k počítači a ověřit si, že daná stavba má/měla na střeše divné obdélníkovité předměty...

FV panely jsou docela solidní desky v kovových rámech, které je možno navzájem na těsno spojovat. Pokud je spoj zatěsněn gumou (silikonem), vznikne tím kompaktní vodonepropustná plocha. V hřebenu na jejich styku pak mohou být zakryty plechovým korytem (obrácený okapní žlab).
Hodlám výhledově tímto způsobem využít vyřazené FV panely jako střešní krytinu na chatě (sedlová střecha). Zda navíc časem budou nebo nebudou některé z nich s něčím elektricky propojeny, do toho nikomu nic není. Deklarováno to bude jako střešní krytina a už se těším, jaké zmatky to vnese do řad ouředních protivníků (protivník od slova protivný). :D

Myslím, že zmatek to nevnese.Budeš muset mít souhlas stavebního úřadu (změna materialu střešní krytiny) a ti tě vyřídí jak žádost o byt (neschválený materiál ,projekt, prohlášení o shodě......).Jinak spojit to silikonem-to je nesmysl,ten to neudrží a bude protékat.
Jinak takovéto panely (průhledné) se již vyrábějí a dávají se místo střešních oken.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.02.2014 23:44
od bacil
Stačí panely dát svisle, sice poklesně o něco účinost, ale má to i mnohá další pozitiva (čištění, kroupy, ortofoto).

Kdepak rostou vyřazené panely? Taky bych měl o 2-3 kousky zájem.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.03.2014 20:53
od Josef
2 cipis:
Nemyslel jsem s tím, že by zdroj neměl mít výkonovou rezervu. Rozhodně špičky nepodceňuji, ale v tu chvíli mě nezajímaly. Naměřené hodnoty jsou zcela záměrně průměrné (před spotřebičem byl pro ten účel při měření vřazen elektrolyt. kondenzátor 6800uF/16V). Naměřené hodnoty měly totiž poskytnout představu o tom, kolik ampérhodin z akumulátoru (třeba dobíjeného z FVP) na ten který spotřebič při jeho provozu připadne, při jeho běžném použití (zvolena nejčastěji používaná funkce). Samozřejmě akumulátor by byl schopen tebou zmíněné špičky bez problému pokrýt, ale protože netrvají dlouho, v zásadě vypočtenou dobu provozu (odvíjející se od kapacity akumulátoru) příliš nezmění.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 09.03.2014 22:05
od cipis
Jj, to je v pohodě. Já jen z toho měl trošku takový pocit, aby lidi pak neříkali, že ty cedulky na zdrojích kecají a že to žere míň a aby se pak někdo nedivil, že to nezvládne nastartovat. Defacto ten tabulkový údaj je maximální možná hodnota. Někdy dokonce i nedosažitelná, protože je tam pojistka menší hodnoty než by tomu příkonu odpovídala :)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.06.2014 14:28
od bacil
Obrátil se na mně přítel (v tom původním slova smyslu) s dotazem, jaký k soláru 36V použít měnič s výstupem "čisté" sinusovky, stačí mu zhruba 300W. A aby to zas moc nestálo. Má k dispozici stejnosměrný motor 1kW, 48V, 1600ot, doporučil jsem mu raději místo elektroniky motorgenerátorové soustrojí, těch 300W by při tom sníženém napětí ten motor dal. Jenže - kde vzít generátor? Je šikovný zámečník se spoustou vybavení, takže lože i spojky si udělá.

Nebo raději elektronický měnič? Máte tip na nějaký?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.06.2014 14:41
od dracekvo
36V je specifické napětí. Běžnější je 12V a 24V.
Jinak měnič, pokud myslí ten klasický, co se třeba dává do auta přímo k panelům připojit nelze. Panely jsou velice měkký a nestabilní zdroj.
Většinou se používá zapojení 36V panel -> Regulátor na 12, nebo 24V -> baterie -> měnič napětí 12V/24V na sinus 230V.

Z toho popisu není jasné co od toho systému očekává a k čemu ho chce použít.
Generátorové soustrojí by bylo snad ještě složitější hlavně co se týče regulace.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 03.05.2015 16:49
od pavel131
TESLA uvedla na trh nové domácí bateriové bloky Li-Ion 7kWh a 10kWh za 3000 a 3500 $ které jdou i paralelně spojovat do větších bloků.
To je super řešení pro ostrovní systémy.

http://www.zive.cz/clanky/tesla-energy-chytre-baterie-pro-domacnosti-i-podniky/sc-3-a-178139/default.aspx

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 03.05.2015 19:50
od Baca
No, trocha o tych bateriach pochybujem. LiOn baterie maju obmedzeny pocet nabijacich cyklov, takze po istom case skratka zdochnu. Olovene kysle ci zasadite akumulatory sa daju aspon ciastocne (kysle), alebo uplne renovovat.

Maju sice nizssiu kapacitu a su tazke ako hovado, ale kto by po baraku lietal s baterkami. :-) O nieco zaujimavejsia technologia su vodikove akumulatory (samotna technologia). S troskou sikovnosti a nakladov sa daju znova a znova doplnat vodikom a tym padom su takmer vecne :-) Info o vodiku mam stare uz asi 5 rokov. Nechcite odomna odkazy uz netusim kde som to videl :-)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 04.05.2015 15:50
od bacil
Olovo už taky není co bývalo. Elektrody dělají už moc tenké, takže to fakt nevydrží o moc dýl než záruku. Liion když se nabíjí na 4.1V a vybíjí do 3.7V, tak poskytne za svoji životnost největší akumulovanou energii.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 04.05.2015 16:04
od Baca
To je sice pravda, ale AKA JE TA ZIVOTNOST ????? LiOn su podla mna uzitocne kurvitko :-D

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 04.05.2015 18:49
od bacil
Při tomhle režimu kolem 5000 cyklů


EDIT: a nesmí zmrznout

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 04.05.2015 21:35
od Baca
A sme doma, stara mama :-)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 04.05.2015 22:31
od Hohepa
Takový Ni-Fe je téměř nezničitelný
a na rozdíl od LiOn nestárne při nečinosti.

Jo už se blbě shánějí, ale občas se může zadařit
viz http://archiv.aukro.cz/5896-nife-a-nicd-akumulatory-cca-750kg--i4634006934

Edit: Samozřejmě že chápu jejich nevhodnost pro použití v přenosných zařízení..
Ale zrovna v ostrovním systému , kde není problém z váhou a prostorem, jsou IMHO velmi nedoceněné

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 05.05.2015 4:38
od Baca
Presne tak :-)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.05.2015 19:44
od Josef
Nové druhy akumulátorů ("lionky" aj.) jsou výborné baterie. Velký výkon, rychlé nabíjení, malé samovybíjení, malá váha, vysoké napětí na jeden článek... Ale jsou to baterie do "normální doby". Tj. do doby, kde reálně existuje výrobce, u kterého jednou za 4 až 5 let koupíte do svého energetického systému nové. Kdyby se v civilizaci "něco pokazilo" a výrobce nebude nebo nebude dostupný, pak periodecké "přezbrojení" nebudete moci udělat a bude malér. Nepomůže vám se ani předzásobit, protože tomuto typu baterií se začne nekompromisně odpočítávat životnost ode dne, kdy ji vyrobí, to zda ji používáte nebo ne není až tak zásadní veličinou. Dobře udržovaný olověný akumulátor (např. gelový) je parametrově sice o něco horší, ale vydrží vám nejméně 2x déle. A to už vůbec nehovořím o klasickém NiFe*. A dlouhá životnost zdroje může být po "kníku" docela významná deviza, možná podstatně důležitější než extrémní výkon a vysoká účinnost. Takže já jsem v tomto ohledu silně konzervativní.

*) Bohužel NiFe, kromě nezanedbatelných kladů, má jeden podstatný zápor - na konci nabíjení vyběhne u 12V baterie svorkové napětí až na 16V, zatím co vybíjení je u konce někde na hladině 10V. To je velký rozsah a ne každý spotřebič to skousne.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.05.2015 20:33
od Baca
Na to kolisanie napetia by mal stacit inteligentny vyrovnavac :-)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 26.01.2016 13:16
od dracekvo
Lixxx baterie jsou sice kurvítko, ale o hodně menší než olověné baterie. Při rozumném používání přežijí olověnou baterku tím způsobem, že ve výsledku vyjdou levněji.
Samozřejmě na životnost jsou asi nejlepší louhové NiCd, ale tam vznikají zase jiné problémy.

V ostrovu jsem se posunul k 3kWp v panelech, 10kWh uskladněným v LiFePO bateriích a 5kW měnič na 230V. Tento systém považuji tak nějak za vyvážený a nechalo by se s ním dlouhodobě žít bez jiného přístupu k elektrické energii.
Tj, po setmění si v zimě posvítit, nabít svítilny a pokud vykoukne sluníčko tak klidně i vyprat.
Přes léto lze mít nonstop zapnutou lednici a mrazák, nařezat dříví a používat další věci na 230V co ulehčují práci, vyprat si prádlo a z přebytků klidně nahřát TUV, nebo vařit na elektrické plotně.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 26.01.2016 14:44
od krvfx
Mohl bys ten svůj systém trochu víc popsat - co za baterky, jakou regulaci, kolik to tak zhruba stojí, atd.? Docela o něčem podobném uvažuju - zatím chci začít s něčím řádově menším - cca 50 Wp panely a baterku na zahradní osvětlení v letních měsících jako test:)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 26.01.2016 15:43
od dracekvo
Prošel jsem vývojem od 2x40Wp, regulátorem PWM čína 20A, 2x150Ah olovo a měnič 300W až po současný systém.

Těch mezikroků bylo docela dost. A nějakou kačku to taky spolklo. Kdybych to věděl, začal jsem rovnou budovat 48V systém.

Mám 6x 240Wp a 6x235Wp panely. Kupované bazarově,ale nové a nepoužité po 2500,- Ks.

Regulátor nabíjení Tristar MPPT 60A - 16000,-

Baterie 16x200Ah LiFePO zapojené na 48V. Kupované z vyřazeného elektrobusu cena cca 30 tis. Tohle se mi povedlo koupit docela dobře. Jinak by systém při použití stejných baterií kupovaných jako nové stál o 100 tis více.

Menič PowerJack LF 5kW. Je to čína, takže jeho možné trvalé zatížení je potřeba brát s rezervou. Reálně trvale utáhne tak 2500W. Ale nárazovou zátěž jako náhřev pračky 2200W + třeba dalších 500W ostatního zatížení zvládne v pohodě. Při větším dlouhodobém zatížení by se začalo přehřívat toroidní trafo.
Je to měnič pracující na nízké frekvenci s masivním toroidem uvnitř. Oproti běžným měničům HF zvládá bez problému nárazové proudy. Klasicky nějvětší problém dělá rozběh motoru. Tento měnič bez problému dá start tlakové myčky 2kW i při 1kW další zátěže. Cena 20 tis.

Pak jsou tu ještě další věci jako kabeláže, battery management, uchycení panelů atd. v hodnotě cca 10 tis.



Upřímě jak jsem začal s těma 80Wp, tak jsem z toho byl akorát rozladěnej. Ono to skoro nic nevyrobí. Jedině tak na to světlo do kůlny, občas nabít nějakou baterku a tak. Vzhledem k ceně takového systému jsou to vyhozené peníze.

Rozumnější varianta je pořídit jeden nebo dva dospělé panely. Tam už si člověk může dovolit aspoň něco přes den zapojit a nastřádá dost energie i na noční provoz. Třeba pro takový modem na internet co je v zásuvce 24 hodin, nebo notebook + nabíječky různých aku udělátek. Z toho by člověk měl alespoň lepší pocit, že zrovna provozuje nějaké zařízení na sluníčko.

Pro snížení nákladů před zimou sondovat známé, kdo bude kupovat novou baterku do auta a starší ještě funkční baterie od nich vykupovat za lahváče.
Regulátor nabíjení postačí čína PWM. 20A.
Měnič na 230V se dá také sehnat starší. Doporučuji tak min 600W čístý sínus. Pokud by jste chtěli provozovat lednici nebo mrazák. Z levných čínských měničů to bude chtít asi min. 2kW. Mám tu ještě z mezi vývoje 1200W měnič Voltcraft a ten dá mrazák s lednicí v pohodě. Někomu měniče z číny jako carspa 1500W ledničku nerozeběhly.
Taky je dobré co nejvíce spotřebičů předělat na DC napětí. Třeba ten modem. U mě doma je na 9V. Takže lepší provozovat DC/DC měnič 48V na 12V a pak ještě jeden z 12V na 9V než mít zaplej velkej DC/AC měnič a v něm originální adaptér na 9V.

A poslední zmínka. Je potřeba si uvědomit, že ostrovní systém nikdy nebude v plusu. Za pořízení vždy dáte víc, než kolik by stála elektřina ze zásuvky co za svojí životnost vyrobí. Hlavní slabinou tohoto systému jsou právě baterie. Olovo nic nevydrží, Lixxx jsou drahé a také mají omezenou životnost. NiCd jsou nové taky drahé a stařší je sázka do loterie a je kolem nich strašně práce a problémů.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 27.01.2016 10:06
od krvfx
Super, díky za rady. Začnu tím, že se pokusím někde z druhé ruky sehnat větší panely.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 27.01.2016 20:14
od hipik86
Já také děkuji za hezký nástřel hodnot. Již delší dobu kalkuluji a plánuji, ale furt se nemůžu dopočípat rozumnému výsledku, furt mi to přijde strašně drahý.. Určitě si rád nechám poradit a asi tedy odložím konstrukci 100Wp a 2x150Ah a promyslím něco většího..

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.02.2016 20:07
od gambler
zdravím. hledal sem ale nikde jsem tu nenašel možnost přidělat na horské kolo 12V generátor. Jako záložní dobijení k solárnímu panelu. Chci používat 12V případě výpadku na led žárovku např na čtení. a radio popř. Cbčko. Autobaterie se dají sehnat na každém rohu :) Našel jsem toto:
http://howmuchsnow.com/bikegenerator/
https://sites.google.com/site/debbinkbicyclegenerator/

Jestli to tu někde je tak se omlouvám.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.02.2016 21:04
od Josef
Než se rozhodnete něco kupovat nebo vyrábět, vezměte si nejprve do ruky kalkulačku. Do ní naklepejte počet ampérhodin, které chcete do akumulátoru šlapací elektrárnou nabít, vynásobte x1,2 (uhradit ztráty v akumulátoru) a pak to podělte proudem, který dodává "šlapohyb", kterým to chcete nabíjet. Číslo, které vám vyjde je čas který musíte věnovat nepřetržitému šlapání. Závěrečná otázka této školní úlohy zní: "Chcete skutečně věnovat vypočítaný čas této činnosti?"

(Pokud proud neznáte, můžete vyjít z předpokladu, že šlapáním do pedálů na nějakém stojanu dokážete dlouhodobě vyrábět točivou energii cca 90 wattů. Převody do rychla a účinnost malého alternátoru vám to citelně poníží a na svorkách obdržíte zhruba na 65W elektrických. K nabíjení 12V akumulátoru potřebujete napětí nejméně 14V. Když podělíte výkon 65W napětím 14V, vyjde vám nabíjecí proud okolo 4,6 ampér. K nabití např. 40Ah tedy musíte šlapat nejméně 10 hodin v kuse.)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.02.2016 21:55
od Hohepa
Ano , jako vždy
nelze než s tebou souhlasit :yes
živit s tím domácnost .. :head

ale čistě hypoteticky ,
pokud by to bylo jen , opravdu jen , na tu Led cca 5 W,
tak za hodinu šlapání dostanu cca +- 10 hodin svícení :?:

CB čistě odhaduji spotřeba vysílání cca 1,5 A příjem 0,5 A ?
Při poměru 3:1 to utáhne šlapáním v reálném čase turistickým tempem.

Tedy pokud je zadání přesné
Chci používat 12V případě výpadku na led žárovku např na čtení. a radio popř. Cbčko

a je to určený jako záloha do "divočiny" bez jiné možnosti elektrického zdroje , možná by šlo o tom i uvažovat.
Elektrocentrála

Při výrobě MADE IN HOME by to navíc nebyla až tak velká investice a bez samotného kola by to bylo i relativně skladné.
Jen z vlastních zkušeností z rotopedy IMHO to zadní kolo potřebuje po obvodu hmotnost aby fungovalo jako setrvačník - akumulátor kinetické energie- jinak jak se přestane šlapat tak se to během "jedné dvou otáček" zastaví.
Dostatečně dimenzovaný setrvačník zabrání kolísání otáček tady i napájecího napětí..

Navíc pokud někdo plánuje APO strávit zalezlý někde v úkrytu se zásobama čekáním "až to bude dobrý"
tak sportování na rotopedu je ten nejlepší lék proti trudomyslnosti :lol:

edit p.s.: a plánuje evakuaci na kole ...

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.02.2016 23:07
od gambler
V tom jednom odkaze přidávají na dráty závaží aby to mělo právě setrvačnost a dobrej pohyb. :). nechci tím pohanět domacnost ale pokud nepojede solar myslím že je to dober způsob jak si udržet kondici a přitom nabít baterku ;)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.02.2016 23:20
od Josef
Samozřejmě, jako záloha pro CB to lze (pozor na stabilizaci napětí!!). Ovšem pouze za předpokladu předem smluveného času pro uskutečnění spojení. V takovém případě může být doba šlapání otázkou jen několika desítek minut. Ale to už by bylo zcela jiné vlákno, nic k "ostrovnímu systému VFE", které je v záhlaví.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 14.02.2016 0:10
od gambler
nechtěl jsem zbytečne zakládat nové téma. mužu to využivat pruběžne jako dobijeni i jak cvičení. de mi o to jak to zapojit. dle obrazku mají obyč 12v motor připojenej přes diodu aby baterka netočila kolo ale opačne co sem tak pochopil

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 14.02.2016 0:11
od gambler
Josef píše:Samozřejmě, jako záloha pro CB to lze (pozor na stabilizaci napětí!!). Ovšem pouze za předpokladu předem smluveného času pro uskutečnění spojení. V takovém případě může být doba šlapání otázkou jen několika desítek minut. Ale to už by bylo zcela jiné vlákno, nic k "ostrovnímu systému VFE", které je v záhlaví.



pokud pojedu cb pouze přes baterii tak stabilizaci nepotřebuji ne?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 14.02.2016 12:05
od Jenda
Hm, tam používají nějaký 24V stejnosměrný motor, který nevím, jak je dostupný, + pakárna s mechanickým uspořádáním a převodem. Kamarád říkal, že postavili generátor ze dvou krokáčů s ozubením, které přitlačili z boku na plášť. A že na velmi pohodové šlapání to dá 50 W. Chci si to někdy postavit, v podstatě je to ze šuplíkových zásob (krokáče z tiskárny, přidělat na destičky z Merkuru, jediný problém je stojan na kolo).

Máte taky nějakou osvědčenou konstrukci?

Josef píše:Závěrečná otázka této školní úlohy zní: "Chcete skutečně věnovat vypočítaný čas této činnosti?"

Pohyb je zdravý! :D

Hohepa píše:CB čistě odhaduji spotřeba vysílání cca 1,5 A příjem 0,5 A ?

Ručka bude mít při příjmu určitě míň. Například u Baofengu funguje příjem od 4V a při zavřeném squelchi má 20 mA (pulzy 80 mA se střídou 1:4), při aktivním příjmu 80 mA.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 14.02.2016 13:25
od Hohepa
baof neni CB , vycházel jsem z klasiky automoblové CB na 12V ;)
ručky budou samozřejmě ještě úspornější .

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 14.02.2016 18:06
od dracekvo
Ty krokáče sice něco málo vyrobí, ale s mizernou účinností. Zkoušel jsem 4W krokáč a potřebuje trošku točky, aby něco dával a stejně to bylo tak na rozsvícení jedné ledky.
Když už bych dělal kolo na dobíjení, tak bych k tomu udělal nějaký takovýhle pomaloběžný generátor http://www.reuk.co.uk/DIY-2kW-Wind-Turbine.htm
Přece jen šlapání je dost namáhavé a je škoda z toho nevycůcnout maximum. Možná by nebylo od věci se s něčím takový nebabrat a koupit rovnou motor na elektrokolo. Však oni fungují i jako generátory, když je to verze s rekuperací.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 18.07.2016 3:21
od K4cer
Po dlouhém přemýšlení se můj solární ostrůvek (velké díky Josefovi a Dracekvo za uvedení do problematiky) přesouvá z fáze "mluvení o tom" do stadia "projektování a nákup komponentů".

Původní "nesolární" ostrůvek vznikl tím, že sem přetížil a upekl 12V zdroj k CBčce. Tak jsem improvizoval a CBčku připojil ke starší 55Ah baterce z 1203ky, kterou sem nepravidelně dle potřeby dobíjel nabíječkou na autobaterie. Postupem času jsem k 12V větvi přidělal panýlek s vypínači a pár autožárovek v pokoji a na chodbě jakožto nouzový vosvětlení, a zapalovačovou zásuvku. To je v podstatě (až na částečnej upgrade LEDkovejma žárovkama) současný stav.

Teď bych chtěl doplnit FV panely a regulátor.

Jsem značně limitován ohledně plochy a umístění panelů - jedná se vo byt v paneláku, s balkonem (z kuchyně) na JZ. Panely můžu dát svisle na zeď kuchyně, symetricky vedle balkonovejch dveří a vedle okna, spodní hrana panelu na zábradlí, vrchní cca 70cm nad ním (nade mnou je další balkon kterej stíní. Vím a chápu, že to není ideální řešení, ale musím vycházet z dostupnejch možností, a malý panely sou furt lepší než žádný panely, si myslím. Taky jsem to nechtěl hrotit a vobložit panelama celej balkon, sousedi, důchodci, znáte to.

Přečet jsem celý tohle i sousední vlákna, a jsem si vědom nedostatků 12V systému. Mým cílem ale není trvale a plnohodnotně pokrýt část spotřeby, cílem je aby mi to ukrmilo cbčku, a v případě výpadku proudu dokázalo (krom cbčky) nabít mobilní telefon, baofenga, tužkový baterky/mikrotužky do svítilny; abych si mohl krátkodobě posvítit 10W žárofčičkou do skříně, nebo déle svítít ledkovou parkovačkovou žárovkou a číst. Myslím že by z toho šlo napájet i autorádio v rozumný hlasitosti, a občas na půl hodinky notebook.
Měnič je pro opravdu krátkodobý použití 220V, vrtačka flexa, když by to bylo opravdu nutný. Ještě se pohrávám s myšlenkou, jestli by to nebylo schopno potáhnout ledničku - jen v létě a jen přes den, systémem zapnout-namrazit-vypnout (2x denně třeba, nemusí v ná bejt nutně -18, ale aby v ní bylo míň než 25). Ale to se obávám že spíš ne, jedině s ještě dalšími panely... ?
K baterkám bude připojena (hned jak zjistím jak se to nepobije se zbytkem) nabíječka z 220, takže za mírový situace půjde dobíjet ze sítě, kdyby panely nestačili. V případě výpadku sítě se holt bude vodebírat jen tolik, kolik se vyrobí.

Takže sem to včera celou noc maloval v Kreslení a poprosil bych znalejší kolegy, aby mi to zkritizovali.

solar.JPG
solar.JPG (38.83 KiB) Zobrazeno 13840 krát


2x FV panel Victron, polykrystalický (? - vzhedem na blbej úhel ke slunci - svisle na zdi a otočeny na JZ) asi lepší než monokrystalický?) 50Wp 54x67cm... větší mi tam asi nevejdou.
Další dva (zřejmě stejný, na vobrázku namalovány vybledle) FV panely připojitelný přes zásuvku - tyto dva budou jednak záložní, jednak přenosný ve věci dobíjení automobilu při delším kempování třeba, a v případě potřeby je pověsím vedle těch dvou na balkonu na zvýšení výkonu, za cenu že budou viset před voknem.
Každej panel připojenej samostatním kabelem 2x2,5mm2, spojeno v zásuvce, odtud k regulátoru 6mm2 - vše spolu tak 5metrů.
Vypínač mezi panely a regulátor, abych pokud chci odpojit baterky, nemusel někde něco rozebírat, a neupekl regulátor.

Reguátor Victron MPPT 15A - Victron je dobrá značka? MPPT proto, abych z toho ve výsledku vůbec nějaký watty dostal. 15A proto, aby to bylo dost i při oněch 4 panelech.

Baterky různý, jedna až dvě, plánovanej stav je 2xcca90Ah, tak aby byly kompatibilní s tím co mám v autě a šly v něm nouzově použít. Olověný a klasický zaplavený, na LiPeFo nejsou zdroje ani náhodou. (ano, slyším řadu námitek. ale léta mi to funguje s jednou téměřumřelou 180sátkou vyřazenou z volva, a bez soláru - takže pokud to bude obdobně fungovat se solárem, tak to plní účel a já jsem spokojen). Baterky buď na balkóně v nějaký bedně, nebo uvnitř, nevím co by bylo lepší.. ?
Od baterek 2x25mm2 (s tavnou pojistkou na plusu 60A, jen pro případ havárie) po měnič na 220 - délka 2 - 4m, podle umístění baterek. Dál k regulátoru jen 6mm2, do tohoto vedení vřazeny ručičkový Ampérmetr 0-15A a Voltmetr 10-16V, 72x62mm. Myslím že úbytek napětí na pár metrech tak silnejch vodičů bude zanedbatelnej, nějaký titěrný drátky který by krmily V/metr přímo od baterek se snáze uloměj nebo jinak poškodí než 25ka.
Měnič modifikovaný sínus, 12V --> 230V, 1000/2000W. Ten mám, v případě potřeby se nahradí vhodnějším.

Výstup na 12V rozvod 6mm2, s hlavním vypínačem, rozdělěn pak na hlavní (2x6mm2, cca 15m) a vedlejší (2x2,5mm2, ?m) větev. Jištění 15 resp. 5A. Průřezy (hlavně tý 6tky) sou schválně naddimenzovány kvůli délce.

Poradí zkušenější kolega, co jsem vymyslel blbě a proč to nebude fungovat?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 07.09.2016 14:30
od K4cer
Tisíceré díky! :mrgreen:
Té moc fajn dyš se najde hodnej člověk co pomůže bližnýmu svýmu

Přesto se to pomalu začíná rýsovat :nod

12V.jpg


V předcházejícím zapojení sem nalezl několik chyb a ve finále sem to celý předělal, takže to si škrtněte.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 08.09.2016 8:38
od dracekvo
Ahoj, sorry, že odpovídám až teď, ale sem časově poněkud indisponován. Takže jen ve zkratce.
Nevím za kolik máš vyhlídnuté panely, ale co sem koukal tak Victron mi přídou docela drahé.
Co třeba tyhle? https://www.i4wifi.cz/Solarni-panely-1/ ... 069jio6ti7

Victron je celkem dobrá značka, takže koupí toho regulátoru chybu neuděláš.

12V u tak malého systému není nevýhoda, ale výhoda. 12V spotřebiče můžeš napájet přímo a nepotřebuješ další DC/DC měnič.

Stejně tak je zbytečné k tomuhle kupovat drahé LiFePO. Nějaké levné olovo úplně postačí, hlavně kvůli tomu, že máš doma elektřinu a nejseš závislej na soláru a nemusíš baterie hluboce vybíjet.

Lednici by ti to mělo při slunečném dni utáhnout. Těch 200Wp už nějakou tu elektřinu vyrobí. Jen záleží co řekne lednice na ten modif sinus měnič a jestli měnič zvládne rozběhnout motor od lednice.
Taky bych doporučil automatické přepínání ledničky zpět na DS pokud by baterky klesli pod nějakou mez. Ale pozor, musel bys nějak zařídit aby přepnutí proběhlo v době kdy neběží kompresor, nebo mezi přepnutím byla pauza aspoň 5 min.

Ke schématu ti nic neřeknu, nemám čas ho zkoupat podrobě, ale na první pohled tam nic špatně nevidím.

A kdybys chtěl víc poradit, tak se klidně zeptej na mypower.cz, tam jsou přece jen lidi, co už soláry provozují nějaký ten pátek a určitě tam dostaneš fundovanější odpovědi než zde :)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 11.09.2016 23:30
od K4cer
Ahoj a díky

Regulátor je už doma, viz obrázek
Taky je téměř hotovej ovládací panel, akorát mi došla červená šestka :roll:

Panely ještě uvidím, letos zřejmě jen pokusně dve 50tky jakožto přenosní zdroj na nabíjení auta při táboření, a zbytek až příští rok (komplikuje se to tím že jsem od zmíněnýho balkonu asi 2000km a nemám to jak voměřit, a tam kde jsem je chtěl původně v létě stíní balkon nademnou, takže budu muset najít jiný řešení - zatím to vypadá na 4 x 30Wp na zábradlí, ale to musím nejdřív být doma a voměřit to)

12V je tam úmyslně, v podstatě je to autová elektrika v bytě. Umím to předělat na 24, akorát mi to komplikuje rádio, Baofeng, a CBčka.
LIFePo bych měl teda radši, ale nemám na něj, a léta mi to jako nouzový vosvětlení funguje s poloumřelou baterkou z náklaďáku.

Lednici řeším zatím jen okrajově, jako možný upgrade. Já mám malinkou spotřebu elektřiny a pokud funguje DS, tak jsem spokojen s tím jak to je; napájení lednice mě právě zajímá v případě blackoutu - to je totiž jedinej spotřebič, kterej by mi chyběl, a kterej neumím krmit z auta/soláru.
Měnič bude časem asi čistej sínus, ten modifikovanej 1000/2000W jen mám doma, tak to nejdřív budu zkoušet s ním a pak se uvidí.

Schéma nakonec vypadá malinko jinak, jen jsem zatím neměl čas to namalovat. Princip zůstává, ale našel sem tam několik chyb, jako 6mm2 na 15m délky je asi málo, a 60A pojistka jako hlavní je určitě málo.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 30.09.2016 21:46
od K4cer
Update!

Solární vostrůvek se začíná zhmotňovat.
Zaprvní sem dodělal toten rozvaděč na vobrázku výše: ve zkratce, vypíná to vstup z panelů do regléru, měří to proud z regléru do baterek, měří a jistí a vypíná to proud q výstupům (ty sou tři uvnitř plus zásuvky co sou vidět); krom toho to vypíná zásuvku na nabíječku (220V, na to je tam ta kontrolka) a měří proud z nabíječky do systému, a má to vlastní lampičku. Samozřejmě, měří to napětí baterek.
Zadruhý, téměř sem dodělal druhou krabici s pojistkama - každá větva od/k baterce bude mít havarijní pojistku, vše v krabici s průhledným deklem, aby na ně bylo vidět bez otevírání. Ovládací panel bude na zdi za zády rohovýho sezení, zbytek (teda kabely a krabice s jištěním) na tý samý zdi ale dole, aby to nebilo do vočí a kuchyně nevypadala jak rozvodna. Baterky pak za zdí na balkóně.
Zatřetí a hlavně, zakoupil sem skládací FVpanel, 100Wp (viz vedlejší vlákno) a konečně vyrábím vlastní elektřinu.
Ve finále bude tendle skládací jednak jako přenosná nabíječka (třeba při táboření), a druhak jako přídavný panely k zvýšení produkce doma v případě potřeby (dlouhodobější výpadek, snad i krmení ledničky); zatím je jedinej, ale funguje k mý veliký spokojenosti.

Nejspíš si to píšu jen pro sebe, ale mám z toho radost a musím se pochlubit. Každopádně mám (i tím dočasním skládacím panýlkem) vyřešenu záasdní votázku kde vzít malé ale důležité množství elektřiny při výpadku sítě delším než dejme tomu 24 hodin - z volověný baterky z volva umím krmit cbčku i baofenga, autorádio, všechny možný autonabíječky od telefonů přes vysílačky až po notebook, nabíjet nabíjecí baterky do svítilen, krmit nějaký to nouzový osvětlení, a krátkodobě flexu/něco přes měnič - jenže doteď jsem baterku jen nepravidelně dobíjel ze sítě, což při výpadku v řádu hodin fungovalo bezvadně, ovšem při delším už ne a byl bych odkázanej na sirky a petrolej, jak nějakej civilista.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 30.09.2016 22:33
od krvfx
Super, já se zatím dostal jenom k nákupu regulátoru:)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 03.10.2016 18:59
od dracekvo
Hlavní problém FVE je, že po čase člověk začne chtít víc :D
Taky sem začal na 2x40Wp panelech a dneska z toho ženu půlku baráku. Dá se říct, že od března do listopadu sem téměř soběstačnej. Od pohonu lednice s mrazákem. Vyperu si, umeju nádobí. Kdybych nebyl línej, tak už sem dávno udělal vytěžování pomocí nahřívání vody v boileru.
A člověk má z toho takovej blaženej pocit, když to věšechno zapojí a poprvé si nabije nějakou baterku z elektriky ze sluníčka :D
Takže ať se vám daří

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 05.10.2016 5:11
od K4cer
To je problém celkovej, nejen FV :lol:

Já jsem silně limitován bydlením v paneláku, takže jsem nikdy ani neuvažoval o nahrazení DS fotovoltaikou - celej projekt je jen jako záložní zdroj elektřiny, na nouzový vosvětlení a nabíjení - stejně myslím že jsem na tom furt líp než 99% sousedů, páč ze zkušenosti vím, že polovina nemá ani blbou baterku.
Mám skádací 100Wp panel, 15A MPPT reglér, ovládací panel, a volověnou 180tku před smrtí - tímdle považuju první fázi za ukončenou a budu pozorovat výsledky; v další fázi půjde zřejmě jen vo navýšení panelů vo nějakejch 100 - 150Wp (nepočítaje tu přenosnou stovku) - to by mi na výšepopasný účel mělo stačit a zbytek může klidně běžet z DS jako doteď.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.11.2016 8:52
od Ibex
pročetl jsem si toto vlákno i něco na mypower, ale elektrika je pro mě fakt guláš (zašroubovat žárovku ještě dám :roll: ) Tak se pro sichr raděj zeptám - když si chci udělat ostrovní systém, aby mi utáhl základní spotřebiče (mrazák, lednice, pračka a nějaká droboť)
lednice a mrazák mají spotřebu každý 0,5kWh / den
pračka 0,75kW / cyklus
oběhové čerpadlo - to má asi 100W??
sem tam nějaká žárovka - předpokládám LED po 1W - celkem asi 10W
+ nárazově nějaký malý spotřebič
celkem tedy asi spotřeba 2 - 2,5kW
vše 230V, tudíž kolik mám počítat výkon panelů s rezervou ztrát?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.11.2016 9:17
od dracekvo
Když náhodou nejsem doma a tudíž negeneruju další spotřebu, tak trvale běžíčí spotřebiče jako mrazák, lednice, modem, switch, wifi opakovač, notebook si řeknou za den cca o 2,5-3kW z panelů. Ale i když mám 2,8kWp na střeše, tak to stejně neutáhnu celý rok. Třeba včera sem za celý den vyrobil jen 0,84kW.
1440Wp mi to uháhnoul v pohodě když bylo jakž takž slunečné počasí. 2850Wp už to dává téměř celý rok, ale přesto se najde počasí, kdy lednici s mrazákem přepojuju do zásuvky. Taky hodně dělá kapacita akumulátorů. Ta rozhoduje o tom, jak dlouho přečkám špatné počasí. Momentálně v baterkách mám schovaných 10kW a je to tak akorát, abych přečkal víkend špatného počasí a nemusel se moc omezovat.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.11.2016 9:48
od krvfx
Nechci rýpat, ale měl by se dodržovat alespoň rozdíl mezi kW a kWh. Elektrikář pochopí, kde má být co, ostatní to ale dost solidně zmate. Takže spotřebiče si řeknou o kWh a v akumulátoru jsou také kWh.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 13.11.2016 11:05
od dracekvo
Máš pravdu, psal sem to v rychlosti a ještě přemýšlel nad něčím jiným. Už mi to nejde editovat.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 15.11.2016 6:57
od Jenda
tomas.kontakt píše:tudíž kolik mám počítat výkon panelů s rezervou ztrát?

Tady je skvělá kalkulačka: http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps4/pvest.php

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 19.12.2016 17:36
od proforma
Tip na novy typ baterie, navic cesky vynalez :-)

https://www.novinky.cz/ekonomika/424114 ... -auta.html

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 19.12.2016 19:40
od zedik
to video v článku zmiňuje plánovanou kapacitu velké baterie 100kWh což by stačila jedna baterka na barák - a za toto : ...Zájem nechybí ani ze strany investorů, někteří dokonce chtěli patenty na nové akumulátory odkoupit.
Tomu se však Procházka brání. Chce, aby český patent zůstal v českých rukách.... rozhodně :yes

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 20.12.2016 9:27
od proforma
Jeste dodam, ze chteji srazit cenu pod 100 USD/1 kWh, takze nejvetsi 100kWh baterie by mohla byt za 250 tis., coz je sice porad palka, ale barak by s tim vyzil v pohode mesic provozu i s nekolika mrazaky :-)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 04.10.2017 16:47
od dracekvo
Našel sem další vynález který bude asi další krok v mém solárním systému.

Ostrovní elektrárna má jeden problém a tím je implementace takového zdroje do stávající elektroinstalace v domě.
Jsou dvě možnosti.
1. Napojit jen něco - nevyužijeme veškerý možný potenciál co lze z panelů získat. Řada zařízení půjde stále z distribuční soustavy (dále jen DS).
2. Napojit celý dům - 3f měniče jsou drahé, 1f měnič neutáhne všechno vybavení na ráz a je nutné dodržovat energosprávu. Tj, když běží pračka, nemůžu pustit rychlovarnou konvici a tak dále. Prostě jsem limitovaný výkonem měniče. Samotný měnič při běhu na prázdno taky něco skonzumuje a čím silnější měnič, tím je to víc. Taky musím řešit při nedostatku slunce přepnutí domu zpátky na DS. Tj, krátkodobý výpadek proudu. Automatika je složitá a drahá, a pokud to udělám na ruční přepínač, může se mi stát, že v době mé nepřítomnosti vypadne elekrtárna a dům bude bez produ.
3. Pak tu jsou hybridní měniče (jsou schopny ostrovního běhu, ale dokážou se přifázovat na DS a dům tak nepozná přechod mezi ostrovem a DS). Jsou taky poměrně drahé a nemají až tak inteligentní funkci. V principu se jedná o měnič se zálohou DS. V normálním stavu vše běží ze soláru, pokud dojde k vybití baterek, prepne na DS. Stejně se zachovají, pokud zapneme třeba velký spotřebit. Odpojí se solár a jede se z DS. Takže se nevyužívá energie ze slunce.
4. Další level je hybridní měnič, co zásobuje dům, a pokud je zátěž větší, než dokáže dát, tak si to docucá z DS. To je úplně ideální. V případě výpadku proudu, dům jede dál, pokud mám velký odběr, tak využiju maximum ze soláru a zbytek si doberu z DS. Jediná vada na kráse je cena takového měniče a to je 100 tis, Kč za 3f 10kW verzi.
5. A teď konečně moje volba. Našel sem měnič, který sice není schopný ostrovního běhu (bohužel). Chová se jako běžný Gridfree invertor (který sem tu v přehledu měničů nezmiňoval, neb by jeho popis neúměrně proudloužil příspěvek) jen s tím rozdílem, že umí pracovat z baterií a umí regulovat svůj výkon.
Takže je zapojen na vstupu do domu, měří si aktuální spotřebu a dodává takové množství energie, aby pokryl aktuální spotřebu domu a nedocházelo k nezákoným přetokům do DS. A stojí cca 12 tisíc s výkonem 2kW.
Je zapojený úplně bokem, takže když nedává, tak se jede z DS a pokud může a dává, tak se prostě jen snižuje spotřeba z DS. Viz. schéma zapojení v odkazu.
Při instalaci tří kousků na každou fázi získáte zdroj 6kW (2kW na fázi), což utáhne veškerou běžnou spotřebu domu a nemusíte se bát zapnout jakýkovil velký spotřebič, protože ten invertor není zapojení přímo v cestě, ale je bokem, takže nehrozí jeho přetížení.
Jak sem psal na záčátku. Jediná nevýhoda je, že když padne DS, tak padnou i tito invertory, takže si v záloze budu muset nechat stále 5kW měnič schopný samostatného běhu. Ale když už budu instalovat tyhle měniče, není problém udělat drobnou úpravu a pomocí manuálního přepínače, zapnout celý dům na tento měnič pomocí odpojení DS a spojení 3f na přívodu do jedné. Bez problému utáhne vešekré světla, lednice a mrazáky a ještě si při tom člověk klidně může pustit pračku.
O super poměru cena/užitná hodnota svědčí i to, že jsou invertory pernamentně vyprodány a nové dodávky jsou rozebrány ještě před naskladněním.
https://www.i4wifi.cz/Mikroinvertory-Gr ... 5-90V.html

V baterkách mám momentálně uskladněno cca 20kWh, ale solární pole necelé 3kWp bude málo. Budu rozšiřovat na 7kWp :rock Potom bude celý dům téměr s nulovou spotřebou, bez nutnosti přemýšlet, jestli něco můžu zapnout, nebo nějak složitě měnit stávající elektroinstalaci.
V současné době mám verzi 1. A nedokážu využít veškerý potenciál elekrárny. Abych toho byl schopen, znamenalo by to složitou automaticaci a velké úpravy stávajících rozvodů.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.10.2017 19:14
od Lyster
První zcela průhledné solární panely změní každé okno v domě ve zdroj energie
https://cdr.cz/clanek/pruhledne-solarni ... oj-energie

Ještě zapracovat na účinosti a bude to super!

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 23.10.2017 20:03
od krvfx
To už tu bylo. Nikde se nelze dopátrat praktického výrobku.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 24.10.2017 6:56
od Patrol
Přesně, já z toho byl taky nadšenej, protože těmhle novinkám fandím, ale i když jsem celkem intenzivně Googlil, tak jsem nikde nenarazil na dodavatele hotových výrobků. Všude jen píšou o skvělé nové technologii, a to už někdy od roku 2012. Tak kde to vázne? :?

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 24.10.2017 8:41
od dracekvo
Já jen tak nějak nechápu, proč má být solární panel integrovaný v okně, které nemá zrovna moc dobré umístění (sklon osvit) pro solární panel. Nehledě na to, že moderní trend je ten, aby v létě (kdy jsou solární zisky nejvyšší) bylo okno zastíněno a nedocházelo k přehřívání domu.
A navíc zákon o zachování energie hovoří jasně. Pokud někde energii vezmu, tak prostě jinde bude chybět. Pokud ten "průhledný" solární panel odebere energii pří průchodu slunečního paprsku oknem, tak prostě do místnosti dorazí té energie méně. Ať samotného světla, nebo tepla. A takové solární zisky tepla v zimě přes okno nejsou moc zanedbatelné a určitě ne nenahradí výroba energie s 20% účinností.

Já osobně tvrdím, že pokud by to někoho fakt zajímalo, tak už by se dávno vyráběly tašky s integrovaným solárním panelem velikosti podobné ethernitovým deskám.
Mělo by to dvě výhody, taková střecha by produkovala energii a za druhé by se při stavbě ušetřilo za střešní krytinu, která by nebyla nutná.
V součásné době je na trhu pouze nesmysl v podobě pálené cihly s mini solárním panýlkem za totálně nesmyslnou cenu.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 24.10.2017 13:36
od Patrol
Největší využití těch oken se solárem je patrně na stěnách moderních budov, které jsou téměř celé prosklené.Snížení průchodu světla i výroba el. energie je pak žádoucí pro provoz klimatizačních jednotek.
Soused má zase zimní zahradu a prosklenou stěnu obyváku. Obě plochy by klidně využil, patrně přednostně také pro napájení klimatizace.
Na střechu už se taky něco dělá. Jen tak zběžně jsem zagooglil:http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/fotovoltaicka-stresni-krytina-tegosolar/

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 04.11.2017 2:16
od sauerkraut
Popisu svuj fotovoltaicky system, abyste vedeli, co asi muzete cekat, pokud se rozhodujete, zda si neco takoveho poridit.

Plany byly (a stale jsou) velike, ale casu je malo, takze zacinam s malym systemem.

Na zacatku leta jsem zapojil dva 100W 12V panely. 12V znamena, ze davaji naprazdno neco malo pres 20V. Panely nabijeji ctverici serioparalelne zapojenych olovenych akumulatoru 12V/60Ah a z tech se pak napaje vetsina svetel v dome (konkretne vsechna svetla v obyvanych castech, krome tri LEDek).

Regulace nebyla na zacatku zadna. Baterkam to nevadi (zkratovy proud panelu je 6A, coz je pro 120Ah blok 0.05C a toho to nemuze dosahnout ani teoreticky), ale je nutne hlidat je proti prebiti, coz je prace. Pak prisel cinsky step-down konvertor 60V/15A (bezne 40V zdroje nelze pouzit, protoze dva panely v serii maji naprazdno skoro 41V, kdyz pekne sviti). Ten vydrzel asi tyden a pak shorel. Neshorel jen tak, zabil ho proud tekouci ze vstupniho kondenzatoru, ktery se nabil pri kratkodobem odpojeni baterek.

Proc tam byl kondenzator? Protoze step-down menic ma z principu prerusovany odber proud, ale panel nema zadnou setrvacnost, takze jsem chtel vyuzit i energii, kterou panel dodava v okamziku, kdy je tranzistor v menici vypnuty. Menic mel v popisku na ebayi, ze ma omezeni proudu a na desce ma obri SMD odpor 0.01 ohmu, ktery nemuze byt k nicemu jinemu. Nebyla to vada kusu, druhy odesel pri pokusu o nabiti akumulatoru z transformatoru. To proudove omezeni tam je jenom jako.

Dalsi menic byl take z Ciny, tentokrat jen 60V/8A a kdyz opravdu pekne svitilo slunicko, tak dokazal dat i 700mA. Nakonec tam skoncil klasicky LM2576-HVT (klasicka verze je pouze do 40V) 63V/3A. Takze za plneho slunce nevyuzije plny proud panelu. Ten dokazal dobijet 2.2A v okamziku, kdy druhy cinsky menic nesel pres 600mA.

Jeste by to chtelo odpojeni pri podpeti akumulatoru.

Tento provizorne zbastleny system napaji temer vsechna svetla v baraku a od zapojeni nebyl akumulator nikdy dobijen ze site. Asi pred tremi tydny jsem pripojil dalsi dva 100W panely, ale maximalni proud je stale omezen na 3A (dnes okolo poledne jsem nameril 450mA, takze to zjevne v tuhle rocni dobu neni az takovy limit). Uvidime, jak blizko se povede priblizit ke slunovratu bez pouziti site.

Svetla jsou slozena z dvojic 3W 9.9V LEDek provozovanych na 2x 2.5W. Od prodavanych komercnich LED zarovek se lisi (krome napeti) pritomnosti chladice (nechlazena LEDka odchazi a ma nizsi ucinnost) a absenci prasackeho predradniku s kondenzatorem a usmernovacem, ktery pri zapnuti vygeneruje velky proudovy puls do LEDky, coz ji vubec nesvedci (jak velky zavisi na tom, kam se v sinusovce site trefite). Osvetluji 8 mistnosti, ve vetsine mistnosti jsou dve (predsin, spajz, pracovna) v obyvaku 6 a v kuchyni taky 6 (v techto dvou mistnostech by to chtelo jeste tak 2 pridat). Zadne zarivky, ani zarovky se s nimi nepouzivaji, LEDky zajistuji 99.9% umeleho osvetleni (zbytek jsou vyjimecne svicky - pro zabavu). Vsechny LEDky jsou pripojene pres uplne stejny menic, jako ktery nabiji akumulatory (LM2576, tentokrat ne HVT, 40V/3A) nastaveny na 22V a prekvapive to staci (nesviti vsechna svetla najednou). Proud na LEDce omezuje primitivni prasarna s tranzistorem a odporem (ztrata 10%), ktera ovsem negeneruje puls pri zapnuti. Svetla nejsou jistena, protoze jejich napajeci menic omezuje proud na 3A i do zkratu.

K akumulatoru je jeste pripojen 4kW menic na 220V, ale ten zere naprazdno silenych 50W! V pripade vypadku proudu dokaze provozovat lednicku, nebo mrazak.

Kratkodobe plany se systemem:
- chrana proti podpeti (prepojeni na sit)
- posilit dobijeci menic (uz zadna Cina, chci veci, ktere dokazu diagnostikovat a opravit)
- pripojit na akumulatory zbyla 3 svetla (predelat z 12V na 24V)
- pripojit na akumulatory pocitac (odber cca 20W, zdroj 12V picoPSU)

Strednedobe plany se systemem:
- postavit MPPT, kupovat neco, co mi za par mesicu zhebne nehodlam

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 05.11.2017 22:35
od TomSmith
Ochranu proti podpětí můžeš zkusit postavit podle Zajíce: http://www.zajic.cz/odpojovac/odpojovac.htm
Je to sice primárně pro LiPol/LiOn baterky ale nechá se natavit i na olovo.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 19.02.2018 12:41
od Patrol
Už dlouho plánuju nějaký FV systém, ale zatím jsem na to nenašel dost přebytečných financí. Nedávno jsem narazil na netu na nabídku starých vyřazených, leč stále použitelných amorfních panelů 150kč/kus. Nemám problém s prostorem a amorfy dokážou něco vyrábět i při difuzním světle, tak jsem si řekl, že za ty prachy mi to stojí za to, to zkusit.
Měl jsem to kus cesty(Letovice u Svitav) tak jsem si půjčil větší auto a vyrazil jsem. Jde v podstatě šroťák, kde likvidují druhotné suroviny a borec, co to nabízel, tam pracuje. Repasuje tam staré trakční baterie a rozprodává ještě použitelné panely před tím, než jdou na přetavení. Panely se tam válej v bordelu, ve sněhu, většinou jsou polámané, s utrhanými kabely, bez rámů, ale něco se vybrat dá, a kdybych přijel když mu přivezou čerstvé zboží, asi by byl lepší výběr. I tak jsem něco vzal. Běhal jsem tam asi dvě hodiny, protože je zima, bylo pod mrakem, a nebylo možné moc odzkoušet výkon, zvolil jsem srovnávací metodu. Vybíral jsem stejný model, stavěl je na stejné místo a měřil napětí na prázdno.
Z 18ks, které jsem vybral jako funkční, jich 5 ( při těch mizerných světelných podmínkách) ukazovalo přes 40V , a ostatní 12-25V. Ty co ukazovaly méně než 12V jsem nebral. Četl jsem o tom něco na netu, že ty panely dávají stejný proud, jako nové, ale s nižším napětím, takže celkový výkon je nižší. Ale za ty prachy nekup to.(Co na tom, že jsou všechny levý. :lol: )
Ještě jsem vzal jeden křemíkáč na pokusy, kterej tam stál tak vopuštěnej, sám, s utrženým kabelem(za 500kč).
Takže teď mám doma tuhle hromadu(cca18ks amorfů s různejma parametrama), o zimních večerech jim budu přimontovávat kabeláže a až vyleze slunce, tak bych udělal nějaké smysluplnější měření.

Potřeboval bych poradit, jak je nejlépe proměřit a jak je zapojit, abych podle toho zvolil, kam s nima. Panely nemusím využít všechny, jde mi hlavně o systematiku, jak uvažovat při návrhu sestavy. Asi půjde o serio-paralelní zapojení tak, aby na výstupu bylo nakonec napětí, jaké žádá regulátor, a proud, jakej regulátor unese, nebo co panely dají.
Můžou být v jedné větvi za sebou panely s různými parametry?

Baterii mám trakční 24V/240Ah, měnič PowerJack(upravenej od Matěje)24V/230V/- 5KW
. Regulátor zatím nemám, uvažoval jsem o Midnight Clasic(lite)150, ale je dost drahej, tak kdyby jste dokázali poradit něco podobného, ale laciněji, budu rád, jinak asi půjdu do něj.
Pokud budou panely dostupné za tyto ceny, tak bych časem klidně rozšířil systém a vzal i nějaké polykrystaly na léto. (Dle informací ze šroťáku, další panely zase časem budou.)

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 19.02.2018 13:25
od sauerkraut
Patrol: tohle je na dlouhe povidani a dlouhe vymysleni, takze vymyslim a popisu jenom prvni kroky. Navic nemam zadne zkusenosti s amorfama, takze vse co napisu je teorie podlozena zkusenostma s monokrystalama a s elektronikou obecne. Pokud nekdo napise neco jineho s tim, ze ma zkusenosti s amorfama, asi bude lepsi verit jemu.

Promerit vsechny panely za stejnych svetelnych podminek. Minimalne napeti naprazdno a zkratovy proud.

Problem je, jak zajistit svetelne podminky. 12V monokrystal (20.5V naprazdno) jde merit pod 100W zarovkou a dava snad tusim 2-3V. Ale jeden daval o volt mene a na slunicku fungoval normalne. A to jsem zkusil zmerit snad uplne vsechno, co se dvema multimetrama a reostatem zmerit slo.

Takze asi merit na slunicku vzdy dva vedle sebe dvema merakama a porovnavat je.

1. Rekneme, ze vsechny budou mit stejne napeti
----------------------------------------------------------------
Pak je nutne dat do serie panely se stejnym proudem, protoze vyssi proud jednoho panelu se nevyuzije, nebo muze i poskodit druhy (pokud je vyrazne vyssi - aby k tomu nedoslo pri castecne zastineni, instaluji se do panelu diody).

Bloky o stejnem napeti je mozno spojovat paralelne.

Pokud jsou vsechny panely na stejne nominalni napeti, mozna by sly vsechny spojit paralelne a misto step-downu pouzit step-up (ma vyhodu, ze ma na vstupu kontinualni proud).

2. Rekneme, ze se napeti naprazdno vyrazne lisi
----------------------------------------------------------------

Pokud maji vsechny stejny nominalni proud, tak by zase asi sly zapojit do serie.

Nasledujici text nevychazi z zadnych praktickych zkusenosti s panely v tomto stavu!

Zvolil bych nejake provozni napeti (pro 12V by to mohlo byt treba 14V-16V) a zkusil bych zjistit, jaky pri tomhle napeti davaji panely proud. Asi by k tomu mohla poslouzit stredne nabita autobaterka (11.5-12.5V) s nekolika usmernovacima diodama v serii (ubytek 0.5-0.7V na diodu), aby se nemuselo u kazdeho panelu nastavovat reostatama. Dokonce si myslim, ze by 2 merene panely (kazdy pres svuj ampermetr) mohly krmit stejny blok akumulator+diody, aby bylo stejne napeti.

Pokud mas MPPT regulator, pouzil bych ten a meril bych napeti a proud na panelu pri stejne zatezi. Pokud se nominalni vykon panelu lisi, tak samozrejme pri odpovidajici zatezi.

Pak bych se dlouho dival na tabulku napeti naprazdno, proudu nakratko a proudu pri zatezi a snazil se vymyslet neco chytreho.

3. Uz me to sere, jde mi z tech cisel jde hlava kolem, nejak jsem to zapojil a ted to snad neco dela
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zkusil bych to zatizit (menic nabijejici baterku) a merit. Nejlepe klestovym DC ampermetrem - pri rozpojeni pod proudem jde vytahnout oblouk, ale na 40V (24V system) neni problem s uhasenim. Panely by mely davat tak nejak adekvatni proud k tomu, co se namerilo v bodech 1 (zkratovy proud) a 2 (proud pri zatezi). Pokud davaji, tak je to asi dobre. Pokud nejaky nic nedava, tak ma o tolik nizsi napeti, ze v te sestave je k nicemu a je lepsi ho dat bokem na jiny menic.

Doporuceni nakonec
---------------------------
Pracujes s odpadky ze srotaku. Mozna neco spalis, ber to tak, ze jde o prd, bylo to mnohem levnejsi, nez nove zbozi. Bude te to stat nejaky cas - ale s tim jsi pocital ne? Pokud se dostanes na 80-90% vykonu, o kterem si myslis (si po mereni v bode 2), ze ho ma sestava dodavat, nech to tak. A mozna se nedostanes ani na to. Nasbiras zkusenosti. Priste budes vedet lepe.

Kup si klestovy stejnosmerny ampermetr, stoji to asi litr a bude se hodit. Bacha, stridavy je levnejsi, k sehnani jsou i starsi, ale zde bude zcela k nicemu. Dej ho vedle dratu, ktery chces merit (blizkost zeleznych objektu meni hodnoty). Vynuluj ho (na mem je tlacitko oznacene rel - jako relativni hodnota), sice poleze sem a tam o par desitek mA, ale s tim asi nic udelat nejde. Otevri kleste, nasad na drat a zavri je. Nemel by se mezi ne dostat zadny bordel, protoze to velmi ovlivni magneticky obvod. Pri navrhu tlumivky je bez vzduchove mezery indukcnost treba 100x vetsi, nez s 1mm mezerou. Tady sice nejde o indukcnost, ale hadam, ze to muze docela dost ovlivnit i magneticky tok. I kdyz ne 100x, protoze se nemeni magneticka vodivost v celem objemu, ale jenom v jednom miste.

Sver se prosim rozpadu, jak to dopadlo. Jsme zvedavi.

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 25.02.2018 22:27
od Patrol
Dnes i když mrznulo (-7°C), bylo krásné sluníčko a tak jsem se vrhnul do testování panelů, které jsem si přivezl.
Natočil jsem je proti slunci a změřil napětí naprázdno a proud do zkratu. Viz tabulka:
seznam panelů.jpg
seznam panelů.jpg (128.9 KiB) Zobrazeno 2721 krát

Wurth Solar.jpg
IMG_20180225_144939.jpg
IMG_20180225_144511.jpg
IMG_20180225_144511.jpg

Re: Ostrovní systém VFE

PříspěvekNapsal: 29.05.2018 16:34
od diego
Dneska mi dorazil FV panel pro případ nouzového dobíjení. 12V 20W. Na rychlo jsem k němu zbastlil jednoduchý stabilizátor s 7805 a USB portem na nabíjení telefonu případně powerbanky. Určitě by byl lepší DC měnič protože takhle se přebytky bez užitku propálí, ale jako nouzovka zatim stačí. Na přímém slunci dá zhruba 1A na 5V. Časem pořídim regulátor na dobíjení 12V akumulátoru.

solar1.jpg
solar1.jpg (40.52 KiB) Zobrazeno 2248 krát