Klimatické změny

...aneb akademická debata o příčinách a důsledcích rozpadů společností.

Re: Klimatické změny

Příspěvekod Jenyk » 09.06.2019 11:51

Ano, umím. Proto jsem si přečetl například toto:

https://www.omicsonline.org/open-access ... ?aid=88574

a toto:

https://culturalanalysis.net/2019/01/14 ... ntroversy/

Ocituji závěr: "the hypothetical threat of a sudden or irreversible ‘climate catastrophe’ in a foreseeable future, short of an external planetary disturbance, is currently not supported by science."

Nikolov a Zeller tvrdí, že teplota slunečních planet s pevným jádrem je dána jejich vzdáleností od Slunce a atmosférickým tlakem. Nezávisí na složení atmosféry, tedy ani na koncentraci CO2. Teorie vypadá poměrně robustně a sedí na současné teploty planet, i na nám známý historický vývoj teplot na Zemi.
Jenyk
 
Příspěvky: 38
Registrován: 04.01.2016 13:41

Re: Klimatické změny

Příspěvekod kregan » 09.06.2019 12:21

Všechno na co se můžeme "těšit" už pravděpodobně někdy v histori proběhlo

např.
Pro léta 1252 až 1276 je nápadná mimořádně vysoká četnost podnormálně teplých roků a především roků s velmi tuhými zimami, např. v létech 1253, 1254, 1255, 1256, 1257, 1258!, 1260, 1261, 1263, 1263, 1267, 1268, 1269, 1271, 1272, 1273, 1274 a 1275. Roku 1253 s velmi tuhou zimou zamrzlo např. mezi Švédskem, ostrovem Gotland a Estonskem Baltské moře. O něco později, v létech 1268 a 1269 zamrzly průlivy Skagerrak a Kattegat a o zimě roku 1272 bylo ledem pokryté i Rýnem protékané Bodamské jezero. Ale např. i v roce 1273, v roce s poměrně mírnou zimou, přišlo tak teplotně podnormální a deštivé léto, že pro nepřízeň počasí a nedostatek tepla nedozrála vinná réva.
Střídající se suché, vlhké a hlavně studené roky lze označit za rozhodující příčinu vzniku tříletého období drahoty a hladu v létech 1253 – 1255, léta velikého sucha, neúrody, požárů a hynutí dobytka z hladu v roce 1262 a období velkého hladovění a hladomoru z neúrod v létech 1269 až 1272, kdy ale hladomor skončil až teprve přede žněmi roku 1273.
Početné smečky vlků se objevovaly zejména v létech s velmi tuhými zimami, kdy přicházely výt, jak líčí záznamy pražské kapituly z roku 1250 až 1270, i před brány z obou stran pražského hradu.

V roce 1258 došlo k mohutné sopečné erupci. V Evropě bylo léto nezvykle chladné a velmi špatná úroda. Evropa byla postižena hladomorem a rozmohly se morové a jiné epidemie.
K podobné situaci došlo i v 19. století. I tehdy mocná erupce indonéské sopky Tambory vyslala do ovzduší velké množství popílku a síry. A i tehdy měl výbuch značný vliv na klima, například evropské dobové dokumenty lakonicky konstatují, že léto na starém kontinentě se prostě nekonalo. Přitom popílkový mrak, který vyšel z Tambory, byl podle expertů patnáctkrát menší, než ten, který do světa vypustila tajemná sopka ve 13. století.

Teplý a vlhký podzim roku 1278 byl následován vlhčí a teplejší zimou s nemnoha mrazy („řeky nešlo přejíždět vozy“). Důsledky se projevily snad již roku 1279 špatnou úrodou, jak naznačují slova kronikáře Jindřicha Heimburského: „téhož léta [1279] byla v Čechách velká bída“. O rok později je zpráva o bouřce s průtrží mračen, vichřicí a povodní dne 23. června, která zasáhla především Prahu a okolí a úroda byla zničena. Po teplém podzimu roku 1280 přišla velmi tuhá, sněžná a dlouhá zima, ve které zmrzlo venku mnoho vyhladovělých chudáků. Když od 25. března 1281 zima polevila a sníh náhle roztál, přišly velké povodně, kdy mlýny nemohly po 20 dnů mlít. Po neúrodě následoval růst cen, hlad a první náraz hladomoru. Předzvěstí ještě horších dnů byla vichřice dne 4. prosince 1281, která nadělala v Praze těžké škody. V následujícím roce 1282 vypukl opět hladomor. Mrtvých bylo tolik, že je nestačili pochovávat. Hladomor tehdy postihl nejen Čechy a Moravu, ale i Slezsko, Bavorsko a Rakousko.

Od roku 1310 do roku 1319 České země postihlo vůbec jedno z nejkatastrofálnějších období hladu v našich dějinách. Ozimy byly decimovány tuhými zimními mrazy nebo hlubokým sněhem a jejich prořídlé porosty na jaře ve vegetačním období hynuly v důsledku zamokření zemědělských pozemků.
Neznámý anglický kronikář tehdy napsal:
Onoho roku (1309) na svátek Narození Páně panoval na Temži i jinde veliký mráz a tak se tam nakupil led, že chudí lidé velmi trpěli mrazem. Chléb zabalený do slámy a jiných věcí zmrzl a nedal se jíst, dokud se neohřál: na Temži se nahromadilo takové množství tlustého ledu, až po ní lidé chodili z Greenhithe do Southarku a z Westminsteru do Londýna; trvalo to tak dlouho, že se lidé bavili tancováním uprostřed řeky nedaleko ohně, jenž byl na ní rozdělán, a uprostřed Temže lovili se psy zajíce.
Vyvrcholením tohoto kritického časového úseku bylo sedmileté období hladu v letech 1313– 1319, v němž podle Petra Žitavského „tu i onde na různých místech ležel na cestách zemřelý hladem“. O některých obdobích první poloviny 14. století se v historických záznamech hovoří jako o letech velkých povodní či povětrnostního běsu. Povodně, které se v této době vyskytovaly v povodí Labe, Rýna a Dunaje, jsou řazeny k těm největším v historické době vůbec. Např. v Mohuči při povodni r. 1342 vystoupila voda v Rýnu 9 metrů nad normální stav, tj. přibližně o 2,4 m výše než při druhé doposud největší zde známé povodni r. 1784.

Na jaře roku 1315 hodně pršelo a déšť ztěžoval či dokonce znemožňoval orbu. Léto bylo také bohaté na vláhu, takže část zasetého a ještě nevzešlého obilí shnila. Saliny přetékaly. Nepřízeň počasí dovršily podzimní bouřky, které zatopily vinice – zdá se, že klima se přibližně od roku 1310 celkově zhoršovalo. Úroda byla pochopitelně špatná a příchodem zimy začali lidé trpět hladem.
Počet obyvatel stoupl rychleji, než vzrostla zemědělská výroba. A nešťastné okolnosti se řetězily jedna za druhou. Skrovné rodinné zásoby se rychle rozplynuly a ti nejchudší začali hledat obživu v lese; jedli kořínky a rostliny, bukvice, lískové oříšky i kůru stromů. Obyvatelstvo velmi brzy oslabila špatná a nedostatečná výživa. Ohroženi byli nejslabší jedinci – staří lidé a děti. Situace se ještě dala zachránit, kdyby počasí dalo rolníkům šanci. Jenže studené a vlhké jaro roku 1316 bylo také katastrofální a pole po celé léto bičovaly lijáky. Právě v takových situacích, kdy je obyvatelstvo oslabeno a podmínky pro zemědělství nepříznivé, doléhá klima na dějiny. Všichni byli vyčerpáni a bylo čím dál těžší vzdorovat osudu.
Jaro roku 1317 opět za nic nestálo a nenapravitelné se stalo skutkem. K nejpalčivějším a setrvalým problémům patřilo lidské chování za hladomoru. Lidé vždy snědli to jediné, co mohlo přinést rychlou záchranu, to znamená poslední zrní a tažná zvířata, a smrt už nemohlo nic zastavit.
Konec zimy roku 1317 byl děsivý. Opuštěné nebo osiřelé děti ponechané napospas osudu představovaly potenciální oběti kanibalismu, k němuž v mnoha případech i docházelo, jak popisují tehdejší kronikáři. Ti také líčí, že někteří starší lidé přestali z vlastní vůle jíst, aby daly šanci silnějším. Neumíralo se jen slabostí z hladu, své vykonaly i nemoci a především celá škála onemocnění dýchacích cest: zápal plic, zánět průdušek, tuberkulóza. Katastrofa samozřejmě nejtíživěji dolehla na nejchudší vrstvy, avšak – abychom si udělali představu o rozsahu katastrofy – hladem umírali i někteří církevní hodnostáři a šlechtici. Smutná bilance měla jedinou „světlou“ stránku – ubylo hladových úst...
Jaro roku 1318 se ohlásilo příznivěji, jenže už bylo pozdě: lidé a dobytek byli naprosto vyčerpáni, zcela se nedostávalo osiva. Situace se upravila až v roce 1325, kdy počet obyvatel zase začal stoupat.

Další velká nouze nastala s příchodem druhé studené a vlhké epizody 14. století. Časově spadala do nástupu stoleté války a byla předzvěstí černého moru. Typickým příkladem tohoto druhu bylo dvouleté období hladomoru v létech 1342 a 1343. Jestliže byly některé roky studené klimatické epizody 1305 – 1326 pro mimořádně velký počet krutých zim a pro jejich důsledky přezdívány na období klimatického běsu a nebo na léta velkého hladu, tak o této klimatické epizodě, respektive o některých jejích částech, se nejčastěji přeneseně hovoří jako o době velkých povodní. Veliké povodně se v této klimatické epizodě v Českých zemích vyskytovaly mimořádně často a někdy i čtyřikráte i vícekrát za rok. Klimatická změna ovlivnila i výsledek památné bitvy u Kresčaku 26. srpna 1346.

Převládajícím rysem vývoje počasí ve studené klimatické epizodě 1350 – 1364 byly velice tuhé a mrazivé zimy na straně jedné a velice teplá až horká a zpravidla i suchá letní období na straně druhé. Tři za sebou jdoucí neúrody v létech 1359 až 1361 vyústily v našich zemích v krutý hladomor, který kulminoval v jarním období roku 1362. Viz např Palacký připojila se i ouplná neúroda, jak v Čechách, tak i v zemích okolních, kdežto nebylo lze vyvarovati se hladu velikého, an trval i v roku následujícím, umořiv množství lidu. Pro štěstí přispěly tehdáž dvě věci ke zmírnění bídy alespoň chudiny pražské: počatá již r. 1360 stavba zdí městských okolo Petřína i Hradčan, a to nákladem císařovým (pročež i část jejich posavad stojící podnes sluje zdí hladovou) a pak almužna 7000 korcův žita, jež městský ouřad Pražský za příčinou svévolné popravy kněze u sv. Víta sloužícího té doby rozdati odsouzen byl mezi chudé lidi. Kdyby nebylo té pomoci, praví souvěký kronikář, byloby tehdáž pomřelo v Praze množství hodných řemeslníkův. Naproti tomu ouroda roku 1362 vydařila se zase hojná
Nuzné roky u nás nemalým dílem přispěly ke vzniku lidových bouří, které následně vedly k Husitským válkám zmiňovaným v první kapitole.
Roku 1361, kdy po neúrodě následoval hladomor, který se; třeba že v poněkud mírnější podobě; ještě několikrát vrátil. Rozpor už ani nemohl být hlubší – na jedné straně vznosná architektura, nádhera, bohatství vystavované na odiv, na druhé však neustále zvyšované odvody a dávky, rostoucí pracovní povinnosti, hladomory. To vše muselo nutně vést ke stále důraznějším protestům, které nakonec vyvrcholily ozbrojeným odbojem.
Nejúčinnější protesty proti neustále se zhoršujícím poměrům vycházely z řad vzdělaných duchovních.

Při velmi drsné zimě 1398/1399, která postihla celou Evropu zamrzlo Baltské moře i průliv La Manche. Tato zima byla předzvěstí mnoha dalších krutých zim a hladomorů.

Poté např „velká stoletá zima“ 1407/1408, ve které do kořene vymrzly vinice, ovocné dřeviny a pomrzlo množství dobytka, zvěře a ptactva.
Roku 1443 byla krutá zima, takže na cestách pomrzlo moho lidí pěších i jízdních, a také mnoho ptactva. Zima začala na sv. Mikuláše (= 6. 12.) a trvala až do středopolností (= 19. 3.). Na Hromnice se po krajině toulaly smečky vlků a trhaly chodce i jezdce, kde koho potkaly, takže se lidé neodvažovali vycházet z domů. Zahynulo přemnoho ovcí, krav, telat, koní i prasat. Nepříznivé počasí pokračovalo opětovnou tuhou a sněžnou zimou 1432/33 a deštivým létem roku 1433 s povodněmi, kdy část úrody shnila na polích. Ceny obilí vzrostly znovu téměř dvojnásobně a na podzim v plné síle propukl hladomor. Lidé umírali po stovkách a všude leželo množství nepohřbených lidí. Vlna hladomoru, která zasáhla téměř celou střední Evropu, pokračovala s velkými ztrátami na životech i v roce 1434. Zoufalí lidé jedli žaludy a kůru stromů.

Tolik jen ke středověku. Klimatických extrému je i v jiných historických obdobích požehnaně.
Čím víc víš, tím míň neseš.
Uživatelský avatar
kregan
VIP
 
Příspěvky: 2206
Registrován: 28.11.2013 8:43

Re: Klimatické změny

Příspěvekod bacil » 10.06.2019 0:38

Kdyby Země neměla obří jaderný reaktor, tak by tu nebyly podmínky k životu. V podstatě věda a výzkum přírodních věd se jako relevantní dá uvažovat tak do 70. let, od té doby je to Hot a Čehý. Jeden udělá výzkum a druhý udělá výzkum na popření výzkumu, jen aby z toho měl nějaké ocenění (univerzitní titul, post, prachy). Ono to bylo už i předtím, ale ne v takové míře, jako dnes.
Společnost již vykazuje všechny prvky fašismu včetné hledání názorových odpůrců a jejich eliminace.
bacil
 
Příspěvky: 1172
Registrován: 29.10.2013 15:56

Re: Klimatické změny

Příspěvekod golem » 13.06.2019 21:18

Viděl jsem, bez vyjádření a bez záruky předávám dál:
Neměli bychom Číně a Indii postavit „klimapomník“? Podle satelitních snímků NASA je totiž dnes Země ve srovnání s dobou před dvaceti lety zelenější, a to zejména právě díky těmto dvěma zemím. Ty jsou sice vnímány jako největší drancovačky planety, ale zároveň se pouštějí do masového zalesňování a výsadby nové zeleně – pro kterou je životně důležité to „zlé céóčko“.
https://www.forbes.com/sites/trevornace ... L8eEwcbIWU
golem
 
Příspěvky: 1161
Registrován: 14.01.2011 2:36

Re: Klimatické změny

Příspěvekod bacil » 13.06.2019 23:47

Zapomeňte na to, že výsadba zeleně má nějaký výrazný vliv na céóčko. Hlavním požíračem céóčka jsou mořské řasy - sinice, ze kterých se pak postupně stává zase ropa. Takže čím víc se ropy spálí, tím víc se jí zase někde vytvoří.
Společnost již vykazuje všechny prvky fašismu včetné hledání názorových odpůrců a jejich eliminace.
bacil
 
Příspěvky: 1172
Registrován: 29.10.2013 15:56

Re: Klimatické změny

Příspěvekod golem » 14.06.2019 0:17

O většinovém významu mořského rostlinstva jsem slyšel z více zdrojů a nepovažuji to za nereálné, ale "čím víc se ropy spálí, tím víc se jí zase někde vytvoří", to je v poněkud příliš dlouhých dlouhých časových horizontech než aby mělo smysl takhle uvažovat.
golem
 
Příspěvky: 1161
Registrován: 14.01.2011 2:36

Re: Klimatické změny

Příspěvekod bacil » 14.06.2019 7:37

Méně než rok je dlouhá doba?
Společnost již vykazuje všechny prvky fašismu včetné hledání názorových odpůrců a jejich eliminace.
bacil
 
Příspěvky: 1172
Registrován: 29.10.2013 15:56

Re: Klimatické změny

Příspěvekod golem » 14.06.2019 7:45

Tak o tom, že se ropa vytvoří za méně než rok, jsem ještě neslyšel.
golem
 
Příspěvky: 1161
Registrován: 14.01.2011 2:36

Re: Klimatické změny

Příspěvekod Zapadlo » 14.06.2019 12:26

v laboratorních podmínkách je možno ropu vytvořit v řádu desítek hodin, ale v malém nožství a přitom náklady a vydaná energie mnohonásobně převyšuje zisk z takového pokusu. Ono i uhlí ze dřeva zkoušeli laboratorně a opět to aspoň zatím nevedlo k upotřebitelné technologii (nejednalo se o klasické uhelnatění v milíři : dřevo - dřevěné uhlí).
Zapadlo
 
Příspěvky: 101
Registrován: 24.08.2014 18:59

Re: Klimatické změny

Příspěvekod eotto » 14.06.2019 13:35

eotto
 
Příspěvky: 39
Registrován: 05.01.2017 12:35
Bydliště: Západní čechy

Re: Klimatické změny

Příspěvekod Rafael » 14.06.2019 16:57

golem píše:Viděl jsem, bez vyjádření a bez záruky předávám dál:
Neměli bychom Číně a Indii postavit „klimapomník“? Podle satelitních snímků NASA je totiž dnes Země ve srovnání s dobou před dvaceti lety zelenější, a to zejména právě díky těmto dvěma zemím. Ty jsou sice vnímány jako největší drancovačky planety, ale zároveň se pouštějí do masového zalesňování a výsadby nové zeleně – pro kterou je životně důležité to „zlé céóčko“.
https://www.forbes.com/sites/trevornace ... L8eEwcbIWU

Já zas nedávno, taky bez vyjádření a záruky, viděl v TV dokument jak se Číňané pokoušejí zúrodnit nebo částečně ozelenit poušť. Pomocí nějakých baktérií, lišejníků apod.
Velmi zajímavé to bylo. Jen už neumím dohledat kde a co to bylo.
*
Možná to není úplně ke změně klimatu, ale myslím, že tam kde není zeleň, rostlinstvo, stromy - tam neprší.
Aneb úsloví - "Na suché pole nezaprší"
A můj velmi laický názor na to je ten, že Číňané zkoušejí jak oživit část pouště a my se snažíme z části Šumavy ji udělat.
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Uživatelský avatar
Rafael
 
Příspěvky: 1501
Registrován: 07.12.2017 17:26
Bydliště: Valašské království

Re: Klimatické změny

Příspěvekod Maximus » 15.06.2019 21:14

Toto se klidně může zopakovat za našeho života - celé klimatické šílenství a byznys na něm založený by šel "do kopru" :twisted::
https://www.idnes.cz/technet/veda/islandska-sopka-laki-klima-sopky.A190524_171935_veda_mla
"Bez zájmu [občanů] o stát republika se stává de facto státem aristokratickým, byrokratickým, státem menšiny - forma sama nerozhoduje o podstatě státu.“ T.G.M.
Maximus
Moderátor
 
Příspěvky: 4048
Registrován: 12.01.2011 19:24
Bydliště: ČSR

Re: Klimatické změny

Příspěvekod bivoj » 16.06.2019 0:01

2Max - Jsem to v tomto vláknu dával 16 dní nazpět... ;)
Sic semper tyrannis.
Uživatelský avatar
bivoj
VIP
 
Příspěvky: 2305
Registrován: 03.09.2012 18:54
Bydliště: Tertium corpus de Solari system

Re: Klimatické změny

Příspěvekod J-e-n-n-y » 20.06.2019 11:07

Pohled do propasti
https://a2larm.cz/2019/06/pohled-do-propasti

Strašení nebo brzká realita?
Jak se na takový scénář připravujete?
Jaké suchomilné a teplomilné jedlé rostliny, stromy a keře vysazovat, aby byl člověk i nadále alespoň částečně soběstačný?
Kdo je připraven, není překvapen.
Uživatelský avatar
J-e-n-n-y
VIP
 
Příspěvky: 544
Registrován: 26.03.2015 8:56

Re: Klimatické změny

Příspěvekod dracekvo » 20.06.2019 11:24

Země se neustále mění. Jen blázen si může myslet, že vždy všechno zůstane tak jak bylo dřív.
Navíc je problém lidí, že se množí jak kobilky a přestávájí jim stačit zdroje.
Uživatelský avatar
dracekvo
VIP
 
Příspěvky: 1972
Registrován: 06.02.2012 18:05

Re: Klimatické změny

Příspěvekod krvfx » 24.06.2019 8:23

Je to kravina a a2larm je opravdu nevhodný zdroj informací.
krvfx
VIP
 
Příspěvky: 1554
Registrován: 15.08.2013 8:25

Re: Klimatické změny

Příspěvekod Patrol » 24.06.2019 13:40

Četl jsem to a souhlasím s Krvfx. Zveřejňují jen "svůj správný názor" a fakta, která se jim nehodí do krámu taktně zamlčují. :ne
Jen mrtvé ryby plavou s proudem.
Uživatelský avatar
Patrol
 
Příspěvky: 508
Registrován: 24.08.2015 13:38

Re: Klimatické změny

Příspěvekod Lyster » 03.07.2019 21:14

Italská sopka Stromboli se probudila. Turisté v hrůze skákali do moře
https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... -more.html
Uživatelský avatar
Lyster
VIP
 
Příspěvky: 2689
Registrován: 22.03.2014 23:01
Bydliště: Litoměřicko

Re: Klimatické změny

Příspěvekod MPSMacek » 04.07.2019 6:11

Článek o vlivu zeleně na klima aneb zbytečný hon na CO2?
https://www.info.cz/cesko/vybusna-teze- ... 42089.html
Uživatelský avatar
MPSMacek
 
Příspěvky: 79
Registrován: 03.09.2014 19:21
Bydliště: Středočech

Re: Klimatické změny

Příspěvekod Rafael » 05.07.2019 14:18

Zakázat těžbu uhlí, danit uhlík, uhlíkovou daň!
Klimatičtí aktivisté - greténisté měli sraz. Podívejte, co by pro nás chtěli:
https://wave.rozhlas.cz/na-klimakempu-s ... ri-7976187
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... eli-587956
*
Může být teplé počasí příčinou vzniku duševních poruch nebo to mají vrozené?
A. Lincoln: Kdybych měl 8 hodin na pokácení stromu, 6 bych strávil broušením sekyry.
Uživatelský avatar
Rafael
 
Příspěvky: 1501
Registrován: 07.12.2017 17:26
Bydliště: Valašské království

PředchozíDalší

Zpět na Teorie rozpadu / úpadku společností

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník